„Zero waste byl součástí našeho života už před tím, než jsme se rozhodli založit bezobalovou prodejnu. Snažili jsme se nakupovat potraviny bez obalů, ale u něčeho to nešlo,“ tvrdí Klára Černá, jedna z majitelek bezobalového obchodu v Jihlavě.

Bezobalové obchody jsou u nás v České republice novinkou. Nakupuje se v nich na váhu, tak jako dříve. Cukr, luštěniny, dokonce i mýdla, čisticí a prací prostředky, to vše na váhu a do vlastních nádob jako jsou látkové pytlíky, sklenice apod.

V Jihlavě před dvěma lety vznikl jeden takový obchůdek v centru města, v ulici Matky Boží. Založily jej Klára Černá a její sestra Tereza Černá a nese jméno, jak jinak než Černý bez.

Zero waste, alias nulový odpad znamená produkovat co nejméně odpadu. Počátek zero waste lze asi datovat do roku 1990, kdy v Canbeře, hlavním městě Austrálie, začali řešit, jak nakládat s odpady. V roce 1995 se političtí představitelé společně s občany dohodli, že se na jejich území budou řídit projektem „A waste free future“, aneb budoucnost bez odpadů.

Později se začaly objevovat knihy a skupiny zajímající se o zero waste. Například ve Velké Británii vznikla aliance ZWIA (Mezinárodní aliance nulového odpadu).

„Naším cílem je zachování všech zdrojů prostřednictvím odpovědné výroby, spotřeby, opětovného použití a využití produktů, obalů a materiálů bez hoření a bez vypouštění do půdy, vody nebo vzduchu, které ohrožují životní prostředí nebo lidské zdraví,“ uvádí na svých webových stránkách jako jejich cíl.

Povědomí o zero waste se rozšířilo natolik, že se z něj stal trend. K nám se dostal v roce 2005, kdy byl založen první český blog s tématikou nulového odpadu.

Podle Kláry Černé člověku bude přechod na bezodpadový život trvat tak dlouho, jak sám bude chtít.

Říká: „Podstatné je vidět v tom smysl. Doporučovala bych začít pořízením si znovu použitelných pytlíků na zeleninu, ovoce a pečivo.“

Vyřazení mikrotenových pytlíků je dle Kláry díky znovupoužitelným sáčkům to nejjednodušší. „Za ty dva roky, co funguje náš bezobalový obchůdek se klientela hodně rozšířila. Každý den přijde někdo nový. Když jsme tu začínali, odpady nebyly velké téma. My to tu v podstatě vykřikli do tmy.“  

Novela zákona o obalech z roku 2016 zpoplatnila lehké plastové tašky. Podle studie Evropské komise připadalo před zavedením opatření na každého Čecha v průměru 300 igelitových tašek ročně.

Jejich spotřebované množství lze snížit používáním tašky opakovaně. K tomu se nejlépe hodí síťovky, plátěné tašky apod.

Občas si koupit něco v plastu nevadí. Podstatné je hledat jiné alternativy a třídit. Klára Černá je toho názoru, že „cokoli se bere moc striktně, způsobuje to stres. Je lepší, když všichni sníží množství svého vyprodukovaného odpadu, než když nás pár bude bez odpadu úplně.“

Každopádně pořád platí, že pokud nějaký odpad vznikne, třídění je na místě a nám se to daří. Podle společnosti EKO-KOM, která u nás provozuje sběr odpadu, jsme v roce 2016 společně vytřídili a zrecyklovali bezmála 800 tisíc tun obalových odpadů. 

Domácnost bez odpadu – cesta pěti Z

Jestliže vlastníme běžný odpadkový koš o objemu 30 litrů a vůbec netřídíme odpad, tak si s košem k popelnici zaběhneme přibližně 1 300krát za rok.

Ministerstvo životního prostředí uvedlo, že v roce 2017 bylo v ČR vyprodukováno 34,5 mil. tun všech odpadů. To znamená, že na jednoho obyvatele ČR připadá 3 259 kg. Snížit množství odpadu není tak těžké.

Bea Jonhson, spisovatelka z USA, napsala knihu o domácnosti bez odpadu, v níž došla k pěti zásadám tzv. 5Z, kterých se drží při své bezodpadové cestě.

• Zamítnout (co nepotřebujeme). 

• Zredukovat (co potřebujeme a nemůžeme zamítnout).

• Zužitkovat (co spotřebováváme a nemůžeme zamítnout nebo zredukovat).

• Zrecyklovat (co nemůžeme zamítnout, zredukovat, nebo zužitkovat).

• Zkompostovat (zbytky potravin).

Bojovat lze i proti mikrotenovým sáčkům. Dvě Češky, Hana Němcová a Tereza Dvořáková, v roce 2016 vymysleli a uvedly na trh znovupoužitelný sáček Frusack, který může nahradit mikrotenový sáček.

Na svém webu uvádějí, že díky tomu, že je vyroben z tkaniny na bázi kukuřičného škrobu, je možné ho zkompostovat. Frusack byl navržen tak, aby unesl až 1,5 kg potravin, a přitom váží jen 7 gramů. Je skladný a vejde se i do kabelky. Potraviny dokáže uchovat čerstvé a jeho životnost je minimálně 2 roky. Vyrábí se zde v České republice. 

Diskuze k článku