V té době Bartošová se Štaidlem už osm let chodila a bydlela s ním u něj ve vile Apolinářské ulici. Jenže hudebník pak odletěl do Las Vegas (údajně s krásnou mladou krupiérkou) a zpěvačku nechal doma samotnou. Co se od té doby doopravdy odehrálo a co bylo jen v Ivetině hlavě, dodnes nikdo na sto procent neví.

Verze Bartošové byla velmi pikantní. Třísku jí prý přivedla domů sousedka s tím, že má opravit telefon. To je poslední, na čem se „únosce“ i „oběť“ shodli. Tříska tvrdil, že jej pozvali na základě Ivetina podezření, že jí někdo odposlouchává telefon, zpěvačka naopak tvrdila, že ji o tom přesvědčil on. „Že mě zaměřujou a chtějí zlikvidovat. Nastrčil tam i nějaké červené světýlko, před kterým jsem začala utíkat. Nakonec jsem mu to všechno uvěřila a odešla s ním,“ popsala Iveta v knize Neměla jsem se nikdy narodit.

Bartošová s Třískou odešla nejprve do jeho pražského bytu a potom na chalupu u Českých Budějovic. Tam ji prý ládoval různými prášky, přivazoval ji k topení, balil do alobalu, aby nemohla být vysledována mimozemšťany a vykonával na ní své sexuální choutky.

Tříska od počátku tvrdil, že o znásilnění a nedobrovolném sexu nemůže být ani řeč. „Všechno, co jsme během těch 14 dní podnikali, bylo dobrovolné z obou stran. Nevěznil jsem ji a necpal žádnými prášky. Naopak se mi nelíbilo, že brala diazepam,“ popsal už v létě 1994 při návštěvě v Blesku s tím, že k Ivetě zahořel upřímnými city a ona s ním odešla dobrovolně, protože prožívala vztahovou krizi se svým partnerem.

Bartošová prý z oněch dnů odešla s traumatem, ze kterého se nikdy úplně nevzpamatovala a nějaký čas nebyla schopná mít sex. Nakonec se prý přemluvila jen proto, že toužila po dítěti. Její a Štaidlův syn Artur se narodil 11. října 1996.

Téměř dva roky potom trval soud mezi Třískou, Bartošovou a Štaidlem. Roman Tříska byl všech obvinění zproštěn, i přesto, že se přihlásil jeho spoluvězeň a předložil písemné doklady o plánovaném únosu Ivety Bartošové. Podle rozhodnutí soudu z 11. března 1996 byla všechna tvrzení zpěvačky o únosu a psychickém i fyzickém teroru nepravdivá.

Pozoruhodné je, že něco podobného se zpěvačce stalo znovu v létě roku 2013. To už žila s podnikatelem Josefem Rychtářem a prožívala velmi těžké životní období. Tehdy se objevil „ochránce žen“ Zdeněk Macura, který Ivetu v době Rychtářovy nepřítomnosti také odvedl a odjel s ní do Itálie, kde ji po několika dnech předal jejímu expříteli Dominiku Martuccimu.

VIDEO: Rychtář se dobýval k Martuccimu a urval kliku.

Také tuto kauzu provázel obří zájem veřejnosti. Rychtář obvinil Macuru z únosu a z toho, že Ivetu oblbuje sedativy, do Itálie se vydal Ivetu hledat a nakonec násilím vtrhl do Martucciho domu, odkud zpěvačku „vysvobodil“. Ta se s Rychtářem vrátila domů do Uhříněvsi u Prahy, kde o rok později, 29. dubna 2014, spáchala sebevraždu...

VIDEO: Šťastné shledání Ivety a Josefa

Stejně jako Tříska i Macura dodnes tvrdí, že se stali jen figurkami využitými v nemocné mysli slavné zpěvačky. Ovšem zatímco Tříska se od minulosti a od cejchu, který mu kauza způsobila, za těch 25 let odřízl, Macura Ivetu stále miluje a věří, že sebevražda byla jen konspirací a jeho bohyně žije někde v utajení...

VIDEO: Macura mi dával drogy!