„Za touto léčbou k nám jezdí lidé z celé země a v menší míře i z ciziny. Lepší ozařovací techniku zatím podle mě nikdo nevymyslel. Problém je, že náš přístroj pomalu dosluhuje. Je nutné řešit jeho obnovu,“ říká Jakub Cvek.
V srpnu uplyne devět let od chvíle, kdy ostravský kybernůž ozářil prvního onkologického pacienta. Znamená to, že skončí životnost tohoto přístroje a musíte ho vyměnit, nebo bude stačit třeba „jen“ generální oprava?
Nejde jen o to, jak dlouho už náš přístroj slouží, ale spíš o jeho velké opotřebování kvůli vysokému vytížení. Jede každý pracovní den na dvě směny. Patří k nevytíženějším na světě, v roce 2013 byl dokonce nejvytíženější, to znamená, že jsme na něm udělali nejvíce zákroků. Opravami prochází pořád, ale firma už dala najevo, že jde o starý typ a servisní podpora bude klesat. Potřebovali bychom nový přístroj.
Ve světě jsou stovky kybernožů, nejvíce v USA. Čím to je, že právě ten ostravský je tak vytížený?
Protože v Česku je pouze jeden kybernůž, řešíme ve srovnání s jinými centry nejširší spektrum diagnóz. Dá se říci, že zatímco jinde se specializují na určité zákroky, my dokážeme léčit pacienty od hlavy až k patě. Za devět let už jsme jich ozářili kybernožem okolo sedmi tisíc. V poslední době léčíme téměř osm set pacientů ročně.
Aby si lidé nemysleli, že můžete léčit všechno, upřesněte, jaké diagnózy řešíte nejčastěji.
Většinou léčíme onkologické pacienty. Nejčastěji nádory v plicích. Výhodou kybernože je totiž přesnost a šetrnost – záření zničí jen nádor. Rakovina plic proto tvoří asi 35 procent všech diagnóz, které léčíme kybernožem. Ne všichni ale mohou tuto léčbu zářením podstoupit. Záleží na řadě okolností, například na velikosti i množství nádorů. S praxí se ale rozšiřuje spektrum pacientů, které si troufáme ozářit.
V ozařování plic patříte ke světové špičce, už před pěti lety jste postup zdokonalili a zkušenosti předávali kolegům v cizině.
Právě díky tomu, že máme tolik pacientů, jsme rychle získali erudici a významně posunuli kvalitu léčby. Dokázali jsme totiž změřit způsob, jakým se nádory plic při dýchání pohybují, a podle toho zacílit záření tak, aby ničilo jen nádor, ale nezasáhlo zdravé tkáně v okolí. Podrobný postup jsme publikovali v odborném tisku pro kolegy z oboru, aby i oni mohli zkvalitnit léčbu stejné diagnózy. A zkušenosti jsme předali i americkým vývojářům, kteří systém stále zdokonalují.
Jaká další onemocnění může vyléčit ostravský kybernůž?
Čtvrtinu pacientů tvoří muži s rakovinou prostaty. Výhodou kybernože je kromě přesnosti záření to, že stačí pět zákroků co dva dny. Léčba tak trvá jen 10 dní a zůstává po ní minimum vedlejších účinků, na rozdíl od jiné radiologické léčby, která trvá dlouhé týdny. Dalších asi 15 procent diagnóz jsou nádory mozku a míchy, 10 až 15 procent tvoří nádory jater a zbývajících 10 až 15 procent jsou nádory slinivky břišní, hlavy, krku a různá ložiska po těle, lymfatické uzliny, ale také neonkologická onemocnění.
Můžete nastínit alespoň jeden případ vyléčené rakoviny, který by se dal nazvat zázrakem?
