Úvod  >  Milevské noviny  > 

Milevská radnice zpracovává agendu ze tří radarů

Podle nyní platné legislativy musí být měřený úsek navíc opatřen výstražnými cedulemi. To ještě neplatilo, když se zřizovalo měření ve Velké u Milevska.     Autor: L. Kolářová

Milevsko začalo v roce 2007 měřit radarem ve své místní části Velká, později instalovalo úsekové měření. Následovala žádost z Hrejkovic, kde se měření po nezbytných stavebních úpravách spustilo do ostrého provozu nyní od 1. července. Mezitím se podařilo systém na jaře zprovoznit i v Bernarticích. Sbírat zkušenosti už byli na milevské radnici úředníci z Vimperka a Českého Krumlova. Jižní Čechy jsou v tomto směru pole neorané, zatímco například Morava je podle tajemnice Štorkové radary dost prošpikovaná. Každý si může vybrat svůj postoj – jestli měření vidí jako šikanu řidičů nebo nástroj proti rostoucí neukázněnosti na silnicích. Pohled do každodenní bilance nehod napoví. Vladimíra Štorková a Petra Burdová se podělily o fakta, čísla i zkušenosti.

Ve Velké se měří už dlouho. Dá se vysledovat nějaký trend v počtu přestupků?

V místní části Velká začala městská policie v roce 2007 nejprve nárazově měřit stacionárním zařízením. Bylo to po stížnostech občanů, že vesnici rozděluje silnice a auta tudy jezdí vysokou rychlostí. V roce 2012 tu bylo instalováno úsekové měření rychlosti ve směru od Milevska do Zvíkovského Podhradí a o tři roky později pak i v opačném směru. Můžeme uvést čísla – v roce 2016 tu bylo zachyceno přes 10 000 záznamů s překročenou rychlostí, o rok později 5600, v roce 2018 byl počet 4467 a teď k 30. červnu je to už téměř 4000 záznamů. Je ale třeba si uvědomit, že číslo vždy ovlivňuje aktuální dopravní situace. V roce 2016 se tu určitě promítl uzavřený Žďákovský most a letos uzavřený most u Nerestců na tahu od Prahy na Písek, takže se tudy uzavírka objíždí. V zimě jsou čísla nižší, v dlouhodobém průměru je to necelých 200 záznamů za měsíc, zatímco teď v červnu počet dosáhl 650. Víc se rychlost ve Velké překračuje ve směru od Zvíkova na Milevsko.

Má měření nějakou toleranci?

Zařízení je kalibrováno na toleranci tři kilometry v hodině. Takže od naměřené rychlosti vždy tři kilometry odečítáme. Funguje to tak, že se změří rychlost na začátku a na konci měřeného úseku a stanoví se průměrná rychlost.

Znamená to, že řidič, který si radaru na sloupu všimne při projetí, ještě může okamžitým zpomalením výsledek ovlivnit?

Ano, přesně tak. To je určitá výhoda řidičů oproti okamžitému měření, které provádí třeba policie, kdy se zachytí rychlost v jediném okamžiku a ta je rozhodující. Na Moravě nebo ve středních Čechách se v obcích měří často, ale používají se tam spíš tyto stacionární měřiče.

Co když si řidič uvědomí, že vjel do měřeného úseku rychle, otočí se a k druhému měřenému bodu už nedojede?

Ano, pak ho systém nezaregistruje. Takový dotaz už se řešil – co nastane, když z měřeného úseku je odbočka. Pokud vozidlo neprojede druhým měřeným bodem, tak se skutečně jeho záznam nebere v úvahu.

Jak po zachycení vozidla dál celá agenda funguje?

Záznamy s překročenou rychlostí putují na městskou policii, protože pouze státní a městská policie je oprávněna měřit rychlost. Městská policie si stáhne záznamy a automaticky v systému ztotožní provozovatele vozidla. Vypadnou tam i určité chyby, které je třeba dořešit – třeba špatně čitelné státní poznávací značky nebo auta cizinců. Pak je třeba hledat v registru vozidel ručně. Městská policie poté pošle odboru právních služeb seznam přestupků a tady na úřadu se začnou vystavovat výzvy k zaplacení. Úředníci záznamy o přestupcích ještě znovu překontrolují, zda tam například není nepřesná adresa, aby se rozeslané výzvy zbytečně nevracely. Systém spisové služby sám vyhodnotí, který provozovatel vozidla má datovou schránku. V tom případě se doručuje do datové schránky. U ostatních přestupků se postupuje klasicky – vytištění výzvy, obálky, ofrankování, odnesení na poštu. Pak se sleduje, kdy je výzva doručena a zákon ukládá, aby na základě výzvy byla pokuta do 15 dnů uhrazena. To splní kolem 70 procent přestupců, protože je to pro ně mnohem příznivější. V případech, kdy se na výzvu nereaguje, ale také tehdy, kdy někdo zaplatí až po uplynutí 15 denní lhůty, se zahajuje správní řízení. Přestupci se někdy diví, proč jim peníze zaplacené až po patnáctidenní lhůtě vracíme zpět. Jinak to ale podle zákona nejde. My už pak správní řízení zahájit musíme.

