Domů     Dvojí tvář krále Jiřího? Královrah, nebo diplomat?
Dvojí tvář krále Jiřího? Královrah, nebo diplomat?

Narodil se jako Jiřík z Kunštátu a Poděbrad a neměl vůbec předpoklady na to, aby se stal králem. Nepocházel z žádného významného rodu, ale přesto vládl českým zemím. Jak se dostal k trůnu a jak málo stačilo, aby založil středověkou Evropskou unii?

Také místo narození je dosud zahaleno tajemstvím. Spatřil světlo světa v Poděbradech nebo na Bouzově, kde jeho otec v mladých letech rovněž pobýval? Nebo snad k porodu došlo v Hořovicích, kam údajně svou lásku Viktorín ukryl před hrůzami husitských válek?

Nebo snad mají pravdu ti, kteří za místo Jiříkova narození označují Kunštát nebo Litici?

Bitva u Lipan
Bitva u Lipan

Bojoval ve čtrnácti letech u Lipan?

Abychom nemuseli bourat známou jezdeckou sochu českého krále před zámkem v Poděbradech, připusťme, že se narodil zde a jméno získal dědičně po pradědovi Bočkovi I. z Kunštátu, který se jako první označoval za pána z Kunštátu a na Poděbradech.

A posuňme se o pěkných pár let dál. Pokud je pravda, že se objevil na straně umírněných kališníků a katolíků v bitvě u Lipan, pak své válečnické ostruhy získával už od čtrnácti let. Neobešlo se to každopádně bez následků.

Někdy v době dospívání utrpěl těžké pohmoždění hlavy, které navždy zdeformovalo jeho tvář.

Z hejtmana hlavou českých kališníků

Obraťme pár listů v kalendáři. To Jiřího z Poděbrad potkáváme jako hejtmana Boleslavského kraje. Poté, co v roce 1444 zemřel jeho přítel Hynek Ptáček z Pirkenštejna, převzal po něm velení panského seskupení. Fakticky se stal hlavou v táboře kališníků.

Když hrozilo, že se mu postaví katolická opozice, vyrazil směrem na Prahu. V roce 1448 se metropole nad Vltavou také zmocnil.

Jiřík to hrál na více stran.
Jiřík to hrál na více stran.

České království vzkřísím já!

Jenže, řečeno lidovou mluvou, Jiřík z Poděbrad to po zbytek života hrál na několik stran. Byl to on, kdo v roce 1452 poslal na smetiště dějin tábority jako politické a náboženské seskupení. To když dobyl jejich baštu Tábor.

Současně vyhlásil svůj první velký politický program. Oznámil svůj záměr sjednotit České království, brutálně rozvrácené husitskou revolucí. A prohlásil se za správce tohoto nově vzkříšeného království.

Tyto dosud nevídané aktivity ale nebyly zrovna všem po chuti. Ve vzduchu visela revoluce, když se Jiří z Poděbrad ukázal jako osvícený diplomat. Vzal z polštářku královskou korunu a posadil ji na hlavu Ladislavu Pohrobkovi (1440–1457).

Tehdy třináctiletý vladař ale kvůli svému mládí potřeboval zástupce. Bylo jasné, kdo se jím stane – přece velký diplomat Jiří z Poděbrad.

Ladislav Pohrobek
Ladislav Pohrobek

Nestačil se oženit, zemřel

Neuběhlo ani pět let a cestu na český trůn měl Jiřík zase o něco volnější. Sedmnáctiletý král Ladislav Pohrobek totiž zcela nečekaně zemřel – pár dnů před svým velkým dnem, svatbou s dcerou francouzského krále Karla VII. Magdalenou.

Pár dnů poté, co zavítal do Prahy, kterou si zvolil jako budoucí místo své vlády. Náhlý skon Ladislava Pohrobka vyvolal spoustu dohadů a podezření. Vždyť mladík zemřel pouhé tři dny poté, co ulehl na lože.

Napomohl snad někdo tomu, aby se ona postel změnila ve smrtelnou? A někteří šli ještě dál. Ukázali na Jiřího z Poděbrad a vyřkli děsivé obvinění: Je kralovrah!

