Hrst postřehů ze soutěže Operalia 2019

Operalia roku 2019 zná své vítěze. V ženské kategorii si prvenství odnesla sopranistka Adriana Gonzalez z Guatemaly, která se ve finále prezentovala procítěným přednesem árie „Amour, ranime mon courage“ ze čtvrtého dějství opery Charlese Gounoda Roméo et Juliette, v níž se Julie na záchranu své lásky odhodlá vypít uspávací nápoj. V mužské kategorii si první místo vyzpíval španělský tenorista Xabier Anduaga cavatinou „Ah! mes amis, quel jour de fête!“ z Donizettiho Dcery pluku, v níž zamilovaný Tonio svou radost, že se coby čerstvý příslušník francouzských granátníků bude moci oženit s markytánkou Marií, doprovází vyhlášenou sérií vysokých „c“. Kompletní výsledky ve všech kategorií jsou na Opera Plus k dispozici zde. Úroveň byla vysoká a vyrovnaná a je otázka, jak by rozhodla porota v jiném složení.

Operalia rozhodně není určena nějakým začátečníkům. Z tisíců videozáznamů, na které adepti nazpívali po dvou áriích (a případně do kategorie zarzuel hudební číslo z tohoto žánru), se dostalo do čtvrtfinále čtyřicet sólistů, z nichž porota vybrala dvacet dva do semifinále a následně deset do finále. Z životopisů je zřejmé, že většina prošla nejen nejrůznějšími studii, jež pro mladé sólisty zřizují mnohá divadla, ale jejich medailony se hemží stěžejními rolemi standardního repertoáru dokonce v mnoha i významných operních domech. Například ženská vítězka Adriana Gonzalez už vystupovala v rolích Zerliny, Despiny, Micaëly nebo Liù v operních divadlech v Curychu, Ženevě, byla členkou Lyrického ateliéru pro mladé sólisty při Pařížské národní opeře. A Xabier Anduaga se od svého mezinárodního debutu v roce 2016 uplatnil především v Rossiniho a Donizettiho operách hlavně na italských scénách, čekají ho vystoupení v Hamburku, Pařížské národní opeře nebo v Dallasu. Ostatně o kvalitách jeho belcanta a pohyblivých koloratur se brzy budou moci přesvědčit posluchači v Praze na Anduagově samostatném recitálu 9. října 2019 v Novoměstské radnici.

Porota, jíž bez hlasovacího práva předsedá Plácido Domingo, měla jedenáct členů: zasedala v ní manželka Plácida Dominga Marta, šéfredaktor časopisu Opera News F. Paul Driscoll, umělecký správce Metropolitní opery Jonathan Friend, generální ředitel chicagské Lyrické opery Anthnony Freud, generální ředitel opery v Monte Carlu a festivalu Chorégies d’Orange Jean-Louis Grinda, ředitel castingu londýnské Královské opery Peter Katona, umělecký ředitel madridského Královského divadla Joan Matabosch, castingový konzultant řady divadel včetně pražského Národního nebo Bavorské státní opery a festivalu v Glyndebourne Pål Moe, umělecký konzultant působící v Latinské Americe Andrés Rodriquez, ředitel castingu Pařížské národní opery Ilias Tzempetonidis a ředitelka umělecké správy divadla v Bonnu Carolin Wielpütz.

Bylo zřejmé, že porota dává přednost velkým, plným hlasům. A tomu odpovídal i výběr čtyř árií, které si soutěžící museli připravit. Ve čtvrtfinále z nich za doprovodu klavíru zpívali dvě – jednu dle vlastního výběru a druhou dle přání poroty, v semifinále stále ještě pouze s klavírem jednu určenou porotou a ve finále s orchestrem také jednu. Mladí sólisté ze všech základních pěveckých oborů a jednoho kontratenoristy navíc si troufali na velké árie především italských oper, v nichž jasně dominovali Verdi, Donizetti, Rossini a Puccini. Z oper dalších skladatelů, v jejichž áriích se soutěžící chtěli předvést, se často objevovali Mozart, Gounod, Massenet, Čajkovskij, Wagner nebo Strauss. Z českých skladatelů si výstup Janáčkovy Lišky Bystroušky „Kradla jsem“ vybrala jediná česká sólistka Lada Bočková, dva tenoristé si zvolili Dvořákovu árii Prince „Vidino divná, přesladká“ a jedna sopranistka Rusalčinu árii o měsíčku.

