Druhá největší světová ekonomika ve druhém letošním čtvrtletí rostla meziročně „jen“ o 6,2 procenta. V kontextu růstových temp, na jaká jsme zvyklí z Evropy, to může vypadat jako slušný kalup, ale z pohledu čínské ekonomiky je to nejslabší hodnota za poslední tři dekády. Čína přitom patřila v posledním desetiletí mezi hlavní tahouny růstu světové ekonomiky. Přispívala k němu více než čtvrtinovým podílem.
Silný čínský růst v poslední dekádě byl do velké míry tažen stoupajícím zadlužením. Před pár lety se v Pekingu velkým tématem stala potřeba proměnit celý růstový model a čínské autority se místo na podporu firem zaměřily v první řadě na podporu spotřeby domácností. Tato změna směru se podařila, ale opět za cenu výrazného růstu dluhů.
Zadlužení domácností narostlo z 35 procent HDP v roce 2014 na 50 procent v roce 2017. Velkou roli hrály nejrůznější on-line platformy mimo tradiční bankovní sektor, které otevíraly Číňanům cestu k úvěrům. Dluhy ale rostly tak rychle, že Peking musel koncem roku 2017 přístup k úvěrům zase omezit. To je jeden z důvodů, proč lze od roku 2018 pozorovat známky ochlazování čínské spotřeby.
Velkou roli samozřejmě hrají obchodní války, které oslabují čínskou poptávku, což se v posledních čtvrtletích promítá třeba i do slabších výkonů německého průmyslu. Prodeje automobilů v Číně loni po dekádách růstu poprvé klesly a v letošním roce klesají dál dvouciferným tempem. To je nepříjemná situace, uvážíme-li, že zhruba pětina vývozu německých aut směřuje právě do Číny. A ještě nepříjemnější je, že tento trend není dán jedno rázovými neshodami s USA, ale strukturálními změnami v čínské ekonomice.
Čínská poptávka po automobilech naráží na své kapacitní limity. Řada přeplněných měst už omezuje možnost nákupu nových automobilů. Svou roli hraje i rozvoj IT platforem zaměřených na sdílení aut. Ale v neposlední řadě mnoho čínských měst muselo kvůli znečištěnému prostředí a smogu urychlit přesun k elektromobilitě. Elektrická auta umějí vyrobit i čínské automobilky, takže tamní poptávka po evropských automobilech se patrně bude dlouhodobě snižovat.
Ačkoli se čínská ekonomika určitě může vyhnout tvrdému přistání, výhledově bude přispívat k růstu světové ekonomiky méně, než jsme byli zvyklí. A postupné chladnutí čínského zájmu o evropské automobily může i českou ekonomiku zanedlouho bolet mnohem víc, než by se dnes mohlo při prvním pohledu na vzdálená čísla zdát.
Autor je hlavní ekonom ING Bank