Jed byl mezi vrahy v módě

Vše vypadalo tak logicky. Mladý král chtěl převzít trůn a vypadal na to, že na něm pobude ještě dlouho po Jiříkově smrti. A rychle působící jed byl mezi zájemci o trůny docela populární. A co ty hematomy na nebožtíkově těle?

Možnost morové nákazy tehdejší ranhojiči vyloučili. Zbývalo tak jediné vysvětlení: Řádil tu vrah a použil jed. Jiřího z Poděbrad definitivně zbavily podezření až moderní medicínské výzkumy.

Teprve v roce 1985 dospěl přední antropolog MUDr. Emanuel Vlček po výzkumu kosterních pozůstatků předčasně zesnulého krále beze všech pochybností k závěru, že příčinou smrti byla vzácná forma leukémie.

Po smrti Ladislava Pohrobka zvolil český sněm za krále právě Jiříka z Poděbrad.
Po smrti Ladislava Pohrobka zvolil český sněm za krále právě Jiříka z Poděbrad.

Bitva o trůn

Král zemřel, ať žije král. Jenže kdo to bude? Císař Fridrich III. Habsburský? Nebo se snad trůnu ujme další zahraniční zájemce, polský král Kazimír IV. Jagellonský? Nakonec se ukázalo, že nejlepší karty drží Jiří z Poděbrad.

Šikovně využil situace, kdy si česká kališnická šlechta přála mít na trůnu svého krále. A ty, kteří ještě váhali, buď podmázl, případně se zachoval v duchu hesla: „Slibem nezarmoutíš.“ Výsledek?

Dne 2. března 1458 se ze Staroměstské radnice v Praze rozjeli poslové se zprávou, že český sněm zvolil za svého krále Jiřího z Kunštátu a Poděbrad. Sen čerstvě zvoleného vládce se právě splnil.

Umělecká představa podoby Jiřího z Poděbrad
Umělecká představa podoby Jiřího z Poděbrad

Tajný slib papežským legátům

Určitě i proto, že „husitský král“ dostal hlas i od zástupců katolického panstva. Ti, kdo tenkrát kroutili nevěřícně hlavou, určitě netušili, že za tím patrně stojí Jiříkovy čilé kontakty se Svatým stolcem.

Jen pár hodin před svou korunovací neváhal ve vší tajnosti slíbit papežským legátům, že zůstane věrný papeži a bude krutě stíhat všechny kacíře. Když to prasklo, ukázalo se, že každý si pod tímto slibem představuje něco úplně jiného.

Zatímco papež a jeho lidé si tento krok vykládali jako jednoznačné „ne!“ nenáviděnému kalichu, sám Jiří z Poděbrad to viděl jinak. Oněmi kacíři podle něj byli příslušníci vznikající jednoty bratrské, proti níž také vzápětí velmi tvrdě zasáhl.

Jan Rokycana
Jan Rokycana

Smír s papežem netrval dlouho

Co se papeže týče, měl klid. Pravda, ne dlouho. Brzy začal Pius II. nepříjemně tvrdošíjně trvat na tom, že sliby by se měly plnit. Přesněji řečeno, že by bylo záhodno, aby konečně zakročil proti dlouholetým nepřátelům římské církve – husitům.

Když místo toho vyslal český král do Říma poselstvo s požadavkem, aby Svatý otec zlegalizoval přijímání podobojí a současně jmenoval Jiříkova přítele Jana Rokycanu pražským arcibiskupem, praskly papeži nervy.

Hlava církve hodila supliku s oběma požadavky do krbu. Zamítá se! A současně papež naznačil, že všichni kališníci, husitského krále nevyjímaje, jsou od tohoto okamžiku kacíři. A jestli se Jiřík trochu nesrovná, pošle na něj křížovou výpravu.

Český vládce neviditelnou depeši pochopil dobře. A rozhodl se pro plán „B“.

Pokus sjednotit Evropu dopadl neúspěšně

Bylo mu jasné, že válka s Římem je na spadnutí, a tak se pokusil na svou stranu získat evropské katolické vládce.

