Foto pxhere.com
Ochránci přírody v tropických oblastech čelí obrovskému tlaku a násilí. Nijak to nezměnila ani klimatická krize. Násilí ochromuje ochranu životního prostředí v oblastech, kde jsou útoky na ochránce přírody často spojené s těžbou přírodních zdrojů.
Od roku 2002 zaznamenává londýnská občanská organizace Global Witness počet environmentálních aktivistů, zabitých po celém světě. Nejhorší byl podle jejich výročních zpráv rok 2017. Vraždy zaznamenané prostřednictvím Global Witness jsou pouze špičkou ledovce, pokud jde o taktiky používané k umlčování ochránců přírody. Ty totiž zahrnují také hrozby smrti, zatčení, sexuální napadení, únosy a agresivní právní útoky. Organizace apeluje na vlády, aby řešily beztrestnost pachatelů a donutily mezinárodní investory, aby přebrali zodpovědnost za činnost dodavatelských firem.
Případ Berty Cáceres
Global Witness tvrdí, že „kultura beztrestnosti“ vytváří podmínky, ve kterých jsou ochránci přírody doslova lovnou zvěří. Podle jejich údajů bylo například v Kolumbii zabito v letech 2010–2016 122 místních ekologických aktivistů. Přibližně v devadesáti procentech případů nebyli vrazi identifikování a souzeni. Násilí v Kolumbii se tak nezastavuje. Naopak v Hondurasu, který byl podle zpráv Global Wittness v roce 2014 vyhlášen nejnebezpečnější zemí pro ekologické aktivisty, v roce 2018 počet zabití a násilných činů poklesl.
Vliv na to zřejmě mělo uzavření kauzy Berty Cáceres, která v roce 2015 dostala prestižní Godmanovu cenu. Berta Cáceres byla koordinátorkou Občanské rady lidových a domorodých organizací v Hondurasu (Copinh) a ocenění jí bylo uděleno za obranu území domorodých kmenů a přírodních zdrojů. Kromě toho byla uznávanou politickou analytičkou, ochránkyní práv žen a protikapitalistickou aktivistkou. Zavražděna byla v roce 2016 ve svém vlastním domě. V roce 2018 byli z její vraždy usvědčeni čtyři muži a tři další ze spolupráce na ní. Soud konstatoval, že vražda byla zosnována se souhlasem jednatelů hydroelektrické společnosti DESA, kteří byli frustrováni organizováním protestů proti přehrazení řeky považované domorodým kmenem Lenca za posvátnou. Mezi odsouzenými byli také muži ze speciálních vojenských jednotek trénovaných v USA v tehdejším institutu Schools of Americas (SOA), který je spojován s řadou vražd a porušování lidských práv v Latinské Americe.
Výprodej přírodních zdrojů
Opačná situace než v Hondurasu je na Filipínách, kde od roku 2016 vládne excentrický populista Rodrigo Duterte. Data ukazují, že v roce 2018 byl počet násilných činů nejvyšší právě tam a dále v Brazílii, Indii, Guatemale a Mexiku.
Své o tom ví filipínská bojovnice za práva domorodých kmenů Victorie Tauli-Corpuz. Byla totiž na seznamu šesti set osob, které chtěla vláda prohlásit za teroristy. Seznam byl nakonec Duterteho vládou redukován na pět set osob a Tauli-Corpuz z něj byla vyškrtnuta díky své spolupráci s OSN. Organizace přesto vyjádřila hluboké znepokojení nad přímým jmenováním mnoha dalších, včetně obránců lidských práv, kteří jsou nadále veřejně označováni za teroristy.
U ničení přírody vidí Tauli-Corpuz přímou souvislost s výprodejem přírodních zdrojů dodavatelům nadnárodních firem. V dopise, který je součástí zprávy OSN za rok 2018, píše: „Míra ztráty stromového porostu je poloviční v zemích, vedených místními lidmi nebo domorodými národy. Tam, kde jsou přímo uznávána jejich vlastnická práva k jejich zemi, je rozdíl ještě větší. Světoví vůdci mají na stole jednoduché řešení, jak zachránit lesy a chránit planetu. Najít a podporovat domorodé obyvatele. Stali jsme se prověřeným řešením klimatických změn. Uznávejte naše práva a my tak budeme činit i v dalších generacích.“