Minulý týden se nesl ve znamení prvních návštěv nového premiéra Johnsona v jednotlivých částech Spojeného království. Jeho vláda také předložila několik dalších, zejména finančních, opatření pro odchod země z EU. Spekuluje se také nad scénáři kolem brexitu.
Šéf britské vlády Boris Johnson minulý týden poprvé od nástupu do funkce navštívil jednotlivé části Spojeného království, při nichž zopakoval svůj záměr vyvést zemi z Evropské unie k 31. říjnu, s dohodou či bez ní. Zástupci Skotska, Walesu i Severního Irska ho v tom však nepodpořili. Naopak, v případě brexitu bez dohody plánují skotští i severoirští lídři vyhlásit referendum o odtržení se od zbytku Británie, respektive v případě Severního Irska o jeho sjednocení s Irskou republikou, která zůstane po brexitu členem Unie.
„Nechápu, jak by mohla Británie vytáhnout tuto část Irska z Evropské unie… a s klidnou tváří říci komukoli z nás, kdo žije na tomto ostrově, že bychom neměli dostat demokratickou příležitost… rozhodnout o své budoucnosti,“ řekla podle agentury Reuters předsedkyně republikánské strany Sinn Féin Mary Lou McDonaldová před schůzkou s premiérem minulou středu. Kdyby obyvatelé Severního Irska nedostali po brexitu možnost rozhodnout se v referendu, zda setrvají ve svazku s Anglií, Skotskem a Walesem, nebo zda se spojí s Irskou republikou a zůstanou tak součástí Evropské unie, bylo by to podle šéfky republikánské strany Sinn Féin „naprosto skandální“.
Zástupci Severního Irska však nejsou v názoru jednotní. Šéfka Demokratické unionistické strany (DUP), která podporuje menšinovou vládu konzervativců, Arlene Fosterová naopak uvedla, že v otázce brexitu lze dosáhnout kompromis, přičemž „rozumnou cestu vpřed“ by podle ní mohla otevřít větší vstřícnost Dublinu. „Existují způsoby, jak se s tímto problémem vypořádat, bude-li ochota na obou stranách,“ řekla.
DUP a Johnson na straně jedné a Dublin, potažmo celý zbytek EU na straně druhé, se rozchází především v pohledu na takzvanou irskou pojistku, která je součástí brexitové dohody dojednané s Bruselem bývalou premiérkou Theresou Mayovou. Zatímco Dublin pojistku považuje za klíčovou pro dohodu Evropské unie s Británií, a má v tom naprostou podporu zbývajících šestadvaceti zemí EU, nový britský premiér ji odmítá. Opatření má zajistit, aby se po brexitu neobnovily klasické hraniční kontroly mezi Irskem a Severním Irskem, avšak mimo jiné by vytvořilo jisté regulační rozdíly mezi Severním Irskem a zbytkem Británie.
„Pojistka je trvající a zásadní závadou dohody o odchodu (Británie z EU) a je velmi důležité, aby zmizela,“ řekla dnes Fosterová. Sporný mechanismus, který by udržel Británii v bezcelní zóně EU i po brexitu a Severní Irsko by donutil dodržovat část pravidel jednotného unijního trhu, by podle Fosterové „v podstatě rozbil“ Spojené království. Scénář možného odchodu Británie z evropského bloku bez dohody je podle šéfky DUP na stole jen proto, že Brusel je agresivní a chce Spojené království rozbít.
Nejmenovaný „vlivný zákonodárce“ severoirské strany řekl Reuters, že při pracovní večeři se hovořilo mimo jiné o možnosti doplnit pojistku o časový limit na její platnost.
Johnson však tuto variantu jasně odmítl před dvěma týdny při projevu v dolní komoře britského parlamentu, nehledě na to, že pro Brusel je nepřípustná stejně jako jakékoli jiné změny „rozvodové“ dohody. Britský ministerský předseda řekl, že přijatelná je pro něj pouze brexitová dohoda v níž irská pojistka nebude.