Dnes bychom možná řekli, že se už tenkrát pokusil založit EU!  Na radu svého poradce Antonia Mariniho se v květnu 1462 rozhodl založit Všeobecnou mírovou organizaci. A poslal Mariniho, aby se vydal jejich společnou vizi šířit po celé Evropě.

Myšlenka o vytvoření o sjednocení středověké Evropy ale nakonec skončila neúspěšně.

Jiřík mohl spojit celou Evropu. Pokus se ale nevydařil.
Jiřík mohl spojit celou Evropu. Pokus se ale nevydařil.

Český vřed na těle křesťanstva

Král Jiří se tím ale nenechal odradit. Když navíc z Říma dorazilo hodnocení našeho království jako českého vředu na těle křesťanstva, rozhodl se pro propagační akci.

Výprava pod vedením jeho švagra Jaroslava Lva z Rožmitálu od listopadu 1965 postupně putovala Evropou a rozvážela nákladné dary významným panovníkům. Husitský král to bral jako jednu z posledních šancí, jak zlepšit pověst Čechů v zahraničí. Ale to už bylo pozdě.

Formálně přišel o majetek i trůn

Papež Pius II. poprvé povolal Jiříka z Poděbrad před církevní soud už v roce 1464. O dva roky později na vzdorného krále, coby kacíře, uvalil klatbu a vyhlásil proti němu křížovou výpravu. Znamenalo to ovšem i necírkevní následky.

Husitský král byl tímto formálně zbaven nejenom majetku, ale také svého vysněného trůnu. Kruh se začal nepříjemně stahovat. Vojsko, sestavené ve znamení kříže a vedené uherským králem a bývalým Jiříkovým zetěm Matyášem Korvínem, se blížilo.

V bitvě u Vilémova sice křižáci prohráli, Matyáš byl zajat a slíbil, že od dalších válečných choutek upustí. Jenže hned, jak ho propustili, se roku 1469 nechal v Olomouci katolickou šlechtou zvolit za českého krále. Jeho právo na trůn vzápětí uznali i zástupci zemí Koruny české.

Setkání Jiřího z Poděbrad s Matyášem Korvínem
Setkání Jiřího z Poděbrad s Matyášem Korvínem

Tlustého krále neunesly nohy

Nebyla to poslední zrada, kterou Jiřík z Poděbrad zažil. O tu se postaralo jeho vlastní tělo. Králi totiž vždycky chutnalo, a ne náhodou si vysloužil posměšnou přezdívku „tlustý král“. Na konci života ho neunesly jeho vlastní nohy.

Ještě stačil dojít k rakvi svého celoživotního přítele Jana Rokycany, usednout do čela stolu na svatbě svého nejmladšího syna Hynka a nabídnout českou korunu polským Jagelloncům. A to bylo všechno. Slova jednoho z jeho nepřátel, pana Zdeňka Konopišťského:

„Odvolaný král již vajec červených jísti nebude“ (volně přeloženo „už Velikonoce neoslaví“) se ukázala jako prorocká. S příchodem jara si pro krále, jenž vládl už jen kališníkům, došla kmotra s kosou.

Zastihla ho 22. března 1471 v 10 hodin dopoledne přímo na královském stolci. „Král umírá, sedě na stolci,“ zaznamenali tehdejší kronikáři.

Vždyť ještě včera úřadoval…

Zpráva o králově smrti přišla nečekaně. Přetřásala se možnost, že ho kdosi otrávil. Ohledávači jeho těla sice svedli jeho skon na vodnatelnost, tedy na selhání ledvin. Jenže milovníci konspiračních teorií věděli své.

Vždyť ještě den před svým skonem král úřadoval. A těšil se dobrému zdraví. Málokdo z Jiříkových blízkých si dokázal připustit, že ho zabila obezita.

Pohřbili ho mezi nejslavnější krále

Královo tělo bylo na dva dny vystaveno v Králově dvoře na Starém Městě pražském. Jeho srdce a vnitřnosti byly podle očitých svědků vloženy do zlaté schrány a umístěny do ještě čerstvého hrobu arcibiskupa Rokycany v Týnském chrámu.

