Jiří Varhaník
kulturní redaktor
tel.:+420 567 578 033
mobil:+420 732 506 071
varhanik@jihlavske-listy.cz

Zemědělství žije! Tento slogan uvádí vzdělávací projekt Zemědělského svazu ČR (dále jen Svaz), v jehož rámci se 14. a 15. června otevřely farmy v bezmála osmdesáti zemědělských podnicích po celé republice.

Program Dnů českého zemědělství otevřel už v pátek provozy farem zejména pro školní výpravy. V sobotu pak zamířila za zemědělci v ještě větší míře široká veřejnost. Na Jihlavsku se po oba dny lidem otevřela farma LUKA ve Vysokých Studnicích a uhřínovická farma společnosti AGRA Brtnice.

Cílem celorepublikové akce bylo představit zemědělství jako důležitý a perspektivní obor – ukázat lidem stáje i výběhy, péči o hospodářská zvířata a o krajinu, používanou moderní techniku a technologie.

V zemědělství totiž začínají znatelně chybět lidé. Svaz označuje nezajištěnou generační obměnu pracovníků a ne příliš pozitivní vnímání zemědělství v očích veřejnosti za jeden z klíčových problémů, který je třeba řešit.

Jak uvádí, je z mnoha absolvovaných jednání patrné, že popularita zemědělství je rozhodujícím faktorem při volbě budoucího povolání. „A nenaplněné zemědělské obory na středních odborných školách jasně deklarují, že za pár let bude jen minimum kvalifikovaných pracovníků,“ varuje Svaz.

Kráva není modrá

Na Jihlavsku zaštítil program Dnů českého zemědělství Zemědělský svaz Kraje Vysočina. Jeho tajemník Michal Bratršovský už v pátek osobně provázel školní děti také zemědělskou výrobou v Sedlejově, ukazoval jim teletník v Telči apod.  

„Jde o to ukázat dětem, jak se vyrábí mléko a že kráva není modrá. Osobně to dělám už nějakých patnáct let, zaměřujeme se každoročně na děti z pátých a šestých tříd,“ popisuje Bratršovský. Je totiž podle něho stále větší problém sehnat do zemědělské výroby zaměstnance. „Chybí traktoristé, ošetřovatelé, veškeří zaměstnanci,“ potvrzuje Bratršovský na dotaz JL.

Záměrem prohlídek farem je podle něho bořit mýty, že zemědělství je jakási „špinavá práce pro méně schopné“. „Absence zaměstnanců je už pro zemědělství ohrožující, musí se nahrazovat lidmi z východu,“ popisuje realitu Bratršovský.   

V zemědělství dnes přitom podle něho lidé pracují s moderní technikou, stroje jsou řízené počítačem. „Jsou tady bioplynové stanice, výroba energie z biomasy. A zvířata tu žijí v takové pohodě, že kolikrát žijí lépe než lidi,“ argumentuje.

Fabrika na mléko

Na rozsáhlou uhřínovickou farmu AGRA Brtnice se v sobotu 15. 6. od rána sjížděly desítky lidí z širokého okolí. Často rodiny s malými dětmi. Během dvou dnů přišlo na farmu odhadem k pěti stovkám návštěvníků, kteří si prohlédli veškerý provoz spojený s živočišnou i rostlinnou výrobou. 

Přístupné byly prakticky všechny prostory pro chov vysokoprodukčního černobílého holštýnského skotu. Hosty provázeli pracovníci farmy. Jak popisovali, krmí se dvakrát denně. Farma chová přes tisíc dojných krav, z toho nějakých 860 v produkci, další stojí „nasucho“. K tomu je tu rozsáhlý chov telat a rostlinná výroba pro zajištění krmiva.

„Nádoj máme kolem 11 tisíc litrů na krávu a rok…, to už je vlastně fabrika na mléko. Kráva, která se pase v Rakousku po kopcích, tohle nikdy nenadojí… My každý den odvážíme v průměru kolem třiceti tisíc litrů mléka do mlékárny do Jihlavy - je to tady za rohem, takže to netaháme někam do Německa…,“ popisovali chovatelé.