Operalia má v podtitulu označení „světová operní soutěž“ – bylo ale překvapivé, že se soutěžící koncentrovali na pěvecký výkon. Náznak herecké akce se mihl jen tu a tam. Přitom nároky na typově vhodné obsazení a na herecké umění neustále stoupají, jak v rozhovorech potvrzují šéfové operních divadel.

Když se na čtyřicítku sólistů vybraných z tisícovky videonahrávek podíváme z geografického hlediska, jasně vedou Spojené státy s devíti uchazeči. Následuje Rusko s pěti zástupci, Ukrajina a Jižní Korea měli po třech reprezentantech a po dvou Jihoafrická republika, Uzbekistán a Mexiko. I když se z evropských států do čtvrtfinále dostalo devět pěvců, „útok“ adeptů z Asie a Ameriky na Evropu s nejhustší a nejprestižnější sítí operních domů je zřejmý.

Dosavadní česká bilance za 27 ročníků Operalie je skrovná. V roce 2017 získal Cenu Birgit Nilsson za německý repertoár basista Boris Prýgl a dva sólisté se probojovali do semifinále – loni tenorista Petr Nekoranec, letos v tomto kole skončila sopranistka Lada Bočková. Možnost sledovat Operalie a průběh vyřazovacích kol skýtala nejen přehlídku současné úrovně nastupující pěvecké generace, ale byla i jakousi koncentrovanou kalibrací měřítek, která dnes světové operní domy uplatňují. Je zřejmé, že operní zpěv je i tvrdý byznys. Zájem publika v Praze byl ale při čtvrtfinále malý a teprve s dalšími koly narůstal. A pohříchu příliš nezaujal ani naše pěvecké pedagogy, z nichž komplet obou šestihodinových čtvrtfinálových maratonů, čtyřhodinového semifinále i finále pozorně sledovala nejspíš jen Brigita Šulcová.

Operalia není jediná prestižní mezinárodní pěvecká soutěž. Od těch ostatních se ale liší tím, že se každý rok koná v jiném městě. Takto se už vystřídaly Paříž, Mexiko, Madrid, Bordeaux, Tokio, Hamburk, San Juan (Portoriko), Los Angeles, Washington, Valencie, Québec, Budapešť, Milán, Moskva (Hudební divadlo Stanislava Němiroviče Dančenka), Peking, Verona, Londýn, Astana (Kazachstán), loni Lisabon. Je na hostitelské zemi, aby se podílela na nákladech.

V Praze se pořádání Operalie ujaly společnost Domingo-Mozart-Prague a Národní divadlo. Hlavní město Praha v oblasti kultury v roce 2018 poskytlo společnosti Domingo-Mozart-Prague dle zápisu z 22. jednání Výboru pro kulturu, památkovou péči, výstavnictví, cestovní ruch a zahraniční vztahy Zastupitelstva hlavního města Prahy ze dne 13. 6. 2018 na přípravu Operalie 500 tisíc Kč a usnesením 4/58 ze dne 28. 2. 2019 v rámci jednoletých grantů v oblasti kultury a umění na rok 2019 z požadovaných 3 milionů přidalo 400 tisíc na soutěž a zároveň na koncert Mozartovy narozeniny dirigovaný Plácidem Domingem s odůvodněním, že hostování soutěže v Praze zvýší mezi milovníky opery povědomí o české metropoli.

V oficiálním výběrovém dotačním řízení Ministerstva kultury v programu Kulturní aktivity na podporu projektů profesionálního umění na rok 2019 v oboru klasická hudba však společnost Domingo-Mozart-Prague od odborné komise obdržela v kategorii tvůrčích dílen, kurzů a soutěží, v níž bylo celkově na 55 projektů rozděleno 6,4 milionu Kč, s výrazným odstupem úplně nejnižší ohodnocení – a nedostala žádnou dotaci. Financování Operalie přesto podpořil přímo ministr kultury Antonín Staněk, podle informace ředitele Národního divadla Jana Buriana na tiskové konferenci účelovou dotací pro Národní divadlo ve výši 5 milionů Kč.

Ministr kultury Staněk se finále Operalie také osobně zúčastnil.

Operalia, z jejíž organizace si Plácido Domingo udělal rodinný podnik, je jistě užitečná soutěž. Přejme si, aby ministr kultury, ať už jím bude kdokoli, a ministerstvo kultury ve svém skrovném rozpočtu věnovali stejný zájem a srovnatelnou finanční podporu projektům z oblasti vážné hudby, které jsou pro Českou republiku skutečným a dlouhodobým přínosem.