Slayer čeká loučení s Prahou: TOP 7 důvodů, proč na ně budeme vzpomínat

HUDBA

Bylo by smutné, kdyby tento stručný výčet začínal něčím jiným. Najde se dost těch, kteří vás budou neúnavně přesvědčovat, že to nejlepší tahle parta nahrála v osmdesátých letech. Pravdou je, že nekonečnou přízeň metalových bohů by si Slayer zasloužili, i kdyby po nich zbylo jen album Reign In Blood. Klasikou se staly rovněž desky Hell Awaits a South Of Heaven. Za pozornost toho naštěstí stojí mnohem víc. Pro různá ocenění - včetně Grammy - si pánové chodí i v tomto miléniu, kdy už nahrávací studia nenavštěvují tak často. Takže je evidentní, že se vyplatí sledovat jejich snažení až do posledního tónu.

Slayer zahrají naposledy v Praze. S rozlučkovým turné přijedou v červnu

IMAGE

Dvě slova. Kerry King. Chlapík, který oslavil 3. června 55. narozeniny, kdysi vyřešil úbytek vlasů obvyklým způsobem - zbytek oholil. Tím ovšem neskončil. S mírnou nadsázkou lze konstatovat, že holičský salón záhy vyměnil za návštěvy tetovacího studia. Následovala proměna v démona s potetovanou hlavou, jehož snad muselo na svět vyvrhnout samo peklo. Jeho letitý souputník Tom Araya se naopak pečlivě připravuje na roli metalového důchodce a dnes vypadá tak, že by mohl o Vánocích zaskočit za Santa Clause. Tedy pokud zrovna nebude sledovat zápas svého oblíbeného fotbalového mužstva Manchester United.

Druhý den Masters Of Rock: Ve Vizovicích bylo na Slayer, Avantasiu nebo Korpiklaani narváno

KONTROVERZE, část I

Dne 11. září 2001, kdy došlo k teroristickým útokům na tzv. dvojčata v New Yorku, pochopitelně nevydali nové album jenom Slayer. Pouze jejich dílo se ovšem jmenovalo