Už loni po nadúrodě jablek byla řada silničních úseků na jihu Moravy lemovaná obsypanými stromy. Další jablka ležela na zemi, na okrajích silnic a v příkopech kolem. Větve se prohýbaly pod úrodou, jablka se kutálela po silnici, kde je rozjížděla auta. Podobná situace se dá očekávat letos.
Silničáři nemají síly na to, aby ovoce aktivně uklízeli nebo dokonce sklízeli. Udržování alejí v dobrém stavu je pro ně velkou zátěží. O ovoce navíc nikdo nestojí.
„Případným zájemcům prodáváme celé stromy. Ale můžeme říct, že posledních deset let je o ně minimální zájem. Spíše žádný. Dřív jsme úspěšně prodávali třešně, švestky, jablka, obrovský zájem byl o ořechy. Teď si je nepřijde koupit skoro nikdo. Ovoce většinou spadne. A v našich silách není je sklízet,“ sděluje vedoucí břeclavského úseku Správy a údržby silnic Jihomoravského kraje Ladislav Hádlík.
Podobně to vidí i jeho kolega ze Znojma Jaroslav Kosík. „Zájem bývá jen o švestky, které ale letos u nás skoro nejsou. O jablka nikdo nestojí. A třešně? Ty nikoho nezajímají,“ říká.
Ovoce, které roste u silnic, je přitom podle hygieniků zdravé. Pověra o olovu dávno zmizela s tím, jak se přestal používat olovnatý benzín. Pro zpracování je přesto ovoce od cest skoro nepoužitelné.
„Problém je v tom, že ovoce nestříkáme, nemáme na to dostatek lidí ani mechanizace. Takže třeba jablka bývají hodně červivá. Jsou vhodnější spíš na mošt. Ani moštárny ale nemají zájem,“ podotýká Hádlík s tím, že silničáři mají dost práce se samotnou údržbou silnic a na péči o ovocné stromy už nezbývá sil ani peněz.
Stromy, které jsou na mnoha místech přestárlé a lámou se, tak sotva stačí v zimě prořezat nebo ořezat obrosty.
Na novou výsadbu zbývá málo prostoru
Ovocným alejím navíc nefandí ani policie. Třeba u takových zralých třešní postávají na kraji silnice auta, nebo u nich zastavují cyklisté, což bezpečnosti provozu neprospívá. Stejně jako zvěř, kterou láká spadané ovoce.
Vyhlídky ovocnářůSkoro 113 tisíc tun jablek podle aktuálního odhadu odborníků letos sklidí tuzemští ovocnáři. Ovoce bude u většiny druhů víc než v posledních pěti letech. Například u meruněk se sklízí o 50 procent víc než v pětiletém průměru, u švestek o 17 procent. „Také u hrušní bude úroda vyšší o osm procent proti pětiletému průměru,“ říká mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského Ivana Kršková. Ovoci se daří. A to i přes výkyvy, které přinesly pozdní jarní mrazy. Ty místně způsobily poškození třešní, hrušní a jabloní. „Místy jde o výrazné rozdíly i v rámci jednoho katastrálního území,“ říká Kršková. |
Ovocné aleje tak od silnic postupně mizí. Věkovité stromy pomalu odumírají. A i když na jižní Moravě existuje řada iniciativ, které se snaží ovocné stromy do krajiny vrátit, ne vždy se to daří. To, co by se líbilo krajinářům, silničáři horko těžko uvádějí do praxe.
„Nová výsadba u silnic je jen těžko schopna existence. Na stromy je vyvíjen obrovský tlak. Z jedné strany jsou to automobily, exhalace, posypová sůl, z druhé strany zemědělci s postřiky. Málokde se novým stromkům daří,“ informuje Jaroslav Kosík.
Problém je podle něj i s vhodnými pozemky. Na vozovky bezprostředně navazují zemědělské plochy. Mezi nimi je pro případnou výsadbu stromů jen uzoučký pás, který pro dobrou kondici stromu nestačí. Z jedné strany tak větve stromů oráží korby náklaďáků, z druhé kombajny.
„Pokud chceme, aby v České republice byly aleje podél silnic, měl by se o to postarat především stát a měly by se na to vyčleňovat pozemky v rámci pozemkových úprav. Jinak se obávám, že stromy u silnic pomalu spějí k zániku,“ míní Kosík.