Proč je výhodnější zaplatit pokutu už na základě výzvy?

Je to výhodné pro obě strany. U nás to znamená menší agendu než při správním řízení, pro řidiče vozidla to znamená, že nepřijde o body a po zaplacení se věc odloží a jde do archivace. Správní řízení se vede buď s provozovatelem vozidla anebo s řidičem a tady je třeba upozornit na to, že pokud pak provozovatel označí řidiče, s tím se už rovnou vede správní řízení a nemůže se vyhnout ztrátě bodů. Lidé, kteří si půjčují auta, by si proto měli dávat pozor. Nemají možnost zaplatit pokutu na výzvu, protože jako první je osloven provozovatel vozidla.

O kolik bodů řidiči přicházejí?

Je to podle naměřené rychlosti dva až pět bodů. Pět bodů je při překročení o 40 kilometrů v hodině a více.

Jak vysoké pokuty stanovujete v rozesílaných výzvách?

Když je rychlost překročena o méně než 20 kilometrů v hodině, lze uložit výzvou pokutu až do tisíce korun. U nás se ukládá minimum 600 korun a pak podle naměřených kilometrů po stokoruně nahoru. Při rychlosti mezi 70 a 90 kilometry v hodině mohou být pokuty do 2500 korun. V evidenční kartě řidiče také vidíme, jestli přestupky opakuje častěji a k tomu se dá přihlédnout.

Co se děje, pokud je na záznamu vyšší než 90 kilometrová rychlost?

To jsou skutečně výjimky a ty už nelze řešit výzvou, musí se rovnou zahájit správní řízení, protože tam už hrozí řidiči odnětí řidičského průkazu na šest měsíců až jeden rok.

Může úředník nebo strážník při zpracovávání přestupků někoho vynechat? Nebo přestupek ze záznamu vymazat?

To možné není. V softwaru by vždy zůstala nestandardní elektronická stopa. Vyjímají se pouze vozidla integrovaného záchranného systému, pokud jedou s majákem, a o tom se musí učinit zápis.

Kolik výzev zpracováváte?

Na vystavování výzev jsou na odboru právních služeb dvě zaměstnankyně a vystaví jich až 2000 za měsíc. To je kolem stovky denně, padesát připadá na každou. Na léto je ještě posiluje další pracovnice na dohodu o provedení práce. Od července se spustilo úsekové měření i v Hrejkovicích a práce tím opět přibyla.

Už máte z Hrejkovic nějaké výsledky?

Od 1. do 8. července jsme z tohoto místa zatím zpracovali 80 výzev.

Jaká čísla jsou v Bernarticích?

Tam se měření spustilo do ostrého provozu od dubna a v prvním i druhém měsíci bylo průměrně 1350 přestupků. Jakmile lidem přišly první výzvy, v červnu počet o polovinu klesl. Určitý vliv na červnový pokles mělo i to, že po bouřce bylo zařízení tři dny mimo provoz. Zatímco v Bernarticích čísla v červnu klesla, ve Velké šla naopak nahoru a výzvy se tam teď hodně týkají cizinců a řidičů kamionů.

Daří se pokuty od cizinců vymáhat?

Překvapilo nás, že cizinci platí. A to mají sazby o něco vyšší, protože jim automaticky posíláme i obrázky jejich auta, kdežto u českých přestupců to automaticky neděláme, abychom jim náklady neprodražovali, tam snímky poskytujeme na vyžádání. Registr vozidel ztotožní dnes všechny státy Evropské unie, musí se ale v registrech jednotlivých zemí hledat ručně. Tam se obvykle orientujeme podle poznávací značky. Pro cizince jsme si nechali připravit šablony výzev v angličtině, němčině a polštině. Zvyšuje se tím šance, že zaplatí, když dopisu jasně porozumí.

Proč v polštině? Nedá se to brát jako diskriminace zrovna polských řidičů?

To určitě ne. My jsme postupovali podle četnosti zjištěných přestupků. Na Slovensko výzvy posíláme v češtině, předpokládáme, že si stále ještě rozumíme. Tam výzev putuje taky dost.

Jsou poznávací značky aut dobře čitelné i v noci?

Ano, jsou.

Kolik lidí tato agenda na úřadu zaměstnává?

Jsou tu dvě administrativní síly, které rozesílají a sledují výzvy, nově byl přijat jeden přestupkář, další se touto agendou zabývá tak z poloviny. Pak je tu výpomoc na dohodu o provedení práce. Tuto práci ale ovládají na odboru všichni, aby se mohli zastupovat. Chceme teď využívat hybridní poštu, protože po zapojení Hrejkovic už bychom zase nemuseli stíhat. Hybridní pošta znamená, že obálky si tiskne sama Česká pošta, která hned zajistí i ofrankování. Našim administartivním pracovnicím se tím rozvážou ruce pro kontrolní činnost, jak jsou výzvy doručeny.

Tato služba ale určitě znamená i nějaké náklady...

