Udržitelnější přístup k půdě a potravinám přispěje k záchraně planety, radí nová klimatická zpráva IPCC

[© Shutterstock/Oh_Apisit39]

Půda je pod stále větším tlakem vlivem globálních klimatických změn, nevhodnými způsoby zemědělství a lesnictví nebo plýtváním potravinami. Světoví vědci proto radí, jak zmírnit vliv člověka na krajinu. Svůj podíl mohou hrát i evropské zemědělské dotace.

Aby Evropská unie do roku 2050 dosáhla uhlíkové neutrality a plnila cíle Pařížské klimatické dohody, nestačí pouze radikálně snížit spalování fosilních paliv v energetice a dopravě, nezbytná je také změna přístupu k půdě a potravinám.

Zemědělství, lesnictví a další využívání půdy je totiž zdrojem asi 23 % emisí skleníkových plynů vyprodukovaných člověkem a pokud se nezmění přístup člověka ke krajině, číslo se do budoucna může ještě zvýšit. Ve srovnání s tím se další čtvrtinou podílí na veškerých emisích skleníkových plynů výroba elektřiny a tepla.

Udržitelnějším hospodařením s krajinou však půda může zároveň téměř třetinu emisí oxidu uhličitého pohltit a ukládat, každoročně jej jen díky zastavení úbytku lesů snížit až o dvě miliardy tun (což odpovídá zhruba polovině veškerých emisí v zemích EU) a brzdit tak globální oteplování o půl stupně Celsia.

Odlesňování, desertifikace (tedy postupná přeměna úrodné půdy na poušť) či intenzivní zemědělství zapříčiňují degradaci půdy, která dnes dosahuje až čtvrtiny zemského povrchu. Řešením, které by pomohlo zmírnit postupující změny klimatu, zachovat zdravou krajinu a nasytit do budoucna celou planetu, je zvýšení plochy pokryté lesy, ochrana rašelinišť a mokřadů, změna zemědělských praktik a našeho přístupu k potravinám, využívání energetických plodin či větší ochrana biodiverzity a přírodních ekosystémů.

Degradace půdy ohrožuje planetu, do třiceti let může způsobit masovou migraci

Pokud se nepřijmou okamžité kroky proti degradaci půdy, bude to mít vážné následky pro celé lidstvo, upozorňuje nová vědecká studie.

Vyplývá to z nové speciální zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC), která byla představena včera 8. srpna v Ženevě.

„Zpráva analyzuje ryze praktické dopady změny klimatu pro člověka, který chce jíst, pít a využívat krajinu pro své potřeby. A naopak radí, jak by se měl člověk k přírodě chovat a hospodařit s ní, aby mu tyto zdroje vydrželi i v době změn klimatu, a jak by těmto změnám měl čelit“ shrnul obsah zprávy Radim Tolasz, český klimatolog z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), který na právě skončeném 50. zasedání IPCC zastupoval Českou republiku.

Přestože se závěry vědecké zprávy mohou zdát závratné, podle profesora Bedřicha Moldana nevyznívá tak katastrofálně.

Bedřich Moldan: Vláda se snaží zvyšovat kvalitu ovzduší, otázkou je, zda jsou opatření účinná

Každý by se měl zamyslet nad tím, jestli je opravdu nutné, aby neustále jezdil autem nebo vytápěl na pětadvacet stupňů, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz ekolog Bedřich Moldan. Současná vláda je podle něj v otázce zlepšování kvality ovzduší poměrně aktivní.

Změnou rozdělování dotací proti klimatickým změnám

Největší problémy s degradací půdy či nedostatkem vody dnes mají zejména státy Asie a Afriky, kde jsou oblasti, které třeba již dva roky postrádají vodu, jako například v jižní Angole. Změny klimatu negativně dopadají také na Latinskou Ameriku či Karibik. Problémy, s nimiž se méně rozvinuté země dnes potýkají, se ale postupně přesouvají i do Evropy.

Zpráva zejména upozorňuje na to, že pokud se zvýší průměrná teplota planety o 3 °C, k čemuž nyní směřujeme, na světě bude žít 1,3 miliard lidí v suchých oblastech, a to nejen v afrických či asijských zemích, ale také ve Středomoří či střední Evropě.

Evropská unie sice v řadě oblastí přijala některé kroky, jako je například změna přístupu k využívání půdy a lesnictví, nedávno přijaté sdělení volající po zintenzivnění ochrany, obnovy a udržitelnosti světových lesů, nebo dlouhodobý důraz na ekologické zemědělství a další environmentální aspekty společné zemědělské politiky (SZP). Může ale udělat daleko více a ve větším měřítku.

Podle Vojtěcha Koteckého z think tanku Glopolis se logicky nabízí řešení v oblasti zemědělství, které je významně regulováno právě unijními pravidly.

