Test Mini Cooper S 5D: Především normální auto
Mini Cooper S chce být především normálním autem, proto vlastně má pět dveří a kufr s objemem 278 litrů, respektive 941 litrů při sklopených zadních sedadlech. Neznamená to však, že by se líbivý přes čtyři metry dlouhý hatchback vzdal svého stylu, pouze k němu přidal trochu užitečných komponentů. Přední část je totožná s ostatními modely z rodiny – stále se tu nachází líbivé diodové kulatiny zajišťující osvětlení ve dne, otvor na kapotě pro přívod vzduchu k mezichladiči stlačeného vzduchu a muskulární přední nárazník s mlhovkami.
Pohledem na bok však zjistíte, že je tu něco jinak – ano, přebývá tu pár dveří navíc. Pokud začínáte jásat, že se konečně dozadu vejde člověk bez nutnosti amputace nohou, potěšíme vás – vejde! Místa ve druhé řadě sedadel je přeci jen o něco víc, a to dokonce i pro dospělé pasažéry, tedy pokud neměříte dva metry. Oproti třídveřové klasice, kde vzadu není takřka vůbec žádné místo pro nohy, jde o velmi praktický krok vpřed. Zezadu poznáváme dobře známé Mini ve verzi Cooper S, což znamená, že má výfuk uprostřed, sportovní nárazník a diodové lampy s britskou vlajkou – vypadá zkrátka tak, jak ho máme rádi.
Zdroj: Karel ŠtochlAni uvnitř nečekejte divočinu – přepracované jsou pouze detaily spřažené s pětisedadlovou konverzí. Jde například o jiný ovladač oken nebo přídavný pás vzadu. Jinak se opět díváme na starého známého premianta s kulatými „budíky“ a diodovým prstencem okolo hlavních multimédií, který (jako u ostatních modelů) funguje například jako otáčkoměr, parkovací asistent, navigátor nebo jen tak ledabyle vytváří barevnou atmosféru. V autě nesmíte hledat prostorné kombi – tím je Mini Clubman – tohle „pětidvířko“ je pořád jenom praktičtější hatchback.
Ten hlavní rozdíl ukazuje až agilní jízda – dlouhý rozvor a kola v rozích udělají tuhle divokou motokáru s dvoulitrovým turbobenzinem o výkonu 192 koní o mnoho stabilnější. Vůz s výhradně předním pohonem je tak snadněji čitelný, ovladatelný a lépe drží v zatáčkách, což zaručuje více legrace při dynamické jízdě a větší bezpečnost v případě krize. Pětidveřová verze ani tolik nepřibrala na hmotnosti – je o 50 kilogramů těžší než srovnatelné „třídvířko“, ale o 55 kilogramů lehčí než Cabrio.
Zdroj: Karel ŠtochlDíky sedmirychlostní sportovní automatické převodovce zvládnete městský provoz s benzinovým apetitem kolem sedmi litrů na sto kilometrů, ovšem hodnoty na dálkových trasách pak zákonitě klesají. Nejsme si však jistí, že auto takového zaměření bude polykat dálniční kilometry. Spíše jde o výstavní kousek, který se bude projíždět po metropolitních bulvárech, stát v nekonečných kolonách a parkovat u vyhlášených kaváren. Proč?
Mini musí být hlavně hezké, proto automobilka nabízí širokou škálu personalizací, udělátek, zkrášlovadel a dalších cingrlátek. Můžete mít jinak barevnou střechu, kryty zrcátek, pruhy na kapotě, desítky druhů kol nebo podsvícenou britskou vlajku na palubce – jenže za vše navíc je nutné připlácet. Nejde sice o naprostý cenový nesmysl typu Audi e-tron, ale za základní cenu Cooperu S (711 tisíc korun) už si koupíte spoustu jiných a lépe vybavených aut. Jelikož je vlastníkem značky MINI automobilka BMW, volitelná výbava dělá v testované specifikaci dalších 300 tisíc navrch, a to už máme milion korun za obyčejný pětidveřový hatchback. Nebo ne?
Zdroj: Karel ŠtochlUkažte nám stylovější prémiový kompakt? Osobitost Mini těžko porazí rozzuřené mercedesy, domácí bavoráky nebo ulítlé fiaty s logem Abarth. Mini Cooper S 5dveřové má tu výhodu, že si zachovalo tradiční geny, jen je o něco víc užitečné a osloví i ty styluchtivé zákazníky, kteří občas potřebují převézt více než dvě osoby nebo rozměrnější náklad.
Praktické vozy si přece Češi kupují kvůli tomu, kdyby náhodou potřebovali jednou za rok odvézt z nábytkového centra postel nebo přespat v autě. Tak proč si to nedopřát v autě vyrobeném pod patronátem mnichovského inženýrství, které je navíc hrdé na svůj původ ze Spojeného království.
Zdroj: Karel Štochl