Tělo pak bylo uloženo na místo nejsvětější – do královské hrobky v chrámu svatého Víta, mezi nejslavnější panovníky zemí Českých.

Foto: Wikipedia.org
Související články
Historie
Plastická chirurgie a váleční veteráni
Těžké dělostřelectvo a kulomety způsobují zranění dosud nevídaná. Šrapnely odtrhávají kusy tváře. Jedovaté plyny poškozují tkáně. I „obyčejný“ požár nadělá pořádnou paseku… Zdá se, že osudem znetvořených vojáků je dožít v ústraní a zahalení. Pak ale přichází lékař, který jim navrátí naději. Objev anestezie, sepse a dezinfekce v 19. století spustily skutečný rozvoj v oblasti plastické chirurgie. Tohle […]
Historie
Kolt: Kdo sestrojil nejlepšího přítele kovbojů i zlatokopů?
Osobní zbraň v dnešní době není vůbec žádná novinka. Ale již v 16. století bylo možné vlastnit malou mušketu. Nepatřila však ještě k příliš spolehlivým střelným zbraním a její nabíjení bylo zdlouhavé. První skutečně účinná malá zbraň vzniká až v Americe v 19. století. Otec všech pistolníků? Její vynálezce Samuel Colt (1814-1862) se o vědecké […]
Historie
Je snad rod Kennedyů prokletý?
Kennedyové, prominentní americký klan, se vyznačují nejen významnými veřejnými a ekonomickými funkcemi, které zastávali od konce 19. století, ale také sérií tragických událostí, které postihly jejich členy. Proč je rodina Kennedyů stíhána jedním předčasným úmrtím za druhým? Tento kletbu provázející fenomén je třeba zkoumat z několika perspektiv. Nejznámějším z rodiny je bezesporu 35. prezident USA John […]
Historie
Překvapivá historie: Proč se chodilo na poutě?
Chtěli byste jít pěšky víc než tisíc kilometrů do slavného kostela? V některých dobách našich dějin bylo dlouhé putování na posvátná místa obvyklé. Proč se na ně lidé vydávali a co si od toho slibovali? V knihách, příbězích i pohádkách odedávna nacházíme zmínky o lidech, kteří v chatrném oděvu, s mošnou přes rameno a holí kamsi kráčejí. Jsou to poutníci. Přestože se v minulosti […]
reklama
historie
Kde najdeme nejstarší město Evropy? Možná v Bulharsku…
Kolosální Athény, které by nás uhranuly již ve 3. tisíciletí před Kristem? Malebný portugalský Lisabon nebo snad krétská Chania? Hledání nejstaršího města Evropy přesunují archeologové úplně jinam – do Bulharska. A i tady má dva favority…     Kdo také louskal s baterkou pod peřinou Eduarda Štorcha (1878–1956), vzpomene si na Osadu Havranů s nádhernými […]
Bedřich Hrozný: Pokořitel chetitského písma se postaví také nacistům!
Na chodbách panuje nezvyklý ruch, do pracovny rektora doléhají ostré německé povely. Rychle vstane a pohotově dokráčí před budovu, kde zmerčí, jak nacisté nakládají nebohé studenty na korbu auta. Vzduch okamžitě zaplní dunivý profesorský hlas. Cesta k úspěchu je trnitá a pořádně klikatá. Své o tom ví také Bedřich Hrozný (1879-1952). Vědec, jenž rozluští chetitské písmo, […]
Dýmějový mor: Nelítostný revolucionář
Dýmějový mor, který ve 14. století zdevastuje Evropu, lze pojmenovat různě. Ovšem nazvali byste ho revolucionářem? Asi těžko. A přece jím, svým způsobem, je. Epidemie moru, která v polovině 14. Století pustoší Evropu a Asii, vyhubí podle 75 až 200 milionů lidí, což je přibližně třetina nebo v případě druhého údaje více než polovina obyvatel. Vylidní […]
Marie Terezie: Odhalujeme tajemství slavné panovnice
