Jane Andrews se narodila do chudé rodiny řemeslníka a sociální pracovnice. Ve škole dobře prospívala a projevovala ambice, rodičům jen dělaly starosti její depresivní stavy, pokusy o sebevraždu a poruchy příjmu potravy. Po střední škole se však zdálo, že se Jane dala na správnou cestu. Vystudovala kurz módního návrhářství a získala zaměstnání jako návrhářka dětského oblečení vyhlášeného řetězce Marks & Spencer.

Z předměstí rovnou do paláce

Jednoho dne jen tak ze zvědavosti odpověděla na inzerát, ve kterém anonymní dáma hledala osobní stylistku. Sama byla překvapená, když ji pozvala na pohovor sama Sarah Ferguson, vévodkyně z Yorku. Platové podmínky sice nijak závratné nebyly, ale Jane se najednou dostala do společnosti, o které se jí dříve ani nesnilo. A těch zámožných mužů okolo! Jane se brzy provdala za člena představenstva firmy IBM. Měl hodně peněz, jenomže byl o dvacet let starší, a tak ho Jane podváděla s jinými. Pár se za pět let rozvedl.

Po devíti letech působení u vévodkyně byla Jane ze služby náhle propuštěna. Šuškalo se, že chtěla své zaměstnavatelce přebrat milence, nicméně podle oficiální verze musela zaměstnání opustit kvůli škrtům v rozpočtu. Audity provedené v 90. letech potom dodatečně zjistily, že vévodkyni během služby zřejmě odcizila přes 10 tisíc liber. Kromě toho se také spekuluje, že Jane v paláci ukradla šperky v hodnotě 250 tisíc liber. Krádež se nikdy nepotvrdila, nicméně by to vysvětlilo záhadu, jak si Jane mohla dovolit nakupovat v nejluxusnějších obchodech a koupit si vlastní byt za hotové, když musela vyjít jen s průměrným platem.

Přítel milionář

Jedinou možností, jak se udržet ve vysokých kruzích, byl pro Jane vztah s bohatým podnikatelem Thomasem Cressmanem. Pohledný gentleman byl v mládí přelétavý a tvrdil, že se nikdy neožení, Jane ale pevně věřila, že ho zlomí. Viděla v něm muže, se kterým založí rodinu a bude si užívat sladkého života zámožné paničky. Thomas se k překvapení své rodiny k Jane citově upnul. "Je jako bačkory, které je ti líto vyhodit," řekl otci se smíchem.

V září roku 2000 pár odjel na dovolenou do Itálie. Jane očekávala, že ji tam Thomas požádá o ruku. On jí ale místo toho oznámil, že se ženit opravdu nehodlá. Po návratu do Fulhamu zhrzená Jane rozpoutala hádku. Osudného večera 17. září 2000 Thomas dokonce zavolal na policii. "Někomu se tady dneska večer něco stane," tvrdil do telefonu. Policejní spojovatelka ho ale jen požádala, aby se uklidnil, a nikoho do jeho bytu neposlala.

Jane počkala, až Thomas usne. Potom se svlékla, aby si nepotřísnila šaty krví, a uhodila spícího milence kriketovou pálkou do hlavy. Potom popadla nůž a bodala do něj, až v něm nezbyla jiskřička života.

Nedala si pokoj ani ve vězení

Policie vražedkyni dopadla po čtyřech dnech. Jane dostala doživotí, po patnácti letech se však dočkala podmínečného propuštění. Už tehdy prokuratura i Thomasova rodina varovala, že je tato žena postrachem všech mužů, se kterými přijde do kontaktu. Potvrdila to nakonec i eskapáda, kterou Jane spustila ve vězení: zamilovala se prý do jednoho vězně a denně mu posílala milostné dopisy a dárky. Když byl propuštěn na svobodu, sama z věznice utekla, aby ho navštívila v jeho domě. "Opravdu jsem se bál," připustil dotyčný muž. "Stíhala mě na každém kroku, musel jsem se doma zabarikádovat."

Přesto se Jane v roce 2015 dostala na svobodu, tentokrát legálně. O tři roky později pak putovala zpátky za mříže kvůli obtěžování ženatého muže. "Co jsme vám říkali? Téhle ženě by se měl každý muž vyhýbat obloukem. Jakmile se na někoho přisaje, je s ním konec," varoval bratr zavražděného Thomase.