Po několikaměsíčních pracích v pondělí na okraji Hodonína v Brněnské ulici otevřeli opravený most, který už v původní verzi z 80. let postavili silničáři tak, aby pod ním mohla vést dálnice D55.
Jde o klíčovou tepnu, která má znatelně pomoci dopravě od Olomouce až po Břeclav. Na jižní Moravě ji však stále najdeme zakreslenou jen v plánech, které naznačují, jak má silniční síť v budoucnu vypadat. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) zatím staví jen na Zlínsku.
Starostové jihomoravských obcí propadají zoufalství. Život jim stále více znepříjemňují kamiony ze Slovenska.
„Dálnice D55 by nám dost pomohla. Žádnou podobnou rychlostní silnici tady nemáme. Nárůst kamionové dopravy přitom citelně zažíváme, zvlášť se to týká slovenských kamionů. Sice jsme si neměřili přesné počty projetých aut, ale to ani není třeba. Přes obec jezdí jedno auto za druhým. Máme problémy, když potřebujeme pracovat na hlavní silnici v obci,“ zlobí se bzenecký starosta Pavel Čejka (KDU-ČSL).
Slovenské kamiony v současnosti zahlcují i nedaleký Rohatec. Také na zdejší radnici proto doufají, že stavba D55 začne co nejdříve.
„Rohatec teď právě slouží jako objízdná trasa, protože před Holíčem se opravuje most a v Hodoníně naopak kamiony pod mosty neprojedou nebo je blokuje hmotnost. Jezdí nám pět metrů od domů, okna se nám třepou i v noci. D55 by nás vysvobodila, pro kamiony bude rychlejší a pohodlnější variantou. Přes obce se jim nebude chtít,“ míní rohatecký starosta Jarmil Adamec (nez.).
Dálnice D55 v budoucnu povede z Olomouce přes Přerov, Hulín, Otrokovice, Uherské Hradiště a Hodonín do Břeclavi. Její celková délka bude 101 kilometrů.
Zprovozněné jsou zatím pouze tři úseky: u Olomouce na křížení s dálnicí D35, mezi Hulínem a Otrokovicemi a navazující severovýchodní obchvat Otrokovic.
Teď silničáři pokračují na jihovýchodní části. Vše probíhá v režii zlínské pobočky ŘSD. Podle jejího ředitele Karla Chudárka postupují práce podle stanoveného harmonogramu.
„Pracujeme i na území jižní Moravy, aby stavba v určitých úsecích mohla začít co nejdříve. Se starosty průběžně komunikujeme,“ uvedl Chudárek.
Například mezi Břeclaví a Rohatcem se aktuálně dělá geologický průzkum, aby silničáři věděli, jaké je zde podloží. „Zároveň i geodetické zaměření celého území a také soutěžíme firmu, která vypracuje projektovou dokumentaci nutnou pro stavební povolení a územní řízení,“ přiblížil Chudárek.
Starostové oceňují postup ŘSD
Aktuálně má ŘSD územní rozhodnutí od zlínské části až po Bzenec. Podle Chudárka je reálné, aby se práce směrem na jižní Moravu dostaly v roce 2022.
Netknutý zatím zůstává úsek mezi Rohatcem a Bzencem, který zablokovali aktivisté z organizace Děti Země kvůli ochraně ptactva. „Vyjednáváme s nimi a snažíme se najít shodu, abychom mohli postavit plnohodnotnou dálnici, a přitom co nejméně narušili přírodu,“ nastínil Chudárek.
Ve stavbu D55 doufají i v Hodoníně, kde otevřeli po opravě již zmiňovaný most. Modernizace stála bezmála 60 milionů korun bez DPH.
Aktuálně v Hodoníně také řeší úpravu takzvané pánovské křižovatky, kde se protíná hlavní tepna a silnice spojující město s Ratíškovicemi, a na konci července tam zemřeli při dopravní nehodě dva lidé. V budoucnu má bezpečnost tohoto úseku vyřešit právě stavba D55, teď plánuje radnice přijmout alespoň dílčí úpravy.
Starostové postup ŘSD vítají. „Konečně nepostupují salámovou metodou. To znamená, že nestaví jeden úsek za druhým, jak je zakreslený v mapě, ale pracují na těch částech, kde aktuálně mohou. Jsem za to rád,“ konstatoval Adamec.
Protest proti dalšímu mýtnému
Starostové obcí u slovenských hranic se také obávají zpoplatnění nových úseků silnic první třídy. Podle bzeneckého starosty Čejky by se část dopravy přesunula opět právě do obcí. Ničily by se tak dál silnice a zhoršila se bezpečnost.
Proti se postavil i Svaz měst a obcí. Vydal prohlášení, ve kterém požaduje, aby stát, než bude mýtné zavedeno, stanovil kompenzace za zničené objížďky nebo zpřísnil pokuty.
„Chceme, aby byly specifikované a obecně závazným dokumentem garantované kompenzace za případné poškozování silnic nižších tříd. Dále požadujeme možnost případného zpoplatnění i dalších silnic, které by případná tranzitní doprava používala jako objížďku po zavedení zpoplatnění 900 kilometrů silnic I. třídy,“ přiblížil požadavky svazu jeho předseda a kyjovský starosta František Lukl (Sedmadvacítka nezávislých).
„Kamiony by poté neměly důvod snažit se silnice, na kterých se platí mýtné, objíždět,“ doplnil Lukl.
