Vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová Foto: Mediafax

Případ Postoloprty: Bradáčová vylučuje podání kárné žaloby, podle ní je věc promlčená

Podle vedoucí Vrchního státního zastupitelství v Praze (VSZ) Lenky Bradáčové uplynula lhůta pro podání kárné žaloby na státní zástupkyni, která dozorovala a žalovala soudem později zproštěné zastupitele města Postoloprty. Vyplývá to z její odpovědi starostovi města Zdeňku Pištorovi, který se na ni obrátil s podnětem ke kárnému řízení.

Vedoucí VSZ Bradáčová dokonce vylučuje podání kárné žaloby na lounskou státní zástupkyni Radku Pavlišovou i v případě ostatních potenciálních kárných žalobců, tedy vedoucího krajského i nejvyššího státního zástupce a ministryně spravedlnosti. V případě Pavlišové, která se mezitím dokonce stala šéfkou lounského OSZ, totiž podle jejího názoru uplynula šestiměsíční subjektivní lhůta, kterou jsou kární žalobci vázáni pro podání žaloby od chvíle, kdy se o potenciálním kárném skutku dozví.

„Prostudováním relevantní části spisu odboru trestního řízení Vrchního státního zastupitelství v Praze, sp. zn. 1 VZT 380/2017, jsem zjistila, že sdělením Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem ze dne 25. 8. 2017, č. j. 1 KZT 1538/2016-52, byl tehdejší ministr spravedlnosti JUDr. Robert Pelikán, Ph.D., informován o výsledku jím iniciovaného výkonu dohledu v této trestní věci, kdy uvedeným datem počala běžet subjektivní lhůta pro podání kárného návrhu pro všechny případné kárné žalobce. Jelikož tehdejší ministr spravedlnosti nepodal kárný návrh, je nutno dovozovat, že v jednání státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Lounech Mgr. Radky Pavlišové neshledal kárné provinění. S ohledem na uvedené mám za to, že mě, jako kárné žalobkyni již marně uplynula subjektivní 6 měsíční lhůta k případnému podání návrhu na zahájení kárného řízení, a tedy mi nepřísluší v této věci konat ani předběžné šetření,“ sdělila vedoucí Bradáčová starostovi Pištorovi.

Čtěte také: Případ Postoloprty: Policie i státní zástupkyně ignorovaly důkazy ve prospěch obžalovaných, od počátku byly pochybnosti o klíčovém důkazu

Svůj právní názor vedoucí Bradáčová opírá o rozhodnutí kárného senátu Nejvyššího správního soudu (NSS), kterým byla zproštěna kárné žaloby právě pro uplynutí subjektivní lhůty vedoucí Okresního státního zastupitelství v Mostě Naďa Voláková.
Případ není Bradáčové osobně neznámý, v té době působila totiž jako náměstkyně kárného žalobce. „Tuto otázku již v minulosti judikoval Nejvyšší správní soud jako soud kárný, a to v rozhodnutí ze dne 12. 9. 2012, č. j. 12 Ksz 6/2012-105, když upřesnil, že je nepřípustné, aby si oprávnění kární žalobci případy podezření ze spáchání kárného deliktu z důvodu zachování (prodloužení) lhůty mezi sebou postupovaly s možností prodlužování subjektivní lhůty pro podání kárného návrhu.“ vyložila starostovi Pištorovi vedoucí Bradáčová svůj názor na věc.

Svérázný výklad rozhodnutí NSS

Jedná se o velmi svérázný výklad rozhodnutí kárného senátu, neboť ten posuzoval dosti odlišnou situaci, která nastala až po pravomocném rozhodnutí soudu. V případu se jednalo o to, že příslušné orgány řešily primárně kárnou odpovědnost soudce, a až později dovodily možné pochybení intervenující státní zástupkyně. Ve zmíněném rozhodnutí se vytýká orgánům státní správy státního zastupitelství v čele s ministerstvem, že se „rozvzpomněly“ na možnou kárnou odpovědnost státní zástupkyně několik měsíců poté, co obdržely první indicie o možném kárném deliktu.

Státní zástupkyně po výpovědi znalce, který na žádost soudu provedl revizní znalecký posudek, navrhla zproštění obžaloby všech obžalovaných Foto: ČJ

V případě Postoloprt se však jedná o to, že tehdejší ministr Pelikán se obrátil na vedoucí Bradáčovou s podnětem k výkonu dohledu, který byl proveden s tím, že bylo Krajským státním zastupitelstvím v Ústí nad Labem sice shledáno formální pochybení, ale věc byla již v řízení po podání obžaloby u soudu. Tak o tom byl zpraven i ministr Pelikán.
Lze si tedy asi představit reakci představitelů státního zastupitelství v situaci, kdy by do případu po podání obžaloby zasahoval ministr podáním kárné žaloby na intervenující státní zástupkyni. A to ve chvíli, kdy není ministerstvu umožněno jakkoliv se seznamovat se spisovým materiálem v živé věci a jedním z obžalovaných je notabene politik z téže strany, jako ministr spravedlnosti.

Je třeba podotknout, že svérázný výklad judikatury NSS není ze strany vedoucí Bradáčové ojedinělý. Například v případě mnohonásobně překročené lhůty pro rozhodnutí o stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání v případu soudce Vrchního soudu v Praze Ivana Elischera byla konstantní judikatura kárného soudu, který vyvozuje kárnou odpovědnost i při překročení lhůty o dny, naopak ignorována zcela. Podnět ke kárné žalobě tak byl oslyšen ve prospěch státní zástupkyně VSZ, která stížnost více jak šest měsíců posuzovala.

Ministerstvo spravedlnosti sdělilo České justici, že se stanoviskem k věci vyčká návratu ministryně Benešové z dovolené. Ohledně stanoviska nejvyššího státního zástupce k věci, které přislíbil ministryni dát po provedení dalšího ze sérií dohledu, ministerstvo sdělilo, že jej dosud neobdrželo a bude tedy odpověď urgovat.

Petr Dimun