Marie Terezie byla vládkyní, jež po sobě zanechala odkaz, který výrazně ovlivnil budoucnost nejen naší země. To, že zavedla například povinnou školní docházku, je všeobecně známo. Jaký byl ale osobní život této slavné panovnice? V éře, kdy svět ovládali muži, byly ženy často odsouvány na okraj dějin. Ale jedna žena se odmítla podvolit osudu, odhodlaná […]
reklama
svět zločinu
Bankovní loupež bez jediného výstřelu
Je deštivý nedělní večer. Na dveře domu bankovního úředníka Chrise Warda zabuší policisté. „Co se děje?“ vykoukne Ward ze dveří. Není gangster ani podvodník, uniformovaných mužů se nebojí. Ale měl by, protože na něj vzápětí míří zbraň. „Chcete ještě někdy vidět svou rodinu živou? Tak nás teď budete na slovo poslouchat.“  Nasednou do automobilu a […]
Krvelačné zrůdy ze Slovenska: Rigo, Svitek, Slovák
Se svými obětmi nemají slitování. Jejich agrese a úchylky nad nimi získávají moc. Jen bezvládné zkrvavené tělo je dokáže plně uspokojit. Neváhají usmrtit dítě, mladou dívku, ba ani stařenku. Neštítí se ani rozřezání vlastních dětí včetně plodu vytrženého z lůna matky. To jsou slovenská monstra.   Ondrej Rigo: Ponožkový vrah souložil s mrtvými, zatkli ho bez ponožek Je […]
Děsivý případ Ivana Roubala: Krmil prasata lidským masem?
Na okraji šumavské obce Čachrov se nachází polorozpadlý statek. Obestírá jej mnoho legend. Říká se, že kdo se sem nastěhuje, brzy zemře, anebo se alespoň zblázní. Ale ani jedna z takových historek se nevyrovná příběhu sériového zabijáka, který zde započne své řádění. Hodný statkář. Strýc odvedle. Monstrum bez zábran. Ivan Roubal (*1951) má mnoho tváří. […]
Spartakiádní vrah znásilňoval, vraždil, okrádal
Čeká na příležitost. Když už je zjevné, že se žena blíží k domu, kde bydlí, „lov“ začíná. Napadne ji zezadu a odtáhne ji za oplachtovanou dodávku. Provazem ji škrtí tak dlouho, dokud jeho oběť neztratí vědomí. Nelíbí se mu, a tak se spokojí s jejími věcmi. Během totalitní historie Československa se tělovýchovná slavnost nazývaná spartakiáda stala pomyslnou […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Krásy skalních měst – Česká republika
nejsemsama.cz
Krásy skalních měst – Česká republika
Toužíte prozkoumat svět mohutných pískovcových věží, skalních stěn a krásných soutěsek? Skalní města jsou cílem mnoha turistů od nás i ze zahraničí. Kam zaplatíte vstupné, a kde můžete krásy přírody obdivovat zdarma? Pravčická brána Nejkrásnějším útvarem zdejší přírody a Národního parku České Švýcarsko je Pravčická brána, která se nachází asi 15 km od Děčína. Rozpětí celého oblouku má neuvěřitelných 26,5
Na vázách Františka Jungvirta se zabydleli brouci, žáby a ještěrky
iluxus.cz
Na vázách Františka Jungvirta se zabydleli brouci, žáby a ještěrky
Sklářský designer, výtvarník a malíř skla František Jungvirt se ve své nové sběratelské sérii uměleckých váz přenesl do zvířecí říše. Vybrané kusy z jeho stávajících kolekcí Garden a Trifid aktuálně z
Jindřich II. & Diana z Poitiers: Milenka dostala darem korunovační klenoty
historyplus.cz
Jindřich II. & Diana z Poitiers: Milenka dostala darem korunovační klenoty
V očích krále Františka I. se zračí zoufalství. „Copak vy jste mého syna někdy viděla veselého?“ otočí se na hraběnku Dianu z Poitiers. Pohledná Francouzka se jen lišácky usměje. „Nechte to na mně, Sire. Udělám ho svým rytířem,“ slíbí mu nakonec. Tento úkol splní nade vše očekávání. Princ Jindřich (1519–1559) se do půvabné vdovy, která je o
