Recenze: Lehmanova trilogie je epika o vzestupu a pádu

Lehmanova trilogie

Lehmanova trilogie Zdroj: Aerofilms

Ve filmu se Sam Mendes proslavil svým debutem Americká krása. Režisérské jméno si ale jako první vytvořil na divadle, kam se stále vrací a kde se mu pořád daří. V době, kdy vyhrál svou první cenu Tony za režii všemi chváleného dramatu o Severním Irsku Ferryman, se na londýnské jeviště vrátila další divadelní událost v jeho režii Lehmanova trilogie, americká epika o historii firmy Lehman Brothers. Dnes ji v přímém přenosu cyklu NT Live z londýnského West Endu promítne pražské Kino Aero, záznam chystá na později i Bio Central v Hradci Králové a kino Scala v Brně.

Mendes chtěl o krachu banky, který v roce 2008 odstartoval světovou ekonomickou krizi, nejdřív natočit film. Pak zjistil, že italský dramatik Stefano Massini už v roce 2013 napsal divadelní poemu o stopadesátiletém vývoji Lehman Brothers.

Z nezvykle dlouhého textu pro neurčený počet herců vytvořil anglický dramatik Ben Power příběh o třech hodinových dílech oddělených čtvrthodinovými přestávkami, v němž nakonec všechny role hrají tři skvělí herci – Adam Godley, Ben Miles a Simon Russell Beale, letos za své herecké zásluhy povýšený do šlechtického stavu.

Tři muži ve fracích začínají jako původní tři bratři Lehmanovi, kteří v polovině 19. století přijíždějí z Bavorska do Alabamy za svým americkým snem.

Postupně ale začnou hrát i jejich ženy, kolegy, syny, vnuky a viditelně si tyto malé etudy užívají. Inscenace projíždí soukromé i veřejné dějiny s energií workoholického burzovního makléře a s nečekaným smyslem pro humor.

Mimořádná je také vynalézavost, s jakou tvůrci dokázali přistoupit k portrétu jedné firmy, jejíž vzestup a pád vypovídá dost i o vývoji aspirací západní společnosti. Stěžejní je tu především kongeniální scéna Es Devlinové, otáčející se moderní kancelář, jejíž vybavení vystačí pro celý příběh. Její pohyb doprovází působivé projekce a živý klavírní doprovod.

Massiniho nekonvenční text často využívá popisu ve třetí osobě a repetici. Takové figury by se mohly zdát nadbytečné, místo toho zdůrazňují klíčové momenty a pevněji vtahují do děje nabitého tak, že divákova mysl zůstává neustále v pozoru a tři hodiny utečou jako peníze ze špatné investice.

Zajít na přenos první anglické inscenace Lehmanovy trilogie naopak představuje výjimečně dobrou investici na trávení času.