Ano, máme spočítáno, že softwarové propojení naší spisové služby s hybridní poštou je srovnatelné s půlročními náklady na dva nové referenty. Protože při nárůstu přestupků o Hrejkovice bychom jinak museli perspektivně uvažovat o dalším posílení. Pokud ale začneme využívat hybridní poštu, mohly by dopisy online posílat i jiné odbory. Řada měst už tuto možnost využívá a jsou s ní spokojení.

Jaká je finanční relace mezi Milevskem a obcemi? Vyplatí se tato agenda městu a dostávají z ní něco Hrejkovice a Bernartice?

V současné době není řešeno, že by se peníze přerozdělovaly i obcím. Navíc tu nesmí být nic stanoveno odvisle od výběru pokut. Například procentuálně. Z judikátů vyplývá, že systém nesmí mít formu kořistění. I my jsme před časem museli proto změnit systém, kdy s majitelem zařízení byl dohodnut procentuální podíl. Teď je stanovená pevná částka pronájmu za zařízení a pouze pokud by zařízení delší dobu nefungovalo, jeho majitel naopak zaplatí městu. S obcemi má Milevsko uzavřeno dohodu o výkonu služby městské policie i na jejich území a tím může městská policie zpracovávat výsledky z úsekového měření i z Bernartic a Hrejkovic. U Velké žádná smlouva být nemusí, protože je místní částí Milevska.

Obcím nevadí, že z pokut nic nemají?

Obcím jde o bezpečnost jejich občanů a my pro ně zajišťujeme tuto službu. Nemusely pořizovat žádné zařízení, nemají žádné personální a další náklady a mají z toho efekt. Aspoň starostové si to chválí.

A Milevsko je v plusu nebo v mínusu?

Máme pokryté náklady a v letní sezoně je navíc výtěžek kolem 300 tisíc korun měsíčně. V zimě tento výtěžek není. Město na této agendě ale určitě neprodělává. Samozřejmě to ale závisí na počtu přestupků. Teď jich je i ve Velké kvůli objížďce hodně, později může počet výrazně klesnout.

Takže by se vyplatilo přibrat do systému další obce?

Zatím se nikdo neozval. Musely by to být obce z naší oblasti obce s rozšířenou působností. Pokud by byly odjinud, musel by dávat souhlas krajský úřad. Nekřičíme do světa, že chceme tuto činnost rozšiřovat. Obce by musely jednat se samosprávou, ne s úřadem. Fakt je, že nikde jinde v Jihočeském kraji zatím na tuto agendu zařízeni nejsou. Začít chtějí ve Vimperku a podívat se tu byli i z Českého Krumlova, zatímco třeba v Písku vůle jít tímto směrem není.

Ani Dmýštice měření nechtějí?

Neozvali se. Kdyby tam zájem byl, asi by se o tom dalo mluvit. A ani bychom nemuseli mít smlouvu, protože je to místní část Milevska. Řešilo by se to jako ve Velké. I když ale obec zájem projeví, slovo má také dopravní policie, která posuzuje, zda je tu veřejný zájem pro zřízení úsekového měření. Například blízkost školy nebo jiného zařízení, kam lidé chodí. Anebo jiná okolnost, která si žádá zohlednění.

Není to depresivní zabývat se denodenně a pořád dokola přestupky?

Práce kolem této agendy je dost psychická náročná. Lidi po obdržení výzvy volají, někteří jsou i vulgární nebo se nás snaží zastrašovat. Jeden pán nám vyhrožoval, že sem pošle televizi.

Museli jste už někdy obesílat i svoje kolegy z úřadu?

My to nijak zvlášť nesledujeme, jen jeden kolega se „pochlubil" sám, že dostal výzvu z Velké.

A samy už jste někdy pokutu za překročení rychlosti platily?

Vladimíra Štorková: Já ne.

Petra Burdová: Já jsem jednou platila, když mě změřili radarem.

Autor: Libuše Kolářová

Další zprávy z regionu

• Téměř 8,5 milionu eur si rozdělí žadatelé v malých česko-rakouských projektech

  

  před 2 hodinami
  ČESKÉ BUDĚJOVICE - Společná přeshraniční sportovní klání, koncerty, festivaly či kulturní setkávání, předávání sousedských zkušeností a…

  0 komentářů Více info

• Rallye Český Krumlov startuje už dnes. Vrcholný soutěžní podnik slibuje opět skvělou podívanou

  

  před 3 hodinami
  ČESKÝ KRUMLOV - Rallye Český Krumlov láká od roku 1971 na jih Čech vozy pilotované těmi nejlepšími jezdci. Diváci se mohou i letos těšit na…

  0 komentářů Více info

• Dálnici D3 obsadili policisté. Chytili desítky řidičů, kteří překročili nejvyšší povolenou rychlost

  

  před 5 hodinami
  ČESKOBUDĚJOVICKO/ TÁBORSKO - Více než 50 dopravních policistů kontrolovalo v pondělí 13. května řidiče na dálnici D3 mezi Českými…

  0 komentářů Více info a fotek (3)
•