Boj o Calder Trophy bude vyrovnaný, šanci mají i dva Češi

Orr, Lemieux, Selänne, Forsberg, Heatley, Ovečkin, Malkin, Kane. Opravdu nespočet vítězů Calder Trophy se vytvarovalo do elitních hráčů. Některé superhvězdy se tohoto ocenění ovšem nikdy nedočkaly. Oko hokejového fanouška nejvíce postrádá jména jako Connor McDavid či Sidney Crosby.

Ani 102 bodů nemusí stačit

Že by se stalo něco podobného příští rok, je nepravděpodobné, spíše až nereálné. V sezóně 2005/2006 se na ledě proháněla dvě velmi sledovaná jména. Oba nováčci, oba již držitelé Stanley Cupu a dodnes porovnávaní rivalové. Tehdy udělali Sidney Crosby a Alexander Ovečkin díru do nejlepší hokejové ligy světa.

O první místo v kanadském bodování bojovala jiná dvojice – Joe Thornton a Jaromír Jágr. Nakonec o dva body s celkovými 125 vyhrál Kanaďan. Oba nováčci se ale dostali přes 100 bodů a umístili se v nejlepší šestce. O rok starší Ovečkin, kterého do NHL nepustila o rok dříve výluka, nakonec se 106 zápisy Crosbyho porazil a získal Caldera. Nastřílel fantastických 52 branek (lepší byl jen Cheechoo – 56 a Jágr 54), a prožil tak první ze svých doposud osmi padesátigólových sezón.

Trofej pro nejlepšího nováčka, oficiálně zvanou Calder Trophy, bývá každoročně jednou z těch nejsledovanějších a zároveň nejnapínavějších. Letos si toto ocenění odnesl při slavnostním předávání Švéd Elias Pettersson z Vancouveru. Ve finálové trojici porazil krajana Rasmuse Dahlina a spasitele St. Louis Jordana Binningtona.

Letos se očekává velmi vyrovnaná bitva a nastat by mohla podobná rivalita jako mezi Crosbym a Ovečkinem nebo Matthewsem a Lainem. Nejadekvátnější bude rozdělení favoritů do čtyř skupin. Nejdříve vůbec ti nejsledovanější a nejpravděpodobnější, dále pak další s velkou šancí, menší šancí a černí koně.

Největší favorité 

Jack Hughes, centr, New Jersey Devils

Prostřední z bratrů Hughesových byl draftován jako první v pořadí v letošním červnu. Vytvořil rekord v počtu bodů v americkém vývojovém programu, kde překonal o 39 bodů nejlepšího Claytona Kellera z Arizony. Programem si prošli i například Jack Eichel či Auston Matthews, oba byli na Hughese krátcí. Jack se navíc jako první v historii dostal nad hranici dvou bodů na zápas. 

Stejně tak lámal rekordy i na mistrovství světa osmnáctiletých, kde překonal v dresu americké reprezentace bodový milník 26 bodů Phila Kessela a hned ho navýšil o dalších 6. Díky třem bodům v boji o bronz překonal i celkový rekord v počtu bodů na mistrovstvích, ten do té doby držel s 31 Alexander Ovečkin, Jack Hughes získal o jeden víc.

V příští sezóně se dostane do sestavy New Jersey Devils a uvidí se, jestli hned na pozici prvního centra. Tu zatím drží rovněž jednička draftu, Nico Hischier. Velmi pravděpodobná je i varianta, že Hughes sice bude nastupovat v první formaci, nejvíce času ve středu hřiště ale bude dostávat nejzkušenější Travis Zajac. 

Kaapo Kakko, pravé křídlo, New York Rangers

Druhé místo za Hughesem, zkušenost ze seniorského hokeje, fyzická připravenost. To všechno jsou aspekty, které mohou Kakkovi pomoct k zisku Calder Trophy. Prožil přelomovou sezónu, kdy se v dresu TPS Turku dostal do role tahouna. I on překonával rekordy, za zmínku hlavně stojí jeden z finské ligy. Kakko totiž v posledním zápase základní části vstřelil svůj 22. gól, a překonal tak číslo 21 z ročníku 2012/2013, které zaznamenal Aleksander Barkov. Kakko k tomu potřeboval navíc o 8 zápasů méně. 

Kaapo Kakko si zahrál i na světovém šampionátu, do kterého vlétl ve velkém stylu. V prvních dvou zápasech proti Kanadě a Slovensku vstřelil hned 5 branek a zahájil spekulace o nadcházejícím draftu. Nakonec turnaj zakončil se zlatou medailí na krku a se ziskem sedmi bodů (6+1). 

Nikdo nepochybuje o tom, že by Kakko nenastoupil v dresu Rangers v příští sezóně. Dost pravděpodobně to bude hned v první útočné formaci, kde by měl zastávat podobnou pozici jako například Mikko Rantanen v Coloradu. S Panarinem by mohl vytvořit skvělou ofenzivní dvojici a doplněni Zibanejadem tvořit elitní lajnu.

