Článek
„Bohužel pozorujeme neblahý trend, kdy opatrovnická řízení, z povahy věci často citlivá a vyhrocená, končí tímto způsobem, tedy podáváním žalob na ochranu osobnosti. Ale řízení na ochranu osobnosti nemůže být fórem, kde by si mezi sebou vyřizovali účty účastníci jiných jednání,“ prohlásil po zamítnutí jedné z žalob navázané na opatrovnický spor soudce odvolacího senátu brněnského krajského soudu Michal Ryška.
Právě na stole tohoto senátu končí odvolání v podobných případech. Soudci se tak v uplynulých dnech zaobírali například žalobou otce, který hnal před soud matku jejich dítěte za to, že při předání dcery dodala o půl hodiny později její léky a o čtyři hodiny později pas. Žalobu doplnil i o to, že byl při předávání dítěte nahráván. Újmu, která mu měla vzniknout, přitom vyčíslil na celkem 160 tisíc korun.
Nárokem se v první instanci zaobíral Okresní soud ve Zlíně. Ten ale otci vzkázal, že půlhodinové čekání na léky ani dodání pasu po čtyřech hodinách, navíc když dítě pas nepotřebovalo, nejsou žádným zásahem do práva na rodinný život. Ani pořizování nahrávky při předávání soud neohodnotil jako zásah do práv, když upozornil, že otec si celou situaci také zaznamenával na mobil.
S verdiktem se nesmířil
Otec se ale se zamítnutím svého nároku nesmířil a obrátil se na odvolací soud. Ani tam ovšem nepochodil. Senát se soudcem zpravodajem Ryškou konstatoval, že klíčovým prvkem u podobných sporů je tzv. test běžného člověka. Posouzeno touto optikou nemůže být ojedinělé zapomenutí léků a nepotřebného cestovního pasu důvodem k soudnímu zásahu.
Soudci se pak pozastavili nad argumentací otce, jinak docenta a vědeckého výzkumníka, který tvrdil, že při předávání měl sice v ruce mobilní telefon, kterým na své okolí mířil, ale nenatáčel.
„Taková argumentace je úsměvná a zcela nevěrohodná. Nelze tolerovat, aby žalobce sám záznamy z předávání dítěte pořizoval, a naopak oproti jejich použití druhou stranou se domáhal právní ochrany, a to tím spíše, že o jejich pořízení musel vědět a ani náznakem se proti němu neohradil. Jeho argumentace, že kameru sice viděl, ale nevěděl, že jej nahrává, je opět zcela úsměvná a účelová,“ konstatoval soudce Ryška.
Za výroky u znalce chtěla 200 tisíc
V dalším podobném případu to byla naopak matka, která žalovala otce dítěte za to, že při znaleckém zkoumání prohlásil, že její firma zkrachovala, a navíc že žena je v kontaktu se sestrami Mauerovými známými z kuřimské kauzy týraných dětí. Za to chtěla žena 200 tisíc korun s tím, že se zná sice s jednou ze sester, ale tou, která do zmíněného týrání vůbec zapojena nebyla.
Stejný odvolací senát ani v tomto případě neměl pro žalobu pochopení a upozornil, že soudní judikatura chrání svědky, znalce i účastníky řízení při jejich slyšení.
„Nevysledovali jsme tu žádný exces, jeho výroky se týkaly opatrovnického řízení, nešlo o výroky vulgární či takové, které v demokratické společnosti by bylo možno považovat za neakceptovatelné,“ smetli nárok ze stolu soudci.