Michal Koštuřík
4. srpna 2019 • 15:00

Šampion Průcha vyměnil hokej za vodu: Na jetsurfu vybíjím adrenalin

Vstoupit do diskuse
0
TOP VIDEA
Lokvenc: Chemie Kuchty a Birmančeviče je úžasná! Chorý není zákeřňák
CESTA ZE DNA: Jsme silnější, než si myslíme, říká zápasník Peňáz
VŠECHNA VIDEA ZDE

Pořád mu to jezdí sakra rychle. Jen už ne na bruslích, ale na motorovém surfu. V mladém sportu, který vymyslel Čech Martin Šula, patří Petr Průcha (36) ke světové špičce. Hokejový mistr světa z roku 2005 se na vodě našel, hokejku však nehodil do kouta. Dál se měří s hráči NHL, jen se musí vyhýbat soubojům. Následky těžkého otřesu mozku, který mu předčasně ukončil kariéru, pořád cítí. „Jakýkoliv kontakt by mě mohl vyřadit na delší dobu,“ líčí bývalý útočník. 



Na exhibici ve Znojmě si minulý týden zase po čase zahrál v lajně s Jaromírem Jágrem, poklábosil se známými. Petr Průcha se nezměnil. Pořád úsměv od ucha k uchu, bezstarostná nálada. A taky úspěchy. Ve Světovém poháru v jetsurfu je po třech závodech druhý! „Jednou to samozřejmě chci vyhrát,“ přibližuje pardubický odchovanec své ambice ve sportu, kde si vynahrazuje chybějící adrenalin z hokejových arén. 

Jak to máte s hokejem?
„Když mi čas dovolí, chodím si zahrát v úterý a ve čtvrtek do Letňan, kde máme výbornou partu. Přes léto tam hodně chodí hráči NHL, v zimě bývalí hokejisté z extraligy. Má to fakt výbornou úroveň. Hraje se nahoru dolů, samozřejmě bezkontaktně. Mě by bohužel mohl jakýkoliv kontakt vyřadit na dlouhou dobu.“

Co přesně by se mohlo stát?
„To nikdo pořádně neví. Ale je jasné, že je hloupé něco riskovat. I v bezkontaktním hokeji dochází ke kontaktům, což na hlavě hodně pocítím. Pak si musím dát týden nebo i měsíc pauzu. Když přijde nějaký nehokejista, je větší riziko, že se ocitne tam, kde nemá být. Nebo zaškobrtne, špatně spadne a druhý přes něj. Ten, kdo hokej hraje od dětství, ví, kde má na ledě být.“

Takže jste klidnější, když proti vám stojí Pastrňák nebo Nedvěd.
„V takových partách je to pro mě celkem bez rizika. I když bez soubojů není ten adrenalin, tak kdybych nemohl hrát vůbec, hrozně by mi to chybělo. Nevím, čím bych si to nahradil.“

Už nikdy nebudete stoprocentně fit?
„Těžko říct. Cítím se normálně. Když přeženu třeba tenisový zápas, večer mě bolí hlava. Už to ale není tak, že si dám set a musím být po zbytek dne bez čehokoliv. Tři sety už odehraju v klidu. Když hrajeme s Méďou (Petrem Nedvědem), je to vyrovnané a zápas trvá i dvě a půl hodiny. Jestli se to někdy úplně srovná, o tom už ani nepřemýšlím. Nerýpu se v tom. Myslím na jiné věci.“

Bylo to tak pokaždé?
„Je fakt, že první dva roky byly v tomto ohledu docela mizerné. Kohokoliv jsem potkal, konverzace začínala tím, kdy se vrátím a jak jsem na tom zdravotně. Vysvětlovat to dokola není pro psychiku úplně jednoduché.“

Vybavíte si moment, kdy jste pochopil, že je s vrcholovým hokejem amen?
„Doktoři mi doporučovali, ať už to ani nezkouším. Já jsem pořád doufal. Ale když jsem nemohl nastoupit do třetí sezony, už mi bylo jasné, že bude hodně těžké se vracet. Naštěstí mám na tohle docela dobrou povahu. Když mi to někdo nepřipomíná a nemusím se o tom pořád bavit, jsem v pohodě. Nevracím se do minulosti, kterou nemůžu ovlivnit. Na kontroly k doktorům už nějaké tři roky nechodím. Spíš mě to uvádělo do horších stavů.“