S velkou šancí

Cale Makar, obránce, Colorado Avalanche

Dva roky se zlepšoval na univerzitě v Amherstu do neskutečných rozměrů, až se z něj stal elitní bek. Elitní v NHL. Colorado ho celou dobu pečlivě sledovalo a v průběhu druhé sezóny vědělo, že ho může ihned využít. UMass nepostoupil do play-off a Makar byl najednou volný. Záhy mu zazvonil telefon a uslyšel výzvu s přesunem do Denveru. Hned naskočil do třetího zápasu série s Calgary a debut to byl skvělý. Po 16 minutách skóroval a byl z toho gól vítězný. Celkem naskočil do 10 duelů a zaznamenal 6 bodů (1+5).

Teď má před sebou úplně jinou úlohu. Zaprvé musí potvrdit, že jeho výkony v play-off nebyly úletem. Samozřejmě se bude ještě zlepšovat hlavně v defenzivě, jeho ofenzivní schopnosti jsou ale dokonalé. Rozhodně bude hrát v první přesilovkové formaci a dost možná i v elitním obranném páru. Vedle něj by měl nastupovat Nikita Zadorov jako jeho osobní strážce. 

Quinn Hughes, obránce, Vancouver Canucks

Stejně jako Makar i Hughes válel na univerzitě druhým rokem a nyní je připraven postoupit o schod výše. Už na konci minulé sezóny si zahrál v dresu Vancouveru 5 zápasů, kde se mu podařilo třikrát asistovat. Již dvakrát se vešel do nominace Spojených států na světový šampionát, stejně i jako jeho bratr Jack odehrál jedno mistrovství světa mužů ještě před samotným draftem.

Úlohu bude mít u Canucks dost podobnou jako Makar v Coloradu. Proto bude velmi zajímavé tyto dva hráče sledovat a porovnávat. Quinn má skvělý pohyb a je to ideální typ obránce především pro přesilové hry.

Další kandidáti

Filip Zadina, levé křídlo, Detroit Red Wings

Čekalo se, že rodák z Pardubic ohromí svět okolo NHL už v loňské sezóně. To se ale nestalo, Red Wings poslali Zadinu do Grand Rapids, kde odehrál celou sezónu. Moc se o něm nenapsalo a nenamluvilo, ale své si odehrál a má za sebou další důležitý krok ve vývoji. Přizpůsobil se místnímu stylu a v druhé polovině sezóny se mu začalo opravdu dařit. Těmito výkony si vysloužil na závěr i 9 utkání s Detroitem, kde dokázal vstřelit premiérový gól.

V příští sezóně by měl dostat mnohem více prostoru a dle očekávání na něj čeká místo ve druhé/třetí formaci. Atakovat by mohl hranici 20 gólů, ale jestli chce skutečně bojovat o Calder Trophy, bude muset být ještě daleko lepší.

Martin Nečas, centr, Carolina Hurricanes

I druhý český kandidát odehrál loňskou sezónu v AHL. Jeho příběh je ale trochu jiný. I on si zahrál 7 zápasů v NHL, ovšem jednalo se o říjnové duely, tedy na začátku sezóny. Po prvním kariérním gólu v nejlepší hokejové lize světa se ale stěhoval k Checkers, kde strávil celý zbytek ročníku. Byl ale nesmírně povedený. 52 bodů v základní části a Calder Cup k tomu!

Teď je ale čas se zase posunout o kousek výš, a to znamená jediné – vybojovat si místo v sestavě Caroliny. Boj o pozici v prvních dvou formacích bude nesmírně těžký, ale nereálný není. Pokud se mu sezóna vydaří, může zabojovat i o individuální trofej.

Vitalij Kravcov, pravé křídlo, New York Rangers

Druhý kandidát v rámci přestavbového programu z New Yorku. Ruský útočník má podobně jako Kakko zkušenosti se seniorským hokejem, již dvě sezóny odehrál v dresu Traktoru Čeljabinsk. Letos v KHL zaznamenal 21 bodů v 50 zápasech a nyní je připraven na další krok.

V Rangers nebude mít problém se vejít do sestavy, otázkou zůstává, kde pro něj trenér Quinn najde místo. Může být klidně i v první formaci místo Kakka, nabízí se totiž spojení s Panarinem. Ten mu bude mentorem hlavně v kabině a i díky tomuto komfortu se může zařadit mezi jednoho z hlavních kandidátů na zisk poháru za nejlepšího nováčka.

Černí koně

Morgan Frost (Philadelphia Flyers), Drake Batherson, Erik Brannstöm (oba Ottawa Senators), Cody Glass (Vegas Golden Knights), Adam Boqvist (Chicago Blackhawks), Victor Olofsson (Buffalo Sabres), Max Comtois (Anaheim Ducks).

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter