"Odsouzený Pohůnek podal dovolání prostřednictvím svého obhájce," potvrdila Aktuálně.cz Dana Šindelářová, mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 1, kde se případ vyřizoval v prvním stupni a jehož prostřednictvím se mimořádný opravný prostředek podává. Dovolání znamená, že otázkou Pohůnkovy viny a trestu se bude zabývat Nejvyšší soud. Instance může pravomocný rozsudek sama měnit, případně může kauzu vrátit nižším soudům k dořešení.
Pohůnek chce zvrátit podmíněný trest dvaceti měsíců se zkušební lhůtou třiceti měsíců. Na čem bývalý zpravodajec dovolání postavil, není jasné. Jeho advokát se komentáře zdržel. "V této citlivé kauze se musíte zeptat přímo klienta," uvedl právní zástupce Michal Hráský. Deníku Aktuálně.cz se bývalého šéfa odboru vnitřní kontroly a bezpečnosti Vojenského zpravodajství zastihnout nepodařilo.
U nejvyšší instance se chce bránit podle zjištění Aktuálně.cz i někdejší ředitel vojenské tajné služby Milan Kovanda, který z pozice velitele zaúkoloval podřízené k zajištění sledování. Kovanda za to dostal podmíněný trest dvou let s odkladem na tři roky. "V zásadě nebyl proveden jediný důkaz, že by můj klient někdy vydal rozkaz, ze kterého je viněn," tvrdí jeho advokát Jiří Matzner s tím, že dovolání podá v tomto či příštím týdnu.
Zda se hodlá dovolávat svých práv Kovandův předchůdce ve funkci Ondrej Páleník, lze jen hádat. Advokát Václav Chum odmítl s poukazem na mlčenlivost cokoliv říci. Ústřední postava případu Jana Nečasová bude o případné další obraně se svým advokátem Eduardem Brunou diskutovat. "Předpokládám, že se o tom budeme bavit příští týden. Ale nejsem přítelem dovolání. Nerad bych říkal proč, je to součást určité taktiky," řekl Aktuálně.cz Bruna.
Nízké pohnutky Nečasové
Nečasová s Páleníkem vzhledem ke své úloze v případu uslyšeli nejostřejší tresty. Nečasová dostala podmínku tři roky s odkladem na pět let, dva a půl roku se zkušební lhůtou čtyř let obdržel Páleník. Jednání Nečasové soud vyhodnotil coby organizátorství zneužití pravomoci, Páleník se pak podle pravomocného rozsudku stejně jako zbylí bývalí zpravodajci dopustil zneužití pravomoci úřední osoby.
Vojenské zpravodajství sledovalo ženu tehdejšího premiéra Nečase Radku v říjnu a listopadu 2012. Zpravodajci se činili na pokyn Páleníka, Kovandy a Pohůnka, jimž to uložila Jana Nečasová. K úkolování tajné služby přitom neměla kompetence, vedení služby zase mělo její výzvu odmítnout. Tehdejší milenka premiéra se snažila získat poznatky, které by rozbily Nečasovo manželství. Vycházela z podezření, že premiérova žena má poměr.
Jana Nečasová nechala poslat zpravodajce i na dva zaměstnance Úřadu vlády. V jejich případě se bála, že prozradí její vztah s premiérem. "Činila tak z velmi 'nízkých pohnutek', a to získat informace o soukromí Nečasovy tehdejší manželky, které by mohla využít ve svůj prospěch, v rámci osobního poměru udržovaného s Petrem Nečasem, a dále z obavy před spekulacemi novinářů," píše se v pravomocném rozsudku, ze kterého citoval Český rozhlas.
Předseda odvolacího senátu Městského soudu v Praze Richard Petrásek v odůvodnění verdiktu jasně pojmenoval roli Nečasové jako klíčovou. Pokud by nebylo jí, zpravodajci by podle něj měli nadále čistý štít. "Je osobou, od které se trestná činnost všech ostatních obžalovaných odvíjí, která byla organizátorkou veškeré trestné činnosti, bez jejíž účasti by spoluobžalovaní i nadále zůstali bezúhonnými," uvedl soudce.
Potíže s doručováním rozsudku
Se zprostředkováním jeho verdiktu, jenž zazněl letos 1. března, měla česká justice drobné potíže. Rozsudek se bezproblémově podařilo doručit už v květnu pouze Kovandovi a Pohůnkovi. Naopak na první pokus se ho nepovedlo poslat Páleníkovi a Nečasové. "U obou odsouzených se vrátily závady, to znamená, že oba odsouzení doručovaný rozsudek nepřevzali na adresách, které uvedli jako doručovací," vysvětlila mluvčí Šindelářová.
Soud prvního stupně jim podruhé poslal verdikt 13. června. Nečasová už si ho na přelomu tohoto a předchozího týdne převzala. Její advokát Bruna vysvětlil, že soud měl jako její adresu zavedenou tu, kterou už dva roky nepoužívá. "Několikrát to urgovala, až se nakonec podařilo, že jí to konečně poslali na správnou adresu," podotkl k tomu Bruna.
Bez ohledu na to, kolik odsouzených se nakonec bude chtít hájit před Nejvyšším soudem, nikdo z nich se nemusí obávat hrozby vyššího trestu, pokud by o změně chtěla instance uvažovat. Státní zastupitelství možnosti dovolání nevyužije. To znamená, že rozhodnutí Nejvyššího soudu nesmí aktérům případu přitížit. "Nebudeme iniciovat podání dovolání," řekl Aktuálně.cz dozorující žalobce Rostislav Bajger.
