The Eatery. Bistro, které vás nechá nahlédnout do kuchyně

Pokud se jen trochu zajímáte o gastronomii, podnik The Eatery vám neunikl. V srpnu tomu totiž bude už rok ode dne, kdy toto bistro přivítalo své první hosty. Od té doby na něj všichni pějí jen chválu – a věřte, že naprosto oprávněně. Ani my jsme nezůstali pozadu a The Eatery i jeho šéfkuchaře Pavla Býčka navštívili. A ne poprvé, tentokrát jsme se ovšem rozhodli s vámi o svou zkušenost podělit.

Podnik se nachází v Holešovicích, trochu stranou a asi deset minut chůze od stanice metra Nádraží Holešovice. Jít sem na slepo je tak poněkud riskantní. Ani my neváhali a rezervaci si udělali, a to i z důvodu, že jsme chtěli chef’s table, tedy místo u baru, odkud je perfektně vidět na celou kuchyň i kuchaře, kterým doslova koukáte pod ruce.

Interiér podniku je celkově strohý a šedý, to hlavní se však děje právě v otevřené kuchyni, která má poutat hostův zrak především. Šéfkuchař a spolumajitel The Eatery Pavel Býček si zakládá na sezónních surovinách. Jak sám říká, vaří z toho, co je „tady a teď“ k dispozici. Z toho důvodu se menu celkem často mění, jsou ovšem stálice, které se na něj pravidelně vracejí nebo se drží dlouhodobě.

Každý den si zde také pečou vlastní chléb, který vám spolu s máslem naservírují předtím, než se dostane ke slovu vaše objednávka. Na výběr je několik předkrmů, hlavních chodů a dezert nebo sýry. I přes celkem útlý jídelní lístek – vlastně má jen jednu stranu – jsme měli problém si vybrat.

Chtěli jsme ochutnat vše! Nakonec jsme se rozhodli vyzkoušet paštiku z kachních jater s chipsem z chlebových kůrek a rybízovým pyré a také dušené šneky z Brna s kroupami a nastrouhanou pražskou šunkou. Pro mě to bylo druhé setkání se šneky, přičemž poprvé mi přišli celí gumoví a slaní. Nyní už vím, že můžou chutnat i mnohem lépe.

Jako hlavní chod jsme zvolili na ohni perfektně upravená telecí játra, která doplňovala nastavovaná kaše, cibulky a majoránková omáčka. Koprovka patří mezi jednu ze stálic jídelního lístku, která se na něm pravidelně objevuje. Pokud ji jednou neobjevíte, zkuste to za pár týdnů znovu. Ochutnat ji totiž rozhodně musíte! Dvě zastřená vejce obklopují lehce opečené brambory s omáčkou a vše je schováno pod čerstvým voňavým koprem.

Doporučuji také kachnu ze Štěpánovska s bramborovými noky, višňovou omáčkou a perníkovou nádivkou. Tu jsem měla při jedné ze svých předchozích návštěv a nejspíš jí neodolám při té příští, bude-li na menu. Ovšem ať vyberete cokoli, nemůžete sáhnout vedle.

Pokud vám zbyde místo na dezert, můžete si vybrat mezi sladkou tečkou a sýry z farem Krasolesí a Bláto. My se rozhodli pro sladkou variantu. Prvním dezertem je „pribiňák“, signature dish Pavla Býčka, kterého tento pokrm doprovází napříč podniky už několik let. Jedná se o panna cottu z podmáslí, kterou doprovází sezónní ovoce. Já tak měla možnost ochutnat verzi s hruškou nebo rebarborou při své poslední návštěvě.

Druhý z dezertů, který jsme si objednali, může v některých vzbuzovat nedůvěru. Naopak ti, kdo rádi zkouší něco nového nebo chtějí objevovat nové chutě, po něm sáhnou bez váhání. Jednalo se o pěnu z bílé čokolády s drobenkou a okurkou. Pokud vám to zní šíleně, zajděte do The Eatery a přesvědčte se, že tomu tak není.

V The Eatery jsme byli v pátek večer. Jen pár stolků zůstalo v té době neobsazených. V kuchyni však panuje disciplína a pořádek, rozhodně nedocházelo k žádným chaotickým přípravám pokrmů. Pavel Býček měl vše pevně v rukou.

Tak se stalo, že hodinu poté, co jsme měli domluvenou rezervaci, už před námi stál dezert a my byli připraveni platit. Ale pozor, aby to nevypadalo – nikdo nás nevyhazoval. Obsluha byla naopak velice milá a kdybychom se rozhodli si to celé zopakovat, jistě by s tím neměli problém. Prostě si tu jen nehrají na žádné průtahy.

Celkem překvapující pro někoho také může být cena. Za vyjmenované pokrmy, dvě sklenky prosecca a dvě piva jsme platili okolo 1 500 korun. V poměru cena/výkon nám to přišlo jako velice příznivé vyúčtování. Domů jsme tak odcházeli spokojení a osnovali plány, kdy vyrazíme zase příště.