Zpočátku to bylo jen malinké kůrovcové oko s pěti chřadnoucími stromy. Pak jich lýkožrout smrkový přemohl dvacet pět. Teď jich má pouze na jednom místě v revíru Bulovka ve své zničující moci tři stovky.
„Na tak rychlé rozšíření kůrovce na okolní smrky stačily pouhé dva týdny,“ říká Václav Vacek, správce z Lesní správy Frýdlantsko. „Nejhorší situace je v revírech Bulovka a Poustka, kde jsme letos museli vytěžit osm tisíc metrů krychlových dřeva napadených kůrovcem,“ popsal Vacek.
Pro představu - jeden metr krychlový dřeva se rovná jednomu vzrostlému smrku.
Současnou kůrovcovou kalamitu odstartoval neobyčejně suchý a horký loňský rok. Letošní jaro naopak broukovi nesvědčilo. S výjimkou dubna hodně pršelo a květen byl o hodně chladnější než obvykle. V červnu a červenci se ale počasí zlomilo. Udeřila tropická horka a už skoro měsíc pořádně nepršelo, což naopak kůrovec miluje.
Loni se na území libereckého ředitelství Lesů České republiky vytěžilo zhruba pětkrát víc smrkového dřeva napadeného kůrovcem než v chladnějších a deštivějších letech 2016 a 2017. „Letos se kůrovec rozmáhá ještě víc než před rokem,“ tvrdí revírnice z Bulovky Irena Pomezná, když si prohlíží les těsně u hranice s Polskem.
Nedaleko se tyčí stoletý smrk a na první pohled na něm není znát, že ho už ovládl kůrovec. Těsně pod ještě stále zelenou korunou už ale opadává kůra.
Opodál odváží lesní traktor na vleku osm kubíků dřeva, do něhož se zavrtal kůrovec. Za prvních šest měsíců letošního roku se na území libereckého ředitelství Lesů České republiky muselo vykácet více než 190 tisíc metrů krychlových dřeva - jen o 24 tisíc méně než za celý loňský rok.
Kůrovcové oko s třemi sty odumírajícími smrky se nachází kousek od palouku s překvapivě zelenou trávou. „Vypadá dobře, ale jenom proto, že jindy je tady mokřina, do níž zapadáte po kotníky,“ upozorňuje Vacek. „Teď kvůli suchu o vodě ani nevíte,“ podotkl Vacek.
Za traktorem odvážejícím z lesa dřevo se práší. „Pamatuji se, jak se tady ještě před nějakou dobou bořil do bahna až po břicho,“ prohlašuje Vacek a ukazuje výsledek klimatických změn. Na jednom smrku se třpytí malinké stříbrné kapičky. Kůrovcem napadený strom se ještě stačí bránit a škodlivého brouka a jeho chodbičky zalévá smůlou.
Jen o pár metrů vedle však stojí smrk s miniotvory v kůře, na nichž smůla chybí. Umírající smrk už ztratil sílu odolávat lýkožroutům. „Ve stoletém stromě jich prý může být až osmdesát tisíc,“ tvrdí Vacek.
Nejlepším protiúderem je rychlý odvoz
Nejlepším protiúderem proti kůrovcové kalamitě je rychlý odvoz napadeného dřeva z lesa nebo chemický postřik. Například na skládce kulatiny u silnice do Nového Města pod Smrkem leží 600 kubíků kůrovcového dřeva pokrytého přípravkem schopným škůdce zahubit. Kulatinu pokrývá černá plachta, aby lýkožrout neměl žádnou únikovou cestu.
„Postřik se musí provádět v ochranném obleku, což přináší problémy hlavně v tropických teplotách,“ poznamenává Vacek. „Horko dopadalo na přelomu června a července také na koně odtahující poražené stromy z těžko přístupných míst. Pracovat začínali v půl čtvrté ráno, aby stihli něco udělat, než zase přišly třicítky.“
V oblasti Lesní správy Frýdlantsko pokrývají stromy plochu o rozloze 180 kilometrů čtverečních. Rostou v nadmořské výšce od 210 do 1 124 metrů. Tedy až po Smrk - nejvyšší vrchol Jizerských hor. Kůrovec ničí nejvíce lesy v teplém podhůří, zatímco do chladnějších Jizerek takřka neproniká. V revírech Bulovka a Poustka kvůli němu muselo letos k zemi osm tisíc metrů krychlových dřeva - nejvíce z celé oblasti Frýdlantska.
„Lýkožrout smrkový se na Frýdlantsku rozšířil v trojúhelníku od Oldřichova v Hájích přes Raspenavu až k Horní Řasnici,“ uvádí Vacek. Sousední jindřichovický hřeben zůstává zatím ušetřen.
Spolupráce s polskými lesníky vázne
Revír Bulovka má smůlu, že sousedí s polskými lesy. „Spolupráce s polskými lesníky zatím vázne. Proti kůrovci nedělají bohužel skoro nic,“ říká Ludvík Řičář, krajský ředitel Lesů České republiky.
„Slyšíme od nich jenom sliby. Pak se stane, že kůrovce na naší straně hranice zlikvidujeme a z Polska k nám znovu naletí,“ popsal Řičář.
Loni se kůrovec vinou extrémního sucha a horka vyrojil třikrát, což vždy přináší kalamitu. Letos v červenci probíhá už druhé rojení. Na území Lesní správy Frýdlant se těží pouze dřevo napadené kůrovcem nebo stromy polámané a vyvrácené kvůli vichřici a pod vahou těžkého sněhu.
Tři těžařské firmy nyní zaměstnávají 28 těžařů. Jako techniku nasazují jeden harvestor na kácení, odvětvování, rozřezávání a ukládání stromů, šest vyvážecích souprav a šest traktorů s navijákem a čtyři koňské potahy. „V boji s kůrovcem by nám nejvíce pomohla změna počasí. Přáli bychom si, aby do října hodně pršelo a pak napadl sníh,“ vysvětluje Řičář.
„Pokud by pokračovalo současné počasí, tak se kůrovec rozšíří ještě více než loni. Už teď je ho tak mnoho, že neútočí pouze na smrky, ale také na modříny, což v minulých letech nepamatujeme. Usychající stromy však představují v krajině jen špičku ledovce. Pod ní číhají během současných klimatických změn ještě větší hrozby,“ uzavřel Řičář.
6. února 2019 |
