V současné době pravděpodobně není na světě prodávanější umělec než Ed Sheeran. Čerstvý držitel Řádu britského impéria, čtyřnásobný držitel Grammy a pětinásobný vítěz BRIT Awards, jehož živé koncerty patří celosvětově mezi nejžádanější akce, vystoupil 7. a 8. července 2019 v pražských Letňanech.
Reportáž z koncertu
První vyprodaný koncert vidělo osmdesát tisíc diváků. I na druhý dorazilo neuvěřitelné množství návštěvníků a areál praskal ve švech. Všichni hledali škvíru, aby zahlédli génia, který jim připravil jeden z největších životních zážitků.
Publikum do areálu proudilo už od brzkých odpoledních hodin. K včasnému příchodu nemotivovala jen touha po dobrém místě, ale i dva předskokani. Sheeran do Prahy přivezl švédskou zpěvačku Zaru Larsson a svého krajana Jamese Baye.
Zatímco Zara Larsson předvedla menší taneční show s rádiovými hity jako Symphony nebo Lush Life, Bay vsadil na rockovější image. Ani on hity nešetřil, fanoušci se dočkali i závěrečné Hold Back The River. Bohužel publikum na ně moc nereagovalo a začalo tančit nebo zpívat jen při známějších kouscích.
Především na starších návštěvnících bylo vidět, že Larsson není úplně jejich šálek čaje. Oběma předskokanům uškodilo stejně jako předešlý den i špatné nazvučení, díky kterému nevynikly jejich hlasy. To se ale naštěstí hlavní hvězdy večera netýkalo.
Za bouřlivého přivítaní fanoušků se na scéně zjevil Ed Sheeran. Jen se svou kytarou otevřel, stejně jako předchozí večer, své druhé vystoupení singlem Castle On The Hill z nejnovější desky ÷ (Divide). Pak už následovaly hity napříč celou jeho kariérou. V nabitém úvodu zazněly ještě například The A Team nebo Don´t. Úžasnou atmosféru vytvořil během Tenerife Sea, kdy vyzval k absolutnímu tichu. Vyzněl tak úžasně jeho hlas a několikatisícovému davu běhal mráz po zádech.
Neopomenul ani nejnovější singly z alba No. 6 Collaborations Project, které má vyjít tento pátek. Skladby I Don’t Care nebo Beautiful People se sice musely obejít bez kolegů, se kterými je Sheeran nazpíval, ale zvlášť I Don’t Care fungovala v sólovém provedení mnohem lépe. Velkým překvapením byla písnička Blow v netradičním rockovém kabátu. Právě tu viděli pražští diváci na živo jako první.
Největší reakce se od diváků hvězda večera dočkala při Galway Girl, přídavkové Shape Of You nebo závěrečné You Need Me, I Don´t Need You. Nostalgickou slzu jste museli zamáčknout při Thinking Out Loud, protože jak sám Sheeran poznamenal: „Jestli ji neznáte, tak jste asi na špatném koncertě…“
U některých návštěvníků to i tak vypadalo, zvláště u pánské části publika. Ti občas působili, jako by se v Letňanech ocitli náhodou. Ať už to byly páry, které jen postávaly, nebo diváci vyššího věku, fanouškům chyběla jiskra. Nejhlasitější odezvy se britskému sympaťákovi dostávalo z předního sektoru A, kde byl největší kotel, a ten byl slyšet až do zadních řad.
Držitelé lístků na klasické stání nebo na sezení byli od stage opravdu daleko, a i to možná v jejich řadách způsobilo mrtvolnější atmosféru. Nepomohly ani neustále natáčející mobilní telefony bránící ve výhledu ostatním.
Sheeran předvedl excelentní výkon, který však pohřbila velikost areálu. I když se snažil a komunikace s publikem byla nadstandardní, řada lidí mu vyčetla, že se nerozloučil a je pravdou, že chyběl i větší osobní kontakt. A toho se vám na tak velké ploše opravdu jen tak nedostane.
V dnešní době, kdy se mnohé koncerty zakládají jen na propracovaných choreografiích, světelných show nebo jiných speciálních efektech, je k neuvěření, že jeden člověk s kytarou a pedálovým efektem zvládne hodinu a půl bavit osmdesát tisíc lidí. Nad tím, co Sheeran předváděl na pódiu, zůstával rozum stát.
Předvedl špičkový výkon bez jediné chybičky. Dokonalý zpěv, hra na kytaru, komunikace s publikem. Pomohly mu i projekce na obrovském podiu, kde se drobný zpěvák trochu ztrácel, ale úžasně dotvářely atmosféru jednotlivých písniček. Za zmínku stojí projekce během I See Fire z filmu Hobit. Právě během ní se na obrazovce prohnal sám drak Šmak.
Setlist pro druhý koncert se trochu lišil pořadím písniček a dokonce přidal i nějaké navíc. Tím bohužel utrpěla komunikace s fanoušky, na kterou už nezbylo tolik prostoru. Během prvního večera byl mnohem výřečnější a zkoušel i nové věci. U druhého koncertu zcela chyběla práce se zpívajícím publikem, kdy bylo hlediště rozděleno na půlku, každé s jinou melodií. Tak jako během nedělního večera, i v pondělí při přídavku oblékl český fotbalový reprezentační dres, jen bílý vyměnil za červený.
Opět záleželo, kde jste stáli. Čím blíže pódiu, tím lépe pro vás. Už jen kvůli zvuku. Nebo zapojení obecenstva. Protože právě na těchto velkých koncertech dělá vaše okolí půlku úspěchu vašeho večera.
Po organizační stránce byla celá akce velice dobře zvládnutá. Při kontrole lístků se nedalo mluvit o frontách, které neberou konce, a i doprava se dala zvládnout. Přímo na místě bylo mnoho stánků s jídlem nebo s pitím. Jen ceny mířily do astronomických výšin. Večerní doprava byla trochu běh na delší trať, přesto se, s trochou štěstí, dalo z Letňan dostat překvapivě rychle. Metro jezdilo každé dvě minuty, jediný problém bylo dostat se dovnitř. Pak už ale šlo vše hladce.
Ed Sheeran naplnil tužby všech návštěvníků a přidal i něco navíc v podobě nezapomenutelného zážitku. Nedá se cokoliv vytknout. Tedy až na moc velký areál, kde se zbytečně vytrácela atmosféra, pokud jste nestáli v předních řadách.
Zamilovaným párům Ed připravil romantickou chvilku, nadšené fanynky poblouznil ještě víc a všem ostatním zajistil hodinu a půl dobré zábavy. Klobouk dolů, pane Sheerane!
✱ Pokračování na další stránce…
