• ESTAV.cz
• Redakční krátké zprávy
• Ústavní soud ponechal zákon o posuzování vlivů beze změn

Podle většiny ústavních soudců zákon neodporuje ústavě. Neúspěšný návrh na zrušení podal Krajský soud v Ostravě.

Ústavní soudci v nálezu kromě jiného zdůraznili mezinárodní závazky Česka. "Velmi zjednodušeně řečeno, Česká republika se zavázala stavět a musí své mezinárodní závazky splnit," řekl novinářům soudce zpravodaj Jaromír Jirsa.

Změna zákona reagovala na problémy se starými posudky vzniklými podle zákona z roku 1992, tedy před vstupem ČR do EU, které unie neuznává. U prioritních záměrů vymezených nařízením vlády není nutné opakovat všechny procesní fáze - oznámení záměru, zjišťovací řízení, vyjádření veřejnosti a samospráv či veřejné projednání. Stačí, když ministerstvo životního prostředí vydá nové závazné stanovisko k vlivům na životní prostředí.

V roce 2016 vládní nařízení na seznam prioritních dopravních staveb zařadilo například obchvaty Českých Budějovic, Frýdku-Místku a některých obcí na trase dálnice D6, stejně jako vybrané úseky D35, D49 a D1.

Krajský soud se zabývá žalobou Dětí Země související s obchvatem Frýdku-Místku. Ztotožnil se s argumentací ekologů a předal ústavním soudcům návrh na zrušení sporného paragrafu. Podle krajského soudu zákon postrádá obecnost, protože se vztahuje pouze na předem určené dopravní záměry. Dále návrh poukazoval na vyloučení dotčené veřejnosti z projednávání vlivu záměrů na životní prostředí.

Podle ÚS ale není zákon ušit na míru konkrétním stavbám, jako se to v minulosti stalo u jezů na Labi nebo vzletové dráhy v Ruzyni. Stavby musely splnit několik podmínek. Jde o zařazení do evropské dopravní sítě, vydání územního rozhodnutí do března 2015 a souhlasné stanovisko k hodnocení vlivů na životní prostředí vydané podle starého zákona.

Veřejnost podle Jirsy nepřijde o možnost se ke stavbám vyjádřit. "I v těch konkrétních prioritních záměrech bude následovat stavební řízení a tam se bude moci veřejnost plnohodnotně účastnit, podávat žaloby. Jednotlivé správní akty budou podléhat soudnímu přezkumu," řekl Jirsa. Odlišné stanovisko měl z ústavních soudců jen jeden, a to Ludvík David.

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata