Organizátoři, kterými byla Československá obec legionářská a Ministerstvo obrany ČR, na setkání přivítali předsedu Senátu Parlamentu ČR Jaroslava Kuberu, velvyslance Slovenské republiky v Praze Petera Weisse a řadu dalších čestných hostů. Za resort obrany se zúčastnili ředitel Vojenského historického ústavu plukovník gšt. Aleš Knížek a velitel Vzdušných sil AČR generálmajor Petr Hromek. Mezi nejváženější hosty ale patřil, v sále jediný, příslušník RAF – radista Tomáš Lom.
Předseda Senátu Jaroslav Kubera podtrhl, že je velmi důležité si události bojů za naši svobodu neustále připomínat a vzdávat úctu i vděk těm, kteří se o život v míru zasloužili.
Plukovník Aleš Knížek pozdravil účastníky jménem ministra obrany a v projevu uvedl: „Smutnou skutečností bylo, že ačkoliv na naše piloty Britové a západní spojenci vždy pohlíželi s úctou, ve své vlasti se brzy stali trnem v oku. Přesněji řečeno vadili představitelům komunistického režimu. Letecké hrdiny, kteří včas nestačili emigrovat, tak čekaly dlouholetá vězení, tábory nucené práce a v lepším případě jen ponížení. Zasloužených vavřínů se dočkaly jen necelé dvě stovky československých pilotů RAF, kteří se dožili Sametové revoluce.“
Generál Petr Hromek připomněl hrdinství československých letců. „Královskému letectvu se za vydatné pomoci československých a dalších zahraničních letců z okupovaných zemí podařilo ubránit Velkou Británii před německou invazí. Bitva stála životy i mnoho Čechoslováků, kteří bojovali jak za Anglii, tak svou vlast,“ zdůraznil generál Hromek v projevu a ujistil přítomné, že tradice československých válečných letců nese dnešní generace příslušníků Vzdušných sil AČR.
To, že se českoslovenští letci mohli zapojit do vzdušných bojů nad kanálem La Manche, byla bezesporu zásluha tehdejšího brigádního generála Karla Janouška.
V době, kdy s britskou stranou dojednával brigádní generál Karel Janoušek zařazení čs. letců do svazku Britského královského letectva (RAF), nebyla ještě uznána československá vláda, a tudíž nebyly konstituovány ani československé vládní orgány a hrozilo nebezpečí z prodlení. Velká Británie se ocitla ve smrtelném ohrožení a pomoc vycvičených a zkušených letců nezbytně potřebovala. Zůstává proto Janouškovou historickou zásluhou, že českoslovenští letci mohli v poměrně vysokém počtu zasáhnout do Bitvy o Británii, a to v řadách svých národních jednotek – byť podřízených RAF. Z národů okupované Evropy se totéž tehdy podařilo jen podstatně početnějším Polákům.
– Bitva o Británii byla první leteckou bitvou v dějinách válek. Celý její průběh se totiž odehrával pouze ve vzduchu, kde se také rozhodlo o výsledku.
– Vešla do historie jako jedna z největších bojových akcí 2. světové války. Odehrávala se od května do září roku 1940, kdy se nacistické Německo pokusilo o invazi do Británie a jeho letectvo pod vedením maršála Hermanna Göringa zahájilo leteckou bitvu proti početně slabšímu anglickému RAF.
– Účast československých letců v britském Královském letectvu (RAF) byla významnou kapitolou zapojení našich vojáků do bojů 2. světové války. V RAF postupně vznikly jedna bombardovací a tři československé stíhací perutě. První z nich, 310. stíhací peruť, vznikla před 79 lety, přesně 12. července 1940.
– Pro československé letce začala letecká bitva o Velkou Británii 26. srpna 1940 prvním ostrým střetem s nepřítelem, jehož se zúčastnila 310. stíhací peruť RAF. Čechoslováci do bitvy vstoupili v té nejkritičtější chvíli.
– Nejúspěšnějším československým stíhačem v bitvě o Británii se stal Josef František.
– Leteckými jednotkami na Západě prošlo dva a půl tisíce Čechoslováků, ať už jako létající či pozemní personál. Přes pět stovek jich přišlo o život.
– Tomáš Lom je jedním z mála ještě žijících Čechoslováků, kteří sloužili za druhé světové války v britské RAF. Narodil se jako Tomáš Löwenstein do židovské rodiny v Praze, po útěku před nacisty se v Londýně nechal odvést, sotva oslavil 18. narozeniny.
Na další snímky se můžete podívat – ZDE.
Text a foto: Miroslav Šindelář, Ministerstvo obrany ČR /r