Brexit však nebyl hlavním tématem návštěvy premiéra na irském ostrově. Za klíčový bod rozhovorů Johnson označil situaci kolem nefunkční severoirské vlády. Koaliční kabinet unionistů a zastánců sjednoceného Irska se rozpadl už v lednu 2017. K jeho obnovení nepomohly ani předčasné volby, ani další jednání. Sinn Féinn a DUP nedokázaly překonat rozpory mimo jiné právě kolem plánovaného odchodu Británie z Evropské unie.
Spekulace nad vyslovením nedůvěry vládě
S blížícím se říjnovým datem odchodu Spojeného království z Evropské unie se na britské politické scéně zároveň množí prognózy ohledně toho, zda je vůbec možné zabránit brexitu bez dohody. Labouristický poslanec Jonathan Ashworth, který má v opoziční straně na starosti zdravotnictví, včera v rozhovoru s televizí Sky News prohlásil, že britští zákonodárci mohou v září zabránit opuštění evropského bloku bez dohody.
„Až parlament v září opět zasedne, budeme mít šanci zabránit odchodu bez dohody,“ řekl Ashworth v rozhovoru se Sky News. „Vláda bude muset předložit vhodnou legislativu, aby se připravila na brexit bez dohody, který chce, a my v parlamentu využijeme veškeré dostupné prostředky… a zabráníme tomu,“ doplnil s tím, že hodlá spolupracovat i s mnoha konzervativci, kteří si neřízený brexit nepřejí.
Poradce konzervativního premiéra Dominic Cummings naopak v rozhovoru s nedělníkem Sunday Telegraph prohlásil, že i v případě, že by se zákonodárci rozhodli vyslovit kabinetu nedůvěru, odchodu bez dohody by to nezabránilo. Cummings argumentoval tím, že premiér Johnson může v takovém případě vypsat volby až po stanoveném datu odchodu, tedy po 31. říjnu.
S tímto výkladem ale podle BBC nesouhlasí konzervativní poslanec Dominic Grieve. Podle něj by zákonodárci, pokud vláda nebude mít důvěru, měli dva týdny na sestavení nové vlády. Vzniknout by mohla podle Grievea takzvaná vláda národní jednoty tvořená poslanci několika stran.
Catherine Haddonová z výzkumné skupiny Institute for Government ale tvrdí, že Grieveova prognóza by závisela na tom, zda by Johnson při vyslovení nedůvěry rezignoval, což podle zákona nemusí. „Mohl by říct ´Jako premiér tu zůstanu a budeme mít všeobecné volby´,“ vysvětlila.
Podle předsedy Konzervativní strany Jamese Cleverlyho Johnsonova vláda volby před 31. říjnem nevypíše.
Navíc, nový premiér utrpěl minulý týden první volební porážku, když ve čtvrtečních doplňovacích volbách do Dolní sněmovny přišli konzervativci o své dosavadní křeslo, které získali prounijní liberální demokraté. Poslanecké místo po konzervativci Chrisu Daviesovi tak převezme liberální demokratka Jane Doddsová. Tím se ještě více komplikuje situace už tak menšinového kabinetu při snaze vyvést Británii z Unie. Zatímco vláda s podporou severoirské DUP má nyní v dolní komoře 320 hlasujících (10 za DUP), opozice má dohromady 319 hlasů.
Co se stane po brexitu bez dohody?
Kromě toho televize Sky News získala minulý týden vládní dokument, podle kterého v prvních týdnech po brexitu bez dohody hrozí „panika spotřebitelů“, nedostatek potravin a neklid v Severním Irsku.
Jak by mohla tato varianta odchodu z EU vypadat v praxi rozebírá vládní dokument vytvořený v posledních týdnech úřadování premiérky Theresy Mayové. V interním materiálu s označením „citlivé“ zřejmě britská vláda poprvé shrnula nejčernější scénáře brexitu bez dohody.
První den po odchodu bez dojednaných podmínek by mohl podle dokumentu přinést zpomalení přepravy zboží a osob z Británie do EU, de facto ukončit obchodování se zemědělskými produkty na irské hranici či způsobit výkyvy na finančních trzích.
Do 14 dní by se mohla dostavit panika spotřebitelů a problémy s dodávkami potravin, hrozí také zvýšená aktivita organizovaného zločinu „včetně pašování lidí a nelegální migrace“.
