Obžaloba hovoří o dvou skutcích z loňského roku. K jednomu došlo 3. srpna, ke druhému 28. srpna. Zatímco v jednom vychází obžaloba pouze z výpovědí odsouzených, druhý už zaznamenala skrytá kamera. Záznam povolil soud na základě závažných indicií, které obžalovaní uvedli a předložili.
Nyní již bývalý pětačtyřicetiletý civilní zaměstnanec věznice působil jako vychovatel.
Podle obžaloby si vychovatel během úklidu pozval oba odsouzené, kteří ve věznici drželi při sobě, do kanceláře. Vychovatel je považoval za homosexuály. Po jednom v kanceláři chtěl, aby si navlékl gumovou rukavici a dráždil mu konečník. Po druhém vězni chtěl, aby mu stimuloval penis. Když to tento vězeň odmítl, uspokojoval se vychovatel sám. Trestane aktu jen nečinně přihlížel.
Rukavice i použitý ubrousek s genetickým materiálem věznice zajistila jako důkazy. Následné rozbory potvrdily, že je na nich DNA vychovatele.
Vše se dělo dobrovolně, brání se odsouzený
„Nemělo se to stát. Odmítám ale, že bych činil jakýkoli nátlak. Vše se dělo dobrovolně,“ vypověděl u soudu obžalovaný vychovatel. Sice přiznává, že k aktu došlo, ale tvrdí, že vězni nic nesliboval. Dokonce prohlásil, že mu vše navrhl samotný odsouzený.
Ten to ale kategoricky odmítá. „Kdyby to bylo na svobodě, rozbil bych mu hubu. Měl jsem ale obavy, jak to bude dál, proto jsem to udělal,“ vypověděl svědek. Vězeň odsouzený k 24 letům měl nad dozorcem velkou fyzickou převahu.
Státní zástupce je přesvědčen o tom, že se vychovatel dopustil sexuálního nátlaku a zneužití pravomoci úřední osoby. „V té komunitě musí být dvacet čtyři let a musí tam přežít. Vychovatel rozhoduje o návrzích na odměny, kázeňské tresty, ovlivňuje zařazení do práce. Vězeň se díky němu může dostat třeba na vycházku. Vychovatel také ovlivňuje výsledky vězně, na základě kterých potom může žádat o podmíněné propuštění. Nemusel se dopustit násilí, ale stačí, když situace jako nadřízený zneužije,“ je přesvědčen státní zástupce Martin Tvrdík.
„K probíhajícímu soudnímu řízení se nebudeme vyjadřovat, ctíme presumpci neviny. Nicméně v současné době už dotyčný není zaměstnancem vězeňské služby,“ uvedla mluvčí Vazební věznice v Liberci Radka Šmucrová.
Jednání bude pokračovat v říjnu. Obhajoba kromě výslechů řady dalších svědků požaduje také vypracování psychologicko-psychiatrického posudku na vězně. Oba odsouzené považuje za nedůvěryhodné. Jedním z motivů by podle obhajoby mohla být snaha zbavit se nepohodlného vychovatele.
„S tím, že by se vychovatel dopustil něčeho podobného vůči vězni, jsem se ještě nesetkal. Je to zcela ojedinělá záležitost,“ řekl MF DNES státní zástupce Martin Tvrdík.
Kaplanka nechávala vězně nahlížet do systémů
Loni v dubnu se liberecký okresní soud zabýval závažným proviněním bývalé kaplanky Vazební věznice v Liberci. Nechávala vězně nahlížet do interního vězeňského informačního systému. Jednomu z vězňů také nosila léky ovlivňující centrální nervovou soustavu. Ty figurují v nařízení vlády jako preparáty obsahující návykové látky.
Soud jí za to nakonec vyměřil úhrnný podmíněný trest na rok a půl se zkušební dobou dva a půl roku. „Ať už byl motiv jakýkoliv, tak soud jednoznačně prokázal, že údaje z interního vězeňského systému sdělovala obžalovaná osobám, kterým nepříslušely. Dělala to, ačkoliv jí to zakazovaly interní předpisy a byla o tom poučená,“ zdůvodnila tehdy rozsudek soudkyně Marta Pražáková.
Úhrnný trest dva a půl roku nepodmíněně samosoudkyně vyměřila vězni, jenž podle rozsudku inicioval, aby mu do věznice kaplanka léky donesla. Rovněž požadoval, aby mu vyhledávala informace o ostatních vězních v interním systému. Trest jednoho roku s roční podmínkou soud vyměřil další obviněné za to, že kaplance doručila léky pro odsouzeného.
„Zdejší pobočka krajského soudu v Ústí nad Labem letos v lednu zamítla podaná odvolání. Rozhodnutí tedy nabylo právní moci v podobě, jak ho vyhlásila soudkyně libereckého okresního soudu,“ uvedl mluvčí libereckého okresního soudu Přemysl Pechlát.
