Před několika lety spojil příběh romského fotbalového klubu z Děčína, s nímž soupeři v okresním přeboru nechtěli hrát, filmaře Rozálii Kohoutovou a Tomáše Bojara. FC Roma se stal jedním z nejviditelnějších českých dokumentů roku 2016, oceněným na MFDF Ji.hlava a nominovaným na Cenu české filmové kritiky i na Českého lva – díky tomu, jak na pozadí konkrétních sportovních tragikomedií zobrazoval obecnější a hlubší společenská témata jako xenofobii, předsudky a problém s tolerancí. Letos se na švýcarském festivalu Visions du Réel, následně na karlovarském festivalu a nyní i v kinech představil druhý společný počin Bojara a Kohoutové, který by s FC Roma mohl tvořit diptych. Letní hokejse, jak název napovídá, zaměřuje na hokejový tým, konkrétně dorostence z Náchoda, kteří vyrážejí na výměnný pobyt do marockého Salé. Víc než vzájemné zápasy ovšem režiséry opět zajímají vzájemné interakce mimo hřiště.
Malé kulturní střety podle očekávání vedou k řadě humorných situací, včetně otitulkovaných reakcí Maročanů na české jídlo či českých rodičů na marocké dárky a naopak. Z jiných slovních výměn ovšem postupně vyvstává pozoruhodné a na 75minutový film i překvapivě komplexní zamyšlení nad tolerancí odlišného a ochotou poznat neznámé.
Nejznámější tvář v osazenstvu patří bývalému profesionálnímu hokejistovi a spolukomentátorovi České televize Martinu Hostákovi v roli trenéra náchodských juniorů i rozhodčího zápasů. I když také dospělí ze dvou států mezi sebou vedou nezapomenutelné konverzace, například o serióznosti různých výhrůžek, hlavními hrdiny tu jsou kluci v pubertě. Ti se před kamerou ještě tolik necenzurují a z jejich především autobusových konverzací vyplývá, jak otevřenost jednoho podmiňuje otevřenost druhého. Ti, kteří lépe zapadnou do nové party, přijímají odlišné zvyklosti s větším klidem než ti, kdo se cítí odstrčeně.
Pozorování, jak vzájemná návštěva lidí z křesťanské a muslimské země působí na stále víceméně bezprostřední děti, také do debaty o kulturních rozdílech – často zanesené populistickou demagogií, nebo naopak strachem z politické nekorektnosti – vnáší selský rozum. Ti mladší okamžitě rozebírají cizí zavedená pravidla (jako zákaz jíst vepřové). Ti starší si už víc uvědomují kontext svého chování, stále jsou ale schopní konfrontovat druhé s upřímností, jako když si v českém klubu marocká dívka stěžuje, že se obě skupiny zbytečně separují, a marní tak jedinečnou příležitost.
Letní hokej už k sobě přilákal přirovnání ke sportovní komedii o jamajských bobistech Kokosy na sněhu či výtky, že nezobrazuje lichotivě Česko, případně Maroko, ani Francii, v níž se odehrává vážný dovětek příběhu. Ani jedno si úplně nezaslouží. Kohoutová s Bojarem se sice protagonistům a jejich tápání tváří v tvář novému smějí, nikdy se jim ale nevysmívají, nepřistupují tu k nikomu z nadřazené pozice „pražských intelektuálů“. A informace, že i v severní Africe se hraje hokej na ledě (a že této skutečnosti využila česká ambasáda k utužení vztahů), vše jen rámuje. Letní hokej se nezaměřuje na oblíbenou pohádku o vítězných outsiderech. S humorem a letní uvolněností si přemýšlí o aktuálnějších a závažnějších tématech.
LETNÍ HOKEJČesko 2019, 75 minut Režie a scénář: Rozálie Kohoutová, Tomáš Bojar Vystupují: Ondřej Malina, Artur Kalynyč, Martin Hosták a další Premiéra 18. 7. |