Foto Facebook Tomáše Vandase
Současní náckové nesnášejí, když se jim říká náckové. S hitlerovským nacismem nemají vůbec nic společného. Podle jejich názoru totiž není rasismus jako rasismus. Dehonestování Afričanů na základě barvy kůže je OK a s rasovými teoriemi zachránce bílé Evropy ze třicátých let minulého století to nemá nic společného. Nesnesou, když jim někdo připomíná, kam jejich myšlenky směřují, a s jakou politickou ideologií jsou nejvíc příbuzné. Dokonce si – poněkud zmateně – často berou do úst antifašistu a socialistu George Orwella a przněním jeho myšlenek ze sebe dělají systémem znevýhodněné disidenty. Jejich boj za právo říkat „negr“ nebo „buzerant“ třeba i ve veřejnoprávních médiích se v jejich představách podobá partyzánskému odboji za druhé světové války. Boj proti antisemitismu pak pravicovým konzervativcům jako Ladislav Jakl nebo Petr Hampl paradoxně nebrání zvát si na svoje intelektuální dýchánky nefalšované neonacisty a vesele se s nimi fotit. Selfie je víc než konzervativní hodnoty.
Člověk – a nejen levičák – by si mohl myslet, že kooperace tajemníka bývalého prezidenta s předsedou strany rozpuštěné soudem kvůli zjevné inklinaci k nacismu vyvolá zneklidnění. Ale nevyvolává.
A tak se mohl tento víkend Tomáš Vandas, předseda neonacistické Dělnické strany sociální spravedlnosti (DSSS), pochlubit na Facebooku fotkami s celou českou ultrapravicovou scénou. Její představitelé se sice rádi vymezují vůči hitlerovskému nacismu a – zejména – vůči antisemitismu, ale evidentně jsou ochotni dělat i v tomto výjimky. Přitom lidem jako Alexander Tomský se dá jejich odpor k antisemistismu skutečně věřit, nemluvě o Benjaminu Kurasovi, který se ke svému židovství aktivně hlásí. Ani to jim ale nebrání vystupovat na jedné akci s šéfem české náckovské partaje, jakkoli neúspěšné a marginální. Pro názor, že je DSSS spolkem nácků, přitom není potřeba chodit za politology – stačí poslouchat prezidenta Miloše Zemana, kterého čeští ultrapravičáci z mnoha důvodů chovají až v nábožné úctě. Zeman totiž před třemi lety při pietě v Lidicích označil Vandasovu DSSS a její partnerskou slovenskou ĽSNS Mariána Kotleby za neonacistické politické organizace. Na účet Kotlebovců Zeman řekl: „Jestliže někdo adoruje válečného zločince a masového vraha z období druhé světové války, stává se objektivně neonacistou.“ Škoda, že ho jeho fanoušci neposlouchají, slovenští partneři DSSS totiž s antisemitismem skutečně problém nemají.
Na partnerství mezi lidmi jako Jakl, Hampl, Kuras a Tomský s neonacistou Vandasem jsou zarážející tři věci. Tou první je fakt, že toto spojenectví vlastně vůbec zarážející není. Ani v médiích nevyvolaly fotky vůdce neonacistů s lidmi běžně přijímanými ve veřejném prostoru žádné vážnější reakce. Přitom by si člověk – a nejen levičák – mohl myslet, že kooperace tajemníka bývalého prezidenta s předsedou strany rozpuštěné soudem kvůli zjevné inklinaci k nacismu vyvolá zneklidnění. Ale nevyvolává. Protože toto spojenectví těžko někoho překvapí.
Přesto – a to je druhá zarážející věc – je minimálně z taktického hlediska nepochopitelné, že mezi sebe Hampl a spol. otevřené nácky pouštějí. Taktika české ultrapravice distancovat se od neonacismu a říkat, že „my jsme něco jiného“ byla přeci výhodná i kvůli tomu, jak byla snadná. I když česká ultrapravičácká parta určitě nepatří mezi marketingové mágy, jejich sázka na kooperaci s nácky ukazuje, že aspoň oni věří tomu, že česká veřejnost se ve své netoleranci k netoleraci za posledních pár let zásadně posunula. Můžou se plést.
Třetí zarážející věcí je, že dnes již letitý vůdce českých nácků, ač není z nejchytřejších, o charismatu ani nemluvě, lidem, kteří mají sami s inteligencí a charismatem často problémy, popularitu těžko zvýší. Ale to je nakonec jejich problém. Přesto je znepokojivé, že se liberálové jako Tomský nebo Kuras ve svém tažení proti „neomarxistickým buznám“, nebo jak nám teď říkají, neváhají spojit ani s otevřenými antisemity a neonacisty.
Skutečně mainstreamoví ultrapravicoví politici, tedy ti někam zvolení, ovšem na akci na zámku Příčovy nepřišli. Radikálnější česká ultrapravice zůstala dál osiřelá jako Martin Konvička žádající o sex po Facebooku. Tedy stále se dá tvrdit, že oproti Polsku nebo Maďarsku zůstáváme standardní demokracií takřka západního střihu a „nic se neděje“. Češi nejsou zas až takoví rasisti a nepodléhají takové panice z uprchlíků, jak o tom rádi sní ultrapravicoví intelektuálové. Ale čeští ultrapravičáci – kterým cestu k moci žehlí i vládní hnutí ANO Andreje Babiše, když jejich poslanci neváhají hlasovat pro jejich zástupce do mediálních rad – v současnosti nemají problém ani s neonacistou. Banální selfie historku s Tomem Vandasem si raději zapamatujme. Někteří lidé, co se vymezují vůči antisemitismu, nemají problém se fotit s náglama. Good to know.
Autor je redaktor Alarmu.