Boj se suchem: Chystá se celonárodní brigáda na sázení nových lesů

Aktuálně stále platí, že Kraj Vysočina zasáhla tragická kombinace přemnoženého kůrovce a sucha nejvíc v republice. Přestává platit, že Vysočina je krajem zelených lesnatých kopců. S přírodní katastrofou nebývalých rozměrů se potýkají státní lesy i další vlastníci bez rozdílu. „Kapacity na Vysočině už jsou omezené. Poptáváme proto lidi i stroje i z jiných regionů,“ uvedla mluvčí Lesů České republiky (LČR) Eva Jouklová.

Vykácené holiny bude potřeba poměrně rychle opět zalesnit. „Chystáme na jeden den v říjnu velkou celonárodní akci, kdy veřejnost poprosíme, aby přišla pomoci sázet nové lesy. Přesné datum zveřejníme včas. A sázet se bude za každého počasí. I dřina při péči o les utváří vztah k němu,“ je přesvědčená Eva Jouklová.

Lesníci připraví vhodné pozemky a sazenice. Z Česka postupně zmizí fenomén monokulturních smrkových porostů. Připomeňme, že nyní jdou k zemi osmdesátileté či stoleté lesy, sázené často ještě za monarchie a v době, kdy vzrůstala poptávka po stavebním dřevu.

„Ale při současném extrémním suchu hynou i jiné dřeviny – borovice, duby, jasany. Kůrovec už napadá i borovice a ojediněle modříny, na kterých se může živit a rozmnožovat,“ podotkla mluvčí státních lesů. Někdy se uvádí, že jen na Vysočině bude do roku 2021 pokáceno až 70 procent hlavně smrků. „V případě smrku skutečně očekáváme podstatné snížení jeho výměry. Ale nelze odhadnout počasí v příštích letech, nedovolíme si proto předvídat míru ústupu rozlohy smrkových porostů,“ poznamenala Jouklová.

Ztráty zatím nevyčíslené

Těžbu státním lesům zajišťují smluvní partneři. Dřevo k těžbě je taky prodávané v aukcích. A LČR rovněž vypisují zakázky v rámci takzvaného dynamického nákupního systému. Jak Jouklová upřesnila, cena za metr krychlový kulatiny kůrovcového dříví se nyní pohybuje kolem 600 až 800 korun. Před třemi lety to bylo i dvakrát tolik. Ztráty stát zatím nevyčíslil. A obchod s tímto materiálem není jednoduchý. Kalamita má totiž evropský rozměr. Přebytek je proto rovněž na trzích sousedních států. Na Vysočině je největší skládka vytěženého dřeva v prostoru lesní školky u Budišova na Třebíčsku. Nachází se tam 40 tisíc kubíků dříví, které už se naštěstí podařilo prodat. „U obce Bílek u Chotěboře máme v mokrém skladu 11 tisíc metrů kubických kulatiny,“ přiblížila Jouklová.

Těsno na nádražích

Zatím se podle jejích slov daří prodávat kulatinové sortimenty. Mezi hlavní odběratele patří Německo, Rakousko a nově i v Rumunsko. Do Číny dodávají Lesy ČR dřevo v malém množství přes obchodníky. „Jednáme ale o přímém kontraktu,“ informovala mluvčí.

Nejvíc vytěženého kůrovcového dřeva stále lidé potkávají na korbách náklaďáků na silnicích. Na delší vzdálenosti se využívá železnice. „Problémem je ovšem enormní vytíženost nakládacích míst na nádražích, která využívají i další vlastníci a obchodní společnosti,“ upozornila mluvčí státních lesů.

Pokud si někdo  domů doveze na stopení dřevo pokácené kvůli kůrovci, nemusí mít obavu, že se mu brouk pustí do jiných dřevěných konstrukcí. „Kůrovec napadá pouze živé stromy. Na vyschlém či upraveném dřevě se nemá jak živit a nepřežije. Krovy domu proto nepoškodí,“ vysvětlila Eva Jouklová.

Cena tepla se nesníží ani nezvýší

Na vytěženém dřevě je závislé město Třebíč. Vytápí ho totiž biomasou soukromá společnost TTS podnikatele Richarda Horkého. V současnosti lze vidět například u kotelny v Rafaelově ulici obrovské haldy čerstvého dříví, které pochází z kůrovcové kalamity. Promítne se současná nízká cena materiálu do ceny tepla pro Třebíčany?

Horký uvedl čísla, ze kterých v rámci vytápění Třebíče biomasou v současnosti vychází.  "V třebíčském okrese je 24 tisíc hektarů lesa, z čehož. 16 tisíc hektarů mají LČR. Ostatní plochy jsou zejména obcí a soukromých vlastníků. Dřív se ve státních lesích v okrese těžilo ročně kolem 100 tisíc metrů kubických dřeva. Loni to bylo 450 tisíc, letos to bude okolo 750 tisíc,“ vypočítal. Příští rok tak bude podle jeho slov na Třebíčsku „předtěženo“ na 10 let.

„Těžby musí logicky klesnout, musíme se předzásobit, abychom měli biomasu na dobu, kdy těžba poklesne. Čili jako mají plynárny podzemní zásobníky i my si vytváříme rezervní fond. Ale samozřejmě kůrovcové dřevo nás stojí peníze, které jsou v něm uloženy. Je to dobré minimálně ke stabilizaci ceny tepla,“ řekl.

„Kůrovec se vymkl kontrole kvůli suchu, je to samozřejmě tragédie a já jako správný hospodář se musím dívat dopředu, abych se z vlny, která je nyní hodně nahoře, nedostal do obtížně řešitelného propadu," poznamenal Horký. Podle jeho vyjádření nehrozí skokové zdražení tepla v Třebíči. Teplo ovšem nebude v souvislosti se zmíněnou argumentací ani zlevňovat. "Dodal bych, že nejen cena biomasy, ale i další vstupy ovlivňují konečnou cenu tepla. Pro ilustraci - dnes jdou rapidně nahoru mzdové požadavky a ceny prací dodavatelů," uvedl.

Mezi kůrovcem a suchem nejvíc decimované oblasti na Vysočině patří Třebíčsko, Telčsko, lesy u Nového Města na Moravě, na Ledečsku a Pelhřimovsku. V současné době se kůrovec rozšiřuje dále do vnitrozemí a postižené je i Jihlavsko.

Autor: Hana Jakubcov