„Razantnější společná evropská debata o tom, že by se dotační systém proměnil ze současného modelu zaměřeného na platby za hospodaření na půdě na proplácení subvencí za péči o krajinu, půdu, zadržování vody v krajině, bude muset přijít,“ upozornil na dotaz redakce Kotecký. Dodal ovšem, že změnu pravidel přidělování nejen národních, ale i evropských dotací, může udělat sám stát.

Pavel Sekáč: Reforma zemědělské politiky EU se nestihne schválit včas

Zjednodušování formou omezení kontrol nebo náhrada principu greeningu takzvanými ekoschématy. Novinky, které může přinést reformovaná společná zemědělská politika EU, o jejímž současném vyjednávání redakce hovořila s náměstkem ministra zemědělství Pavlem Sekáčem.

Koordinovanější zemědělské postupy

Obecnější návrhy změn na využívání půdy předkládají vědci přímo ve zprávě. Postupující klimatické změny totiž mění podmínky pěstitelství. Vlnami veder a suchých období ubývá vegetace, dochází k degradaci půdy, požárům, tání permafrostu a tím i nižší úrodě a její kvalitě zejména v tropických oblastech.

Obranou proti postupujícím změnám by byly udržitelnější a koordinovanější způsoby produkce, například integrované zemědělství zaměřujícího se na živočišnou i rostlinnou výrobu, agrolesnictví nebo precizního zemědělství.

Půda čelí degradaci. Pomoci může precizní zemědělství

Stav půdy v EU ohrožuje vodní a větrná eroze, zhutnění, kontaminace, úbytek organické hmoty, desertifikace a další půdní procesy, které vedou k její degradaci. Proto ochrana půdy a životního prostředí je jedním z cílů SZP po roce 2020.

Do půdy by se zároveň měla více vracet organická složka a humus, což zlepší její úrodnost, schopnost zadržovat vláhu v půdě a rovněž pohlcovat až pětinu emisí.

„V důsledku kultivace půdy došlo ke ztrátě 20 až 60 procent množství humusu v půdě“ upozornil na základě zprávy Kotecký, podle kterého by Evropská unie mohla klást větší důraz na zvyšování množství humusu v půdě. To by zároveň pomohlo odčerpat část uhlíku z atmosféry.

Nezbytná je také správná aplikace hnojiv, které v opačném případě mohou být rovněž zdrojem emisí. Profesor Moldan ve svém úvodním slovu na tiskové konferenci při představení zprávy upozornil, že užívání hnojiv, zejména těch dusíkatých, se od 60. let minulého století zvýšilo devětkrát. Oxid dusný je však po oxidu uhličitém a metanu třetí nejškodlivější skleníkový plyn.

„Zemědělství je zodpovědné asi za dvě třetiny oxidu dusného. Většina těchto emisí je způsobená nedostatečnou synchronizací potřeb rostlin, dusíku a hnojení. To znamená, že padesát procent použitých hnojiv je ztraceno, protože nejsou aplikovány v době, kdy je rostliny potřebují,“ upozornil s odkazem na zprávu během konference v Praze Zoltán Barcza z České zemědělské univerzity (ČZU).

Zemědělství se však neobejde nejen bez hnojiv, ale také bez pesticidů. Přestože má EU jeden z nejpřísněji regulovaných postupů povolování pesticidů, ohrožení může podle odbornice na bezpečnost potravin Jany Hajšlové z Vysoké školy chemicko-technologické (VŠCHT) přijít z jiných částí světa, kam evropská pravidla nedosahují. Jejich kompletní odstranění je však velmi náročné a prakticky nereálné. Navíc, v podmínkách sucha je potřeba aplikovat vyšší dávky.

„Organické (bio) zemědělství vyžaduje obrovské nasazení, management půdy a ochrany nebo sofistikované střídání plodin,“ vysvětlila odbornice obtíže spojené se snahou omezit používání pesticidů. Dodala navíc, že není takový postup možný realizovat ve všech zemích světa.

Systém povolování pesticidů se má zlepšit, vyzývá europarlament

Evropská unie by měla zvolit šetrnější přístup v používání pesticidů. Posílit se má především ochrana lidského zdraví, a to hlavně u zranitelných skupin.

S některými opatřeními zmíněnými ve zprávě, jako je třeba vysazování stromů, ochrana půdy nebo péče o krajinu, pomáhá již dnes organizace Člověk v tísni v chudších zemích. Připomenul to na tiskové konferenci Jan Svitálek, který se právě podobných projektů sám účastní.

Zdravější skladba jídelníčku

Nejen zemědělci a lesníci však mají v rukou osud planety. K omezení změn klimatu může přispět každý z nás. Jiný problém, na který vědci upozorňují, je totiž bezpečnost potravin. Aby byla planeta schopná do budoucna uživit rostoucí počet obyvatel, musí zajistit efektivnější produkci potravin.