V kolonce „první měsíc“ se pak uvádí „potenciální výzvy ohledně práva a pořádku“ v Severním Irsku nebo možnost návratu Britů, kteří by nebyli schopni plnit podmínky pro pobyt v členských zemích Unie.
Hrozí také konflikty mezi rybářskými loděmi Británie a EU, rychlý nárůst organizovaného zločinu, další pokles měny a obecně bezpečnostní problémy.
Další dvě miliardy na brexit
O 2,1 miliardy liber (59,3 miliardy Kč) zvýšila britská vláda objem finančních prostředků určených na přípravy na případný odchod Británie z Evropské unie bez dohody. Oznámil to ve čtvrtek 1. srpna ministr financí Sajid Javid. Premiér Boris Johnson totiž několikrát avizoval, že hodlá Spojené království z EU vyvést na konci října – ať už se s Bruselem dohodne na podmínkách, či nikoli.
„Vzhledem k tomu, že do odchodu Spojeného království z Evropské unie zbývá jen 92 dní (ode dneška 88), je nezbytně důležité, abychom zintenzivnili plánování,“ řekl Javid.
Dodatečné více než dvě miliardy liber by se měly použít mimo jiné na zajištění hranic (celní úřady a posílení pohraniční stráže s dalšími zhruba 500 lidmi), vytvoření zásob léků a podporu firem. Část peněz poputuje také na logistiku – zajištění trajektové dopravy a skladovacích prostor. Na konci minulého týdne vláda oznámila záměr vytvořit po brexitu desítku bezcelních ekonomických zón na letištích a v přístavech.
Zhruba 138 milionů liber (3,9 miliardy Kč) ministerstvo financí vyčlenilo na osvětovou kampaň, která by podle agentury Reuters mohla být jednou z největších v mírových dobách. Část této sumy poputuje také na konzulární pomoc Britům, kteří by se po brexitu bez dohody dostali do problémů v zahraničí.
Konkrétně, podle slovenské tiskové agentury by se 1,1 miliarda měla vyčlenit ihned, další miliardu budou moci využít vládní instituce i úřady ve Skotsku, Severním Irsku a ve Walesu podle situace. Informoval o tom minulý týden EURACTIV.sk.
Toto oznámení ministerstva financí znamená, že britská vláda na přípravy na brexit bez dohody vydá celkem nejméně 6,3 miliardy liber (178 miliard Kč), upozornila agentura Reuters. Už před týdnem totiž Javid oznámil vyčlenění miliardové investice na jakýkoliv brexit, s dohodou či bez ní. A před tím již bylo vládou vyčleněno 3,2 miliardy na přípravy spojené s brexitem.
Stínový ministr financí John McDonnell v reakci na Javidův krok uvedl, že jde o „odpudivé mrhání penězi daňových poplatníků“, neboť většina poslanců v britském parlamentu před časem dala jasně najevo, že odchod Británie z EU bez dohody chtějí zablokovat. „Tato vláda mohla vyloučit brexit bez dohody a ty miliardy vynaložit na školy, nemocnice a lidi,“ řekl McDonnell.
Přídavné finance do zdravotnictví
Přesto server BBC včera (v nedělí 4. srpna) napsal, že nový britský premiér Boris Johnson slíbil veřejnému zdravotnictví mimořádnou finanční injekci ve výši 1,8 miliardy liber (téměř 51 miliard Kč). Takřka miliarda liber z této částky má být okamžitě k dispozici pro financování nového vybavení a modernizace 20 nemocnic.
Johnson uvedl, že se snaží plnit sliby ohledně vyšších výdajů na státní zdravotní službu (NHS), které byly součástí kampaně probrexitového tábora před referendem o členství Británie v Evropské unii. Johnson tehdy hlásal myšlenku, že Británie by odchodem z EU ušetřila 350 milionů liber týdně, které by mohla vynakládat na veřejné zdravotnictví.
V příspěvku pro včerejší vydání nedělníku The Sunday Times premiér ocenil „úžasné úspěchy“ NHS, zároveň však poukázal na personální problémy a nedostatek financí.
„Proto jsem tolik odhodlán plnit sliby z kampaně k referendu v roce 2016,“ napsal. „Díky silnému ekonomickému výkonu této země jsme nyní schopni oznámit dodatečných 1,8 miliardy liber pro NHS,“ dodal.
