EET by mohl být dobrý sluha, ale je to zlý pán

Zrušit systém EET už nejde. Vrostl do státní správy i do podnikatelského prostředí. Není jiná možnost, než ho vzít na milost a hlavně ho přizpůsobit té funkci, která je logická a správná. Má to být především prostředek pro komplexní správu tržeb, která bude implikovaná do složitějšího mechanismu účetnictví a daňové správy. Jenže…

Můj sen

Takhle nějak si představuju já, jak by měl český systém Elektronické Evidence Tržeb fungovat. Podnikatel (řekněme majitel hospody) by ráno přišel na provozovnu, zapnul počítač a ten by mu oznámil, že v sudu na pípě dochází pivo, ve skladu je poslední bečka, na štíru je také bar s rumem. Ve zprávách by měl seznam od kuchaře, co nakoupit. To všechno by si vytiskl a zajel to zařídit (ještě vlhčí sen by byl, kdyby to objednával online, ale to je až nadstavba).

Po návratu by zasedl k počítači a všechny faktury a účtenky zanesl do počítače. Každá z nich by měla svůj specifický QR kód a stačilo by jen načíst a systém by si je uchoval v paměti. Papíry pak může v klidu zmuchlat a vyhodit, protože je vše uchováno elektronicky. V systému navýší objemy nebo počty dovezeného zboží.

Následně by otevřel program účetnictví, kde by se mu objevila připomínka, že musí odevzdat kontrolní hlášení a také se blíží termín odevzdání daňového přiznání. „Chcete odevzdat kontrolní hlášení přes vaši datovou schránku? ANO/NE?“ Stačilo by jen potvrdit a kontrolní hlášení, které se dělá z těch všech faktur vložených v počítači, by vyjelo na obrazovce na kontrolu a následně bylo odesláno na FÚ. Stejně tak by se vygeneroval základ pro daňové přiznání, kde by mohl majitel ještě provádět úpravy, jako jsou odpočty apod. S daňovým přiznáním by se zároveň vyplnily papíry pro zdravotní a sociální pojištění a vše by se dalo snadno poslat opět online na patřičná místa. Nefunguje zrovna internet? Nevadí. Lze to zašifrovat a dát na flasku a odeslat z jakéhokoli počítače prostřednictvím internetového formuláře, kde by se zadalo IČ a nahrály soubory.

Mezitím na provozovně servírka prochází mezi hosty a v ruce má velkou dotykovou „kalkulačku“, kde zaznamenává objednávky. Vše se ukazuje na displeji počítače u barmana, který roztáčí piva a limošky a v kuchyni kuchař nakládá jídla. Každý frťan se uloží do systému a odečte se od celkového množství.

Vše je online. Jakmile je to online, odpadá povinnost uchovávat účtenky a faktury v elektronické podobě půl roku nazpět. Pokud padne síť, nic se neděje. Pokud je ping s FÚ horší než určitá hodnota, automaticky se systém odpojuje a funguje v offline režimu. Nečeká, až se někde na trase otevřou stavidla. Pokud se nahrají všechny účty do 24 hodin, nic se neděje. Lze to provést opět přes vygenerování zakódovaného souboru z jakéhokoli jiného počítače přes stránky FÚ.

Kdo by nechtěl být neustále online, mohl by se stát členem šťastné rodinky EET v měsíčním režimu, tedy každý měsíc nahrát vygenerované soubory faktur, účtů a tržeb na FÚ přes EET nebo webové rozhraní. V téhle chvíli ovšem musí všechno uchovávat půl roku nazpět, aby případná kontrola mohla vše probádat.

Třetí možnost je kompletní offline servis, kdy vše se opět střádá do počítače, ale každá faktura a účtenka se musí schovávat, kontrolní hlášení se musí provádět pomocí účetní a daňové přiznání musí být vytvořeno daňovým poradcem. Papírové faktury a účtenky by bylo možné nascanovat třeba na czechpointech jednou za rok, ovšem musely by se uchovávat stejně jako dnes.

Co by to chtělo?

Vytvoření EET byla výzva pro vládu v tom, že mohla posunout kompletně náš systém daňové a státní správy do jednadvacátého století. Místo toho tu máme polovičaté řešení, které připomíná kalkulačku v rukou husity. Jak mělo probíhat zavedení EET?

– Vytvoření daňového portálu a nového moderního ADISu, který by neběžel v DOSu, jak je tomu dnes (https://www.podnikatel.cz/clanky/adis-je-tunel-a-kradez-za-bileho-dne-rika-michal-blaha/)

– Vytvoření základního systému EET napojeného na ADIS
– Spojení EET s datovou schránkou
– Uvolnění open source kódu pro možnost vytvoření softwaru třetích stran s bezpečnostními a systémovými požadavky.
– Vytvoření jednotného QR kódování faktur, účtenek apod. pro jednoduché načítání do systémů.
– Umožnění spojení EET s účetnictvím a daňovými správami.
– Implementace dalších systémů daňové, sociální a celní správy
– Umožnění automatického odesílání kontrolního hlášení a daňových přiznání

S tímhle postupem by se ten krásný sen splnil. Bohužel se nic takového nestalo. Máme tady EET, ale nakonec je napojen na ADIS třicet let starý, takže až se bude dělat nový, bude se muset předělat i EET. EET neumí nic. Jen odesílat online data tržeb. Pokud je spojen s účetními systémy, nejsou certifikované. FÚ totiž nepřebírá zodpovědnost za svůj systém. Představa, že vše bude spojeno s účetnictvím, jediným kliknutím se vyplní daňové hlášení, je bohužel jen sci-fi. Elektronické faktury a účtenky a QR kódem?  Ani náhodou.

Pro náš stát je důležité online zjistit, jestli paní, která prodává na trhu mošty, odvedla svou daň ve výši sta korun. Že si k tomu musí zakoupit přístroj, přenosnou tiskárnu, platit měsíční paušál za software a připojení, to je státu už jedno. Vždyť si může jednorázově odečíst od základu daně 5000 Kč. A to se vyplatí.