Na celém světě dnes žije 821 milionů lidí, kteří jsou podvyživeni, zatímco téměř dvě miliardy dospělých mají nadváhu nebo jsou obézní. Přesto se 25-30 % vyrobených potravin nespotřebuje a vyhodí.

„Kdybychom na světě odstranili plýtvání potravinami, ušetřili bychom 3,4 milionů kilometrů čtverečních zemědělské půdy, což je obrovské množství. Zároveň bychom tím dokázali snížit emise o 4,4 miliardy tun ročně, což je asi desetina globálních emisí skleníkových plynů“ uvedl Kotecký.

Tím, jak se bude zvyšovat počet lidí na planetě, a budou se zároveň zvyšovat nároky na půdu a vodu, bude problém ještě mnohem větší.

„Planeta je schopna lidi uživit, ale je potřeba lepší management,“ upozornil Tolasz.

Změnit by se mohl také stravovací režim i jídelníček obyvatelstva. Rostlinná produkce a například pěstování ořechů a obilovin znamenají menší zásah do přírody. Jejich konzumace zároveň zlepšuje naše zdraví i objem peněženky.

Poptávka po tuzemské biozelenině a bioovoci převyšuje nabídku

Česko zažívá v posledních letech „bio boom“. Obchody nabízejí vše od bioananasu až po biozelí a zájem lidí o potraviny se zelenou značkou se postupně zvyšuje.

Omezit by se měla také spotřeba masa, která se od roku 1961 podle vědecké zprávy zvýšila o polovinu. Tím by se totiž zároveň snížilo množství metanu vznikajícího při trávení hospodářských zvířat, který ovlivňuje klima dokonce mnohem více než oxid uhličitý. Místo něj by se měly více konzumovat například luštěniny nebo ovoce a zelenina.

Chov dobytka zároveň vede k odlesňování, ať už v důsledku pěstování krmiv (zejména sóji v jižní Americe, která se poté dováží i do Evropy) nebo z důvodu nových pastvin, což rovněž negativně ovlivňuje klima. Těžba dřeva a lesní požáry totiž odpovídají asi za 13 % emisí skleníkových plynů.

Zpráva podle Svitálka zároveň doporučuje nekupovat levné maso z průmyslových chovů.

Nicméně i potraviny živočišného původu, pokud jsou produkovány udržitelným způsobem, mohou podle odborníků přispět k přizpůsobení se změně klimatu a jejímu omezení.

Doporučení pro ČR

Obsah zprávy bude nyní analyzován národními orgány. Její konkrétní účinky pro ČR i EU tak budou ještě předmětem diskusí. Podle odborníků by závěry zprávy měla česká vláda brát vážně a aktivně podle ní konat co nejrychleji.

Z poslední zprávy o stavu životního prostředí vyplývá, že více jak polovina (56,7 %) zemědělské půdy je dnes ohrožena vodní erozí, a dalších téměř 20 % erozí větrnou.

Jedním z opatření by podle Koteckého mohlo být dokončení přijetí protierozní vyhlášky, podpora smíšeného hospodářství (tedy rostlinná a živočišná výroba na farmách současně), rozčlenění velkých polí nebo změna stavu českých lesů, které se aktuálně potýkají s šířením kůrovce. Stát by měl také přijmout nový plán, který by reflektoval změny v zemědělství.

Video: Klima se mění rychleji, než vědci čekali. Vodní eroze postihuje čtvrtinu EU

Do roku 2050 budou až čtyři miliardy lidí na světě žít v suchých oblastech, což může způsobit další migrační vlnu. Je to jeden z důvodů, proč by změna klimatu měla zajímat i EU.

Speciální zpráva o klimatických změnách a půdě, jak zní její oficiální název, je první přehlednou zprávu věnující se celému povrchu na zemi. Na jejím vypracování, které čítá asi 700 stran, se během dvou let podílelo 107 odborníků z 52 zemí světa. 40 % z nich byly ženy. Vůbec poprvé se také na zprávě IPCC podílela více jak polovina expertů (53 %) z rozvíjejících se zemí než těch rozvinutých.

Během přípravy zprávy bylo zhodnoceno 7 tisíc vědeckých publikací a přijato 28 275 pozměňovacích návrhů a komentářů od expertů, vlád a dalších přispěvatelů. Přesto se její schvalování nepotýkalo s takovými problémy jako v případě první zprávy IPCC o udržení růstu průměrné globální teploty na 1,5 °C.

Sérii zpráv analyzujících příčiny a důsledky klimatických změn by měla ještě letos uzavřít třetí zpráva o roli oceánů a kryosféry (ledovce a sníh) při změnách klimatu.

Kalendář