Bylo jich víc, ale vzpomenu jeden z posledních. Věřím, že jsme zachránili život mladé slečny z jihu Moravy, u které selhala jiná léčba. Od dětství trpěla nádorovým onemocněním bránice. Léčba jí vždy pomohla, ale nemoc se vracela. Loni brněnští kolegové zjistili, že léčba už nezabírá a oni jí nemohou pomoci. Poslali ji proto k nám s velkým nádorem bránice, který utlačoval jiné orgány, a metastázami v plicích. Kybernůž byl v tomto případě poslední nadějí, ale nikdo z nás netušil, zda a jaký bude efekt léčby. Letos na jaře brněnští kolegové zjistili, že nádor se po ozáření zmenšil a zmizely nebo se zmenšily i metastázy. Slečně se daří dobře, doufám, že se uzdraví.
A jaká neonkologická onemocnění řešíte kybernožem?
Jako jedno ze tří pracovišť na světě se věnujeme ozařování srdce při léčbě komorové tachykardie. Snažíme se zničit ložisko jedné z forem arytmie, které se říká maligní čili zhoubná. Nejde o rakovinu, ale může člověka kdykoli zabít.
Pro arytmii jsou přece jiné metody léčby.
Ano, silná arytmie se obvykle řeší implantací defibrilátoru, ale jeho časté výboje jsou pro pacienty frustrující a bolestivé. Když to lze, kardiologové na specializovaných pracovištích vypalují ložisko falešných signálů v srdci pomocí katetru. Když to nejde, pak nastupuje kybernůž. Ten umí ložisko v srdci zobrazit a zničit.
Jak účinné je ozařování srdce?
Dosud jsme léčili 30 pacientů s tachykardií a výsledky první třetiny publikovali. Z malého vzorku plyne, že jsme pomohli osmi pacientům z deseti. Více napoví až zhodnocení většího souboru pacientů. Zatím se snažíme přijít na kloub tomu, jak to udělat, aby byl efekt léčby ozařováním ještě větší.
A jiné neonkologické nemoci?
Vzhledem k reformě psychiatrické péče v zemi musíme být připraveni nabídnout kybernůž také k léčbě funkčních onemocnění mozku, která nereagují na léky. Ozařování může pomoci například s léčbou obsedantně kompulzivní poruchy.
To jsou plány, a jistě jich máte více, ale co dosluhující přístroj?
Plánů je opravdu víc, chceme rozšířit i spolupráci s kolegy z nukleární medicíny, kteří se starají o pacienty s nádory štítné žlázy. Už dnes dostává léčba kybernožem přednost v situaci, kdy má pacient s touto diagnózou podstoupit opakovanou operaci. Ozáření je šetrnější. Jenže vše bude nyní záležet na průchodnosti našeho přístroje.
Čili bude záležet na tom, kolik toho přístroj ještě zvládne?
Ano. Přístroj funguje a snad ještě rok nebo dva bude, ale s jeho stářím a hlavně opotřebovaností přibývá poruch a prodlužuje se čas, kdy je přístroj mimo provoz. Máme skvělého technika, který většinu problémů rychle odstraní, ale někdy musí čekat třeba na náhradní díly nebo na příjezd firemního technika, a pak se stává, že stojíme třeba týden. V takovém případě musíme pacienty přeobjednávat na jiné termíny a prodlužuje se čekací doba na zákrok. Nový přístroj zkrátí dobu zákroku, proto budeme moci ozářit více pacientů než dnes.
Kdy se Ostrava dočká nového přístroje? A za čí peníze, když ten původní stál 200 milionů?
To záleží na vedení nemocnice, které musí nákup dojednat s ministerstvem zdravotnictví a získat souhlas přístrojové komise. Nebude to lehké ani rychlé, ale věřím, že do dvou let budeme mít nový stroj. Pacienti tuto léčbu potřebují.
Další kybernůž teď kupuje vojenská nemocnice v Praze. Nebojíte se, že Ostrava nový nezíská?
Ne, protože si rozdělíme diagnózy. V Praze budou léčit jen nádory centrální nervové soustavy, hlavně mozku a míchy. A náš zkušený tým se zaměří na zbývají část těla.
