„Čeština je zajímavý jazyk, proto se ho chci naučit,“ prozradila 35letá Nadia z Vídně, proč se na kolegium přihlásila. Aby se sem dostala, musela splnit určité náležitosti.

Jana Kusová z Katedry germanistiky Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity, která organizaci kolegia zajišťuje s Naďou Salmhoferovou z Institutu slavistiky Univerzity Vídeň, uvedla, že vedle žádosti o přijetí, museli studenti prokázat motivaci ke studiu češtiny.

Stejně to udělala i 22letá Isabell, která ve Vídni studuje sociologii. „Já už jsem tu byla loni,“ řekla. Na otázku, proč se učí česky, odpověděla: „Mám rodinu z Česka, tak jim chci rozumět.“

Ji i dalších 20 rakouských studentů češtiny a 18 českých studentů němčiny čekaly tři týdny, ve kterých se každý den učili čtyři hodiny jazyk, dověděli se spoustu informací o roce 1989 v Československu, zlepšili svůj projev při rétorice a setkali se se spisovatelkami Radkou Denemarkovou, Edou Kriseovou či Elisabeth Reichart. Na jejich autorská čtení se pečlivě připravovali během literárních seminářů.

„Moc se mi líbí ta vzájemná spolupráce, kdy mluvíme česky i německy. Učíme se vlastně pořád,“ dodala Isabell.

Potvrdila to i dvojice Češek, které na kolegiu studovaly němčinu. „Hned první večer jsme si se spolubydlící asi čtyři hodiny psaly jenom slovíčka. Byly jsme v kuchyni a vařily. Začaly jsme se bavit o tom, co děláš a jak to děláš, a došly jsme k výrazům, které normálně nepoužiješ,“ uvedla 24letá Barbora z Ústí nad Labem.

Černá věž.
Turisté příliš mnoho neutrácí

Na otázku, jestli se vzájemně opravují, odpověděla. „Moje rakouská spolubydlící mě opravuje pořád,“ smála se Barbora s tím, že ona jí zase opravuje špatné koncovky při skloňování.

Co jim program vedle certifikátu, který dostali při zakončení, dal? „Určitě si zlepšíme jazyk, protože máme možnost mluvit s rodilými mluvčími, se kterými si předáváme zkušenosti, získali jsme nové přátele,“ řekla 20letá Blanka z Benešova, studentka Jihočeské univerzity.

Letní kolegium není ale jen o přednáškách a seminářích, nedílnou součástí je i poznávání partnerské země. Studenti se tak byli podívat například v Hluboké nad Vltavou, Českém Krumlově či Jindřichově Hradci, navštívili také hornorakouský Linec.

Vedle oficiálního programu na univerzitě spolu studenti trávili také volný čas. „Vztahy jsme utužovali v restauracích, kavárnách, a to pomalu každý den,“ uvedla Barbora. „Byli jsme na karaoke, což se nám líbilo. Zpívali jsme česky, německy, anglicky. Byli jsme si zatancovat. Byli jsme také v letňáku,“ dodala Blanka.

A co říkají zahraniční studentky na český humor? „Je super. Černý humor, mám ráda černý humor,“ smála se Nadia.

Kavárnu Široko tentokrát ozdobila malířka Alice Nikitinová
Okoširoko Alice Nikitinové