„Přibývá zde opravených domů, ale také domů, které jsou prázdné a které se mění v ruiny. V některých průchodech se hromadí odpadky a na ulicích parkuje stále více aut bez povolení,“ řekl Hrubeš. Ve čtvrti žije od narození. Na obrazech ji maluje, jak by vypadala bez parkujících aut.
Hrubešovi se také nelíbí, že někteří uživatelé zdejších nemovitostí nechávají stát přes týden popelnice či pytle s odpadem na ulicích, což je zakázáno. Město to stanovilo vyhláškou, aby zlepšilo estetický dojem této části města.
Parkování i neudržované domy v „Židech“ jsou letitým problémem, ke kterému se třebíčská radnice opakovaně vrací.
„Současné vedení města chce nejpozději do příštího roku změnit parkovací politiku v celém městě, nejen v židovské čtvrti. S majiteli neudržovaných nemovitostí se snažíme jednat, aktuálně se jeden z majitelů nemovitosti snaží svůj dům opravit,“ řekla mluvčí města Irini Martakidisová.
V celé čtvrti chybí restaurace, zato přebývá množství aut
Paradoxem židovské čtvrti je i to, že tam není restaurace, v níž by bylo možné se najíst. Ve spodní části čtvrti byly dvě, ty jsou ale už dlouho zavřené. Zbyla pouze rocková hospoda Trumpetka, která současně ve čtvrti vytrvale pořádá kulturní akce.
A právě u této pivnice byly například v pondělí přes den vystavené popelnice, které by tam správně neměly být - jedna z popelnic měla nálepku Trumpetky. „To se divím, že byla popelnice venku, měla být uklizená,“ reagoval majitel Trumpetky Stanislav Neuman.
Zatímco auta z ulic lze dostat tvrdším parkovacím režimem, nejdéle potrvá změnit největší vadu na kráse: prázdná a zchátralá či rozpadající se stará stavení. V jednom z podchodů mezi nábřežím a ulicí L. Pokorného se nedávno ve stěně objevil metrový otvor - a za ním hromada odpadků. Zdivo vypadlo.
V oknech řady domů jsou rozbitá skla. Budova z areálu Subakovy továrny je už roky bez střechy. Volně přístupná ruina s klenbami v přízemí hrozí zřícením. Z vedlejší části stavby je už jen torzo obvodových stěn, zarůstající vegetací.
Rekonstrukce několika domů se chystá. Kdy začne, není jisté
Při pohledu od Subakovy továrny k bazilice připomíná slavná židovská čtvrť spíše část města, kam by se snad nemělo doporučovat chodit. „Co si pomyslí turista, když tohle uvidí? Řekne si: to je v UNESCO? A přijede znovu?“ ptá se Hrubeš.
Na rekonstrukci svých nemovitostí v židovské čtvrti je připraven zdejší podnikatel Richard Horký, který vlastní tři zchátralé domy v bloku mezi náměstíčkem u Zadní synagogy a úzkou uličkou směrem k bývalé Subakově továrně.
Kdy rekonstrukce domů začne, o tom zatím Horký nechtěl spekulovat. „Máme zpracovaný projekt a vydané stavební povolení na rekonstrukci s tím, že by objekt měl mít výstavní a galerijní charakter. Detaily nemohu říct, čekáme na výsledek žádostí o granty, bez kterých se neobejdeme. Máme různé myšlenky na využití těch domů, ale zatím jsou to jen úvahy. Bude to náročné a na dlouho,“ řekl Horký.
Při procházce zdánlivě idylickým nábřežím židovské čtvrti si až na druhý pohled návštěvník uvědomí, že většina domů u řeky je prázdná. Zchátralé bývalé židovské divadlo, opuštěné depozitáře Moravského zemského archivu či dva roky uzavřená restaurace Coqpit.
