Čtvrtek 28. března 2024
Svátek slaví Soňa, zítra je Velký pátek / Taťána
Oblačno, déšť 14°C

„Zdeňka (†21) srazil tank, dával jsem mu dlahu.“ Oběti srpna 1968 pomáhal Vladimír

Autor: ČTK, Nikola Forejtová - 
20. srpna 2019
18:10

Těsně před půlnocí 20. srpna 1968 vtrhly do Československa armády států východního bloku a spustily tak více než 20leté normalizační období. V prvních týdnech okupace zaplatilo za neočekávaný vpád 138 lidí svým životem. Jedním z prvních byl i mladý motocyklista Zdeněk (†21), kterého srazil tank brzy ráno hned 21. srpna. Na mladíka zavzpomínal s Blesk Zprávami lékař a politik Vladimír Říha (KDU-ČSL), který v tu dobu brigádničil jako 19letý u záchranné služby. Zmínil, že sami ruští vojáci, povětšinou mladí kluci, sami nevěděli, co se děje a zdali je někdo nezastřelí. 

„V Černokostelecké ulici na Praze 10 byl tankem sražen motocyklista Zdeněk (†21), pamatuji si to, protože to bylo ráno a také proto, že jsem mu dával dlahu, protože měl mimo jiné zlomenou stehenní kost. Bohužel zemřel krátce po převozu do Vinohrad,“ vzpomíná na první den okupace Říha, kterému tehdy bylo teprve 19 let. Zdeněk patřil mezi 138 obětí, které zaplatily životem v prvním půl roce vpádu vojsk Varšavské smlouvy. 

Jedním z pamětníků je i Ivo Žemlička, který svůj příběh převyprávěl Blesk Zprávám už dříve. Žemlička přišel během okupace o bratra. 

Akce s krycím jménem Dunaj se zúčastnila vojska Sovětského svazu, Bulharska, Maďarska a Polska, u východoněmeckých hranic byly připraveny i jednotky armády Německé demokratické republiky, ty ale do Čech nakonec nevtrhly. V prvním sledu se na území Československa objevilo náhle 100 tisíc vojáků s 2300 tanky a 700 letadly.

Nakonec se vojsko rozrostlo na 750 tisíc vojáků. Podle osloveného pamětníka ale ani sami vojáci nevěděli, co v Československu dělají. „Byli to mladí kluci. Lidé se s nimi snažili diskutovat, ale oni nevěděli ani to, kde jsou a zdali je někdo nezastřelí. Neuměli ani pořádně s technikou, možná proto i byly takové dopravní nehody,“ míní Vladimír.

Foto: 

Z dočasného pobytu Rusů 23 let okupace

Zatímco vojáci Maďarska, Bulharska a Polska se z československého území po krátké době stáhli, pobyt sovětských vojsk byl naopak legalizován smlouvou o jejich pobytu, kterou Národní shromáždění schválilo již 18. října 1968. „Dočasný“ pobyt okupační armády nakonec trval 23 let, odchod sovětských vojáků se stal jedním z hlavních požadavků po listopadu 1989.

Vladimír vzpomíná, že ještě čtyři roky po prvním dni okupace nesnášel válečné filmy, protože v jednom takovém vlastně v prvních dnech žil. „Večer jsem nemohl spát kvůli střelbě. U Rozhlasu, kde jsme se záchrankou byli nejčastěji, hořela auta a tanky. Výjezdy byly neustálé. Museli jsme mít prapory Červeného kříže, aby nás také nesejmuli,“ zmínil politik a lékař.

„Vezli jsme jednoho kluka, který se chlubil, že podpálil tank. Odvětil jsem mu, že pro něj pak musíme jezdit. Mám dojem, že sice byli lidé v prvních dnech semknutí, ale docházelo i k jakémusi nadšení. Hlavně u mladých, takové – jdeme si pro vás,“ dodal Vladimír.

Od 21.srpna do 17. prosince 1968 evidovala Veřejná bezpečnost 94 mrtvých a 345 těžce zraněných. Šlo o oběti střelby nebo dopravních nehod při střetu s vojenskou technikou okupačních vojsk. Od 21.srpna do 17. prosince 1968 evidovala Veřejná bezpečnost 94 mrtvých a 345 těžce zraněných. Šlo o oběti střelby nebo dopravních nehod při střetu s vojenskou technikou okupačních vojsk. | archiv

Odklon ČSR ze „socialistické cesty“ Kremlu vadil

Pražské jaro bylo vyústěním společenského vývoje v 60. letech 20. století a souviselo s krizí ekonomiky, kritikou stalinismu a s celkovým mezinárodním uvolněním. Uvnitř komunistické strany se vedle konzervativního vedení v čele s prezidentem Antonínem Novotným stále hlasitěji ozývalo umírněnější křídlo, které si uvědomovalo potřebu reforem. V lednu 1968 byl Novotný odvolán z čela KSČ, kam byl místo něj zvolen šestačtyřicetiletý Slovák Alexander Dubček, který si rychle získal oblibu veřejnosti.

V březnu 1968 Novotný rezignoval na úřad prezidenta, kde ho nahradil hrdina druhé světové války Ludvík Svoboda. Impulzem ke změnám byl dubnový Akční program KSČ, který se věnoval politickým, společenským i ekonomickým změnám. I opatrné reformy se ale vedení KSČ vymykaly z rukou, v atmosféře uvolnění rychle obnovily činnost organizace jako Sokol či církve, rodily se nové a protikomunisticky orientované organizace, byla zrušena cenzura a zahájeny rehabilitace obětí 50. let.

Tento vývoj se však nelíbil konzervativcům ve straně a hlavně narazil na odpor Kremlu. Nejvyšší představitelé SSSR i dalších komunistických zemí několikrát varovali československé politiky před „nebezpečím kontrarevolučního vývoje“.

Napětí vyvrcholilo v červenci 1968 takzvaným varšavským dopisem pěti komunistických stran, který byl v podstatě varováním před možností vojenského zásahu, bude-li pokračovat „odklon Československa ze socialistické cesty“.

O intervenci bylo definitivně rozhodnuto 18. srpna v Moskvě na jednání pěti generálních tajemníků stran států Varšavské smlouvy. O necelé tři dny později vstoupila první noha okupantů do ČSR a znemožnila tak cestu k míru a svobodě na další dvě dekády.  

Aktuální dění

 

Izraelsko-palestinský konflikt:

ONLINE dění v Izraeli Velitel Hamásu Iron Dome

Válka na Ukrajině:ONLINE dění na Ukrajině

Taurus70 ( 20. srpna 2019 20:02 )

Opet fabulace,jako vzdy💩💩

555xxxxx ( 20. srpna 2019 19:55 )

..ještě vás to baví? Mě ne...zkreslujete a vymýváte mládeži mozečky

Zobrazit celou diskusi