Tajemství světa jezevčíků: Poznají 250 slov a gest, mají 10x lepší sluch a další zajímavosti
Jsou malí, velcí, chlupatí i holí, ostřejší i mazlíci, ale všichni mají jedno společné. Provázejí člověka tisíce let. Čtvernozí uštěkaní kámoši. Ale – víme vlastně, co si myslí a co potřebují? Alespoň zčásti to prozradí letní seriálový speciál Nedělního Aha!, kde psí svět odhalí odborníci na slovo vzatí, a také dva jezevčíci – Tonda a Matěj. Kámoši, co spolu bydlí, kamarádí a běhají v parku.
Přemýšlíte, že byste svoji domácnost poprvé obohatili o čtyřnohého kamaráda? Nebo už za sebou máte nějaké ty chovatelské zkušenosti, ale chcete všechno dělat správně, aby váš parťák měl vše, co pro spokojený život potřebuje? A co to vlastně je? I na to jsme se ptali odborníků, které s námi navštívili i hlavní hrdinové letního speciálu Nedělního Aha!, jezevčíci Tonda a Matěj. Tihle dva se nepotkali u Kolína, ale v pražských Holešovicích. Každý z jiného koutu Česka, každý úplně jiný, a přesto už bez sebe nedají ani ránu. A to si majitelé poté, co do psího nebe odešel na konci loňského léta jejich jezevčík Jonáš (†16), říkali, že dalšího už nikdy. Za pár týdnů ale, jak to bývá, z »nikdy« bylo »hned«.
Prapředek psa, zvaný miacis, žil před 60 miliony let. Před 15 miliony let se objevil tvor s názvem tomarctus, už vlku podobné zvíře. Do rodu Canis, jeho následníka, už patří i vlci.Inzerát budoucí pány na podzim zavedl do brněnské chovné stanice Gilovam Kennel pro pejska s průkazem původu, jehož vznešené jméno Winston Gilovam změnili na konečné Toník. Už devítiměsíčnímu klukovi, zvyklému na neustálou společnost dalších psů, byla ale s dvounožci dlouhá chvíle. A tak padlo další rozhodnutí. Budou dva! Další cesta, tentokrát pro flekatého Matěje, vedla do útulku v Ciboušově u Klášterce nad Ohří, kde pejska kdosi vyhodil před časem z auta. Ti dva se tak sešli 23. prosince pod vánočním stromečkem a nejspíš si hned tajnou psí řečí slíbili přátelství.
„Už jsme smečka,“ dohodli se.Na palubě Titaniku se před potopením lodi nacházelo 12 psů, většinou významných osobností. Zkázu lodi přežili tři, jedním z nich byl německý špic Elizabeth B. Rothschildové, manželky magnáta Martina Rothschil- da, jenž na rozdíl od chundeláče utonul.
CO SI TI DVA POVÍDAJÍ... Umíme 250 slov i gest
Jak jinak začít rozhovor, než na úplném začátku. Jak jste se poznali už víme, ale co vy samotní na to?
Tonda: „Upřímně? Chvíli jsem čekal, že toho rapla zase odvezou a budou přivážet jen na hraní. No, i když mi ukradl, co se dalo a kultura stolování mu nic neříká... No dobře, ať si tu zůstane.“
Matěj: „Ha! To říká někdo, kdo kvičí, sotva zmizím za rohem. Hele, já se nestydím přiznat, že si chybíme a že jsem si tě oblíbil. Na ulici jsem takového kámoše neměl...“
Tonda: „Tak pozor na něj. Rád dělá ramena, že je bourák z ulice a že byl za katrem. Protože má barvu jako maskáč, hraje si na veterána se spoustou zkušeností. A přitom je takový trdlo!“
Co na sobě navzájem máte nejradši?
Matěj: „Tonda mě učí různé věci... Třeba jak a kam tahat boty, aby se na to hned nepřišlo. Nebo že šňůrky od podsedáků na židlích se dobře žmoulají. A nepere se o jídlo, tak se můžu nadlábnout.“
Tonda: „Že je s ním sranda. Když si chci hrát, prostě na něj udělám ten správný kukuč a hned je připravený se honit po bytě. A zahřívá mě, když spím. Prostě je to fajn brácha.“
A co lidi? Myšleno obecně.
Matěj: „Kromě toho, co mě i s mamkou vyhodil z auta, docela pohoda. Lidi jsou fajn, ale je třeba zůstávat ve střehu.“
Tonda: „Pořád je dost těch, co by zasloužili pořádně klepnout přes ruce, jak se k nám, zvířatům domácím chovají. Ale těch dobrých je naštěstí pořád víc!“
Celý článek najdete v tištěné verzi Aha!
