Kolumbijské banány zasáhla panamská nemoc. Jihoameričané se bojí o práci, svět růstu ceny

„Riziko této nemoci je potřeba brát velmi vážně, rychle se totiž šíří a v půdě přežívá až třicet let,“ uvedl kolumbijský ministr zemědělství Andrés Valencia, který se už kvůli tomu sešel se zástupci banánového průmyslu i s prezidentem země Ivánem Duquem.

Valencia nicméně připomněl, že tato nemoc banánovníků nepředstavuje žádné zdravotní riziko pro lidi. Pokud se ale rozšíří, může postihnout jen v Kolumbii skoro milion lidí, kteří se produkcí banánů živí. Kolumbie je šestým největším exportérem této plodiny, takže případná tamní epidemie by měla vliv i na světové ceny včetně českého trhu.

Fytosanitární kontroly se v Kolumbii provádí na hranicích, v přístavech i na letištích. I díky nim se zatím podařilo chorobu udržet izolovanou na relativně malé rozloze 175 hektarů v oblasti La Guajira na pouhých šesti plantážích.

Opatření už přijaly i další země regionu včetně Ekvádoru, který je největším vývozcem banánů na světě a kde je na jejich produkci závislá skoro pětina ekonomicky aktivní populace. Kontroly zavedly také Guatemala, Panama a Salvador.

Kolumbie se příchodu této choroby obávala už od roku 2016, hlavním zdrojem obav jsou nižší kontroly na hranici s Venezuelou sužovanou dlouhou ekonomickou a politickou krizí. „Migrace z Venezuely nám v tomto smyslu způsobila už jiné problémy,“ uvedl kolumbijský ministr zemědělství Valencia. Dodal, že například v roce 2018 řešili v pohraničí slintavku a kulhavku skotu.

Zhouba banánů

Houbovitá plíseň fusarium R4T je mutací takzvané panamské choroby, která se u banánů objevila koncem 19. století v Panamě. V polovině minulého století prakticky zničila oblíbený druh Gros Michel. Tomu se říkalo Big Mike a ještě v padesátých letech dvacátého století to byla nejrozšířenější odrůda.

Pak ale přišla panamská choroba, která v Americe tuto odrůdu v podstatě vymýtila. Dnes se tam pěstuje jen na několika izolovaných plantážích a nadále roste také v Thajsku a Malajsii, hlavně jako export pro Čínu.

Odrůda Gros Michel byla nahrazena dnes nejpopulárnějším Cavendishem, který tvoří přes polovinu všech prodávaných banánů. Plíseň však nyní útočí i na něj. 

Cavendish má výhodu v dozrávání až po sklizení, což umožňuje jejich bezproblémový transport po celém světě. Nemají však semena, rozmnožují se jen nepohlavně, a tak nevznikají genetické mutace. Všechny jsou úplně stejné, takže jedna choroba může vymýtit celou populaci.

Co s tím?

Vědci hledají nejrůznější cesty, jak se vyhynutí banánů typu Cavendish vyhnout. Doufají, že vytvoří odrůdu, která bude mít jejich pozitivní vlastnosti, ale současně bude odolná proti panamské plísni.

„Zatímco na obiloviny a zejména pšenici se celosvětově soustřeďuje velká pozornost, banánovník je ve výzkumu poněkud opomíjenou plodinou. Přitom ale hraje významnou roli při zajišťování výživy velké části rozvojového světa, kde trpí mnoho obyvatel nedostatkem potravy. V těchto zemích jsou právě škrobové typy banánů základní potravinou,“ upozorňuje vedoucí olomouckého pracoviště Ústavu experimentální botaniky Akademie věd Jaroslav Doležel.

Olomoucké pracoviště Ústavu experimentální botaniky na tomto poli podle Doležela přispívá k vědeckému poznání luštěním dědičné informace hlavních pěstovaných typů banánovníku, analýzami šlechtitelských materiálů a také studiem genového bohatství pěstovaných odrůd i planých druhů.