Zároveň nezastírali, že zatímco v malém hospodářství kráva žila i deset, dvanáct let, současná vysokoprodukční dojnice vydrží tři, čtyři roky.

Při prohlídkách zemědělci také zdůrazňovali zásadní význam velkých zemědělských farem: „My velcí jsme často kritizováni, ale pokud by nás nebylo, tak ty malé ekologické farmy nás opravdu neuživí,“ vysvětlovali.

Jak zaznívalo v argumentaci, je např. v Německu nebo Holandsku produkce mléka či vepřového masa na 100 hektarů řádově vyšší než u nás, a násobně nižší je u nás spotřeba pesticidů a průmyslových hnojiv na hektar.

Vůně domova

Návštěvníci si volně prohlíželi rozsáhlý areál farmy – skladové haly, přípravnu krmiv a míchárnu směsí s vysokými sily, velín, kompostárnu, dojírnu nebo odchov telat ve venkovních boudách, který zvyšuje životaschopnost zvířat. 

Malí i velcí si zkoušeli komfortní kabiny traktorů, nakladačů či kombajnů. Ve stájích s volným ustájením mnohé překvapila zařízení mechanizovaného úklidu, ale třeba i automatické drbadlo krav. Po 11. hodině mnozí v jedné ze stájí doslova ze tří metrů sledovali telení.

„My jsme z Plzeňska, ale jsme už osm let přistěhovaní do Kněžic. Jsme celá rodina jezeďáci - naši dělali v JZD de facto do důchodu, tatík byl traktorista, pak ještě chodil dělat do kravína, já jsem tam byl dva roky,“ popisoval Martin Šrámek, který na prohlídku farmy přijel s rodinou.

„Já to vidím, manželka tam dělá - dneska je to dobře placené, takže proč ne,“ zamýšlel se M. Šrámek nad otázkou, zda by doporučil dětem jít dělat do zemědělství.

 „To je vesnice, my vždycky říkáme – vůně domova,“ usmíval se pak nad výhradami, že zemědělství není vždy právě „voňavá práce“.  

Právě dětem byl určen i program v jedné z hal. Výstavka projektu Zemědělství žije! jim tady jednoduchou formou shrnula základní okolnosti chovu různých druhů hospodářských zvířat i pěstování rostlin.

Malé děti si v kvízu zkoušely rozpoznávat hospodářská zvířata, ty starší pak semena kulturních plodin nebo různé druhy strojů. Domů si děti odnášely tištěnou brožurku Poznáváme zemědělství nebo záložky do knížek se zemědělskou tematikou.

Jen prohlídky nestačí

I při komentované prohlídce uhřínovické farmy totiž zaznívalo, že mladí lidé už v zemědělství opravdu citelně scházejí.

„Bohužel, lidé nám chybí… Dnes i tady na kravíně zaměstnáváme tři Ukrajince. Měli jsme tu naše lidi, ale někteří odcházejí do důchodu, a letos nám od začátku roku odešli někteří chlapi – pětatřicet, pětačtyřicet let. Byli vyučení a dneska jdou dělat svůj obor, protože to mají lépe zaplacené,“ vysvětlil jeden z vedoucích pracovníků farmy.

V celé firmě je zaměstnáno kolem devadesáti lidí. I dnes je tu prý potřeba vzít do ruky lopatu a koště, ale už to zdaleka není tak, jak to bývalo dříve. Úroveň mechanizace je vysoká, procesy řídí počítače. 

Otevření českých farem během Dnů českého zemědělství podpořil záštitou i oborový ministr. Jde ale jen o jednu z aktivit, jimiž chce Svaz zvýšit atraktivitu zemědělského sektoru pro děti ze základních škol a jejich rodiče, pro žáky středních škol a širokou veřejnost.

Podle zemědělců je pro naplnění tohoto komplexního cíle potřeba naplnit tři pilíře: zemědělství se musí stát součástí Rámcových vzdělávacích programů na ZŠ.

Dále je třeba prohlubovat propagaci oboru a aktivity směřující ke zvýšení informovanosti o jeho významu a k pochopení souvislostí mezi zemědělskou výrobou, potravinami a životním prostředím. A je také třeba podporovat sektor Středního odborného zemědělského školství.

Diskuze k článku