Našel jste si novou lásku, motorový surfing čili jetsurf. A jde vám to skvěle.
„Tady si můžu vybít adrenalin, který mi chybí z hokeje. Je ho tam dost. Míra rizika mezi tím, co mi to dává, a možným zraněním je absolutně přijatelná. Každý sportovec má v sobě chuť soutěžit. Když už chodím do posilovny, chci, aby to mělo nějaký význam. V surfu jsem se teď našel a hodně mě to baví.“

Jak vám v tom pomáhá zkušenost s hokejem?
„Letní příprava mimo led je dost podobná této. Potřebuju silné nohy, záda, stabilitu. Rozdíl je v tom, že nemusím být tak výbušný. Musel jsem se akorát naučit pracovat s plynem a vědět, jak najíždět kolem bójek do zatáčky. Je to mladý sport. Ostatní mají maximálně sedm osm let náskoku. Doufal jsem, že s fyzičkou z hokeje je budu schopný rychleji dohnat. Technicky jsou na tom tihle soupeři určitě líp. Fyzicky zase já, takže se to vyrovná.“

Pro laiky: k čemu přesně potřebujete na surfu dobrou kondici? 
„Ono se to nezdá. Zkuste si jet třeba patnáct minut v kuse na svahu na snowboardu. To je prakticky nemožné. Při surfingu je v zatáčkách obrovské přetížení na nohy, člověk je má furt zatnuté. Nemá je kdy povolit. Finále jsou dvě, trvají kolem patnácti minut. To je na nohy neuvěřitelný záhul. Pro lidi, kteří na tom nikdy nejeli, se to obtížně vysvětluje. Ze břehu to vypadá, že má člověk v ruce plyn, jenom si přidává a ubírá. Ale tak to vůbec není.“

Jak se projeví, když má někdo slabší fyzičku?
„Třeba vydrží první dvě kola naplno a pak musí hodně ubírat. Zatáčky se nedají projet tak rychle. Nohy je neudrží a okamžitě začnou padat. Jet za někým ve vlně, kterou jet surf dělá, je ještě o něco těžší. Pořád lítá ze strany na stranu, musíte to vyrovnávat. Bez fyzičky se to prostě nedá udržet. Závodníci začnou dělat chyby, padají a mně se líp předjíždějí.“ (úsměv)

Co vás bolí po závodě?
„Samozřejmě nohy. Strašně pálí. Je důležité, jestli je dokážete v únavě držet tak, aby pracovaly jako normálně.“

Získal si jetsurf širší popularitu?
„Ten sport se neuvěřitelně rozšířil po světě. Světový pohár se jede v Abú Zabí, v Kazani, v Londýně, na Floridě, v Brně… Od nás je momentálně nejlepší Lukáš Záhorský. Má skvělou průpravu z lyží, je sjezdař. Navíc mladý kluk. Má výbornou fyzičku a jeho technika je úplně jinde. Dělá to odmalička. Je vidět, že je s tím sžitý. Jako třeba já s hokejkou, když jsem hrál. K nejlepším patří i Jakub Kornfeil z motorek. Ten už má ale nabitější program, nezúčastňuje se celého Světového poháru.“

Jaké jsou vaše ambice?
„Chci to samozřejmě jednou vyhrát. Po třech závodech jsem na druhém místě a mám docela velkou ztrátu na Lukáše Záhorského. Určitě se ho pokusím aspoň potrápit.“

Kde trénujete?
„V Předměřicích nad Labem u Hradce Králové otevřel můj kamarád František Novotný tréninkové centrum. Tam jezdím. Komukoliv z hokejistů to ukážu, okamžitě ho to baví. Ale že by to někoho chytlo jako mě, to zatím ne.“

Je to i na uživení?
„Někteří kluci se tím slušně živí. Na to, jak je to mladý sport, má už docela dost sponzorů. Je rozdělený na týmy, podobně jako například ve formuli jedna. Já si to dotuju ze svého. Nechávám to takhle. Když za mnou někdo přijde a osloví mě s nabídkou, popřemýšlím o tom. Jezdím za tým Jetsurf USA. Ten mi aspoň dotuje náhradní díly.“

Petr Průcha má ambice patřit ke špičce mezi jetsurfaři
Petr Průcha má ambice patřit ke špičce mezi jetsurfaři

Vstoupit do diskuse
0


Články odjinud


Články odjinud