Půl roku na ISS – HTC VIVE Focus 3 pomáhá s duševním zdravím i tělem kosmonautů
epochalnisvet.cz
Půl roku na ISS – HTC VIVE Focus 3 pomáhá s duševním zdravím i tělem kosmonautů
Společnost HTC VIVE úspěšně nasadila headset HTC VIVE Focus 3 na mezinárodní vesmírné stanici ISS. Jde o první headset pro duševní zdraví, který dokáže bez problémů každodenně pomáhat veliteli šestiměsíční mise Andreasi Mogensenovi z Evropské vesmírné agentury se zvládáním dlouhého odloučení od Země i blízkých. Nyní přichází další fáze testů, tentokrát zaměřená na udržení kondice a
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Da Vinciho Vitruviánský muž: Je nejslavnější kresba světa šifrou?
enigmaplus.cz
Da Vinciho Vitruviánský muž: Je nejslavnější kresba světa šifrou?
Po celém světě najdeme šifry. Pokrývají zdi prastarých chrámů, stránky tajemných a nepochopených knih a v některých případech jsou schované i v malbách a jiných uměleckých dílech. To je i případ Vitru
Uršula Kluková: Jsem profesionální kmotra aneb Hroby slavných popáté
panidomu.cz
Uršula Kluková: Jsem profesionální kmotra aneb Hroby slavných popáté
Známý divadelník, fotograf a někdejší spoluzakladatel legendárního Kladivadla v těchto dnech pokřtil už pátý díl své pozoruhodné encyklopedie „Malý průvodce po hrobech velkých“, mapující místa posledního odpočinku slavných osobností českých dějin. Jak už napovídají koláže fotografií na všech pěti dílech, nejde jen o dějiny dávné, ale i ryze současné. Protože, jak říká sám autor: „Jde
Je těžké stát se andělem, někdy si to zkuste
skutecnepribehy.cz
Je těžké stát se andělem, někdy si to zkuste
Z rozvodu mě vyléčila až opravdová láska. Znovu jsem se vdala a můj druhý muž byl tak báječný, že jsem se po jeho boku změnila k lepšímu. Když mě Pavel opustil, nějakou dobu jsem se domnívala, že to nepřežiju. Samozřejmě že mě všichni ujišťovali, že na to se neumírá, že se dám dohromady, že to spraví jenom čas.
Muzeum v přírodě Zubrnice: Nejmladší skanzen zachraňuje staré tradice
epochanacestach.cz
Muzeum v přírodě Zubrnice: Nejmladší skanzen zachraňuje staré tradice
Oblast Sudet měla po druhé světové válce tu smůlu, že odtud většina původních obyvatel se vztahem k regionu musela odejít. Nepříznivě se to projevilo na stavu krajiny i na architektonických památkách. Najednou se o ty po staletí opečovávané skvosty neměl kdo starat a nikomu na nich nezáleželo. Lidové stavby začaly chátrat, ale staleté dědictví naštěstí nezmizelo
Novinky ze světa rychlovlaků
21stoleti.cz
Novinky ze světa rychlovlaků
Na počátku dvacátého století představovaly vlaky nejrychlejší dopravní prostředek na delší vzdálenosti. Dnes je v našich očích nahradila letadla. V celé řadě zemí však stále platí, že pokud člověk chc
Pečená kořenová zelenina s medem
tisicereceptu.cz
Pečená kořenová zelenina s medem
Zeleninu si vyberte podle chuti nebo toho, co máte zrovna doma k dispozici. Potřebujete 1,5 kg kořenové zeleniny (mrkev, petržel, celer, dýni, pastinák, batáty, červenou řepu…) 1 palici česneku
Proč je Sabina Remundová na všechno sama?
nasehvezdy.cz
Proč je Sabina Remundová na všechno sama?
Diváci znají Sabinu Remundovou (51) jako ráznou státní zástupkyni ze seriálu Případy 1. oddělení. V soukromém životě by se ale ráda o někoho opřela. Bohužel je však na řadu věcí sama. Její manžel,