Staré činžovní domy, ale i rodinné vilky mívaly ve vstupu a v chodbách slinuté dlaždice, často vyskládané do náročných vzorů, které tehdejší řemeslníci dokázali vyrobit a položit tak precizně, že odolaly i desítkám let náročného provozu.
Dlažba na poště v Rakovníku po vyčištění a opravě
Při obnově původního vzhledu dlažby se však majitelé často rychle vzdávají. Tady obyčejné vědro s vodou prostě nestačí. Pomoci může účinná chemie, ale pozor: neexistuje univerzální čistič.
„Alkalické a kyselé prostředky odstraňují nečistoty zcela opačného charakteru. Proto univerzální čistič na všechny druhy nečistot nelze vyrobit. Je třeba se prostě smířit s tím, že jednotlivé vrstvy znečištění se musí odmývat postupně, podle jejich charakteru,“ vysvětluje odborník Tomáš Lindauer, zástupce značky RAKO system.
Jako první má přijít alkalický čistič
Pro vyčištění staré dlažby je třeba začít alkalickým čističem, například CL 810 s pH 8,5 až 9 (podle ředění). Byl vyvinutý k odstraňování organických nečistot, jako jsou různé tuky, mastnoty a oleje, ale také třeba guma nebo černé šmouhy od podrážek bot.
Je šetrný k ošetřovaným povrchům, ale musí se po čištění smýt vodou, aby se neutralizoval.
„Při úklidu si pamatujte, že musíte nechat přípravku dostatek času, nestačí jej jen nanést a ihned začít stírat. Nechte chemii působit doporučenou dobu, a teprve pak začněte s čištěním,“ radí Tomáš Lindauer.
Teprve po alkalickém čistícím přípravku lze použít kyselý. Speciální prostředek CL 801 byl vyvinutý pro čištění slinutých glazovaných i neglazovaných dlaždic. Kyselé pH 1,2 - 2,2 (podle ředění) dokáže znečištěné plochy zbavit vodního kamene, minerálních usazenin i rzi.
Dokonce smyje i „cementové závoje“, hlinky po malování či zbytky cementu. Použít jej můžete také na generální úklid v koupelně (třeba na zaschlé kapky vody na skle) nebo na čištění v bazénech. Pokud se však dlažba pořádně nečistila desítky let, počítejte s tím, že si oba kroky budete možná muset zopakovat, než všechny typy znečištění odstraníte.
Když chybí dlažba
Stylové dlaždice lze vyrobit přesně na míru prostoru.
V některých případech však čističe nepomohou, třeba když u vstupu, kde bývá namáhání největší, chybí občas několik dlaždic. Řemeslníci OPBH je v minulosti často nahradili čímkoli, co měli právě po ruce.
Možnosti jsou dvě: použít shodné dlaždice z míst, kde na vzhledu tolik nezáleží, například z chodby v suterénu a tam položit „neutrální“ dlažbu. Podmínkou je samozřejmě šikovný řemeslník, který dokáže staré dlaždice opatrně sejmout a položit jinde.
Využít lze i specialisty, kteří se zaměřují na výrobu dlažby a obkladů podle původních vzorů. Třeba manufaktura VUK objekt dokáže vyrobit i jednu jedinou dlaždici, kterou rozbili neopatrní řemeslníci. Samozřejmě cena bude výrazně vyšší než u dlažby z hobbymarketů.
„Záleží, kolik dlaždic budeme vyrábět, ale i na tom, jak bude v laboratoři náročná příprava barvy, než nám ji zákazník odsouhlasí,“ vysvětluje Miloš Fiala z manufaktury VUK objekt.
Někdy lze zvolit i cestu výměny, a to nahradit původní, avšak hodně poničenou dlažbu za stylově obdobnou, pro kterou je už hotová výrobní dokumentace. Tato cesta bývá rychlejší než výroba nových replik.
„Pro větší zakázky, zejména u historických objektů, jsme schopni vyrobit dokonale přesné repliky, tak jsme například dodali obklady a dlažbu pro vilu Tugendhat nebo vilu Stiassni. Záleží však i na kapacitě výroby,“ říká Pavla Nováková ze společnosti Lasselsberger, která převzala značku RAKO.
Série Deco (RAKO) se velmi dobře kombinuje s původními schody z teraca (terazza).
Ta vyrábí keramickou dlažbu a obklady už 140 let, díky tomu má i obrovskou zásobu starých vzorů. Právě ty využila při návrhu „patchworkových“ dlaždic Deco, které proto vypadají dobře i v činžovních domech v kombinaci se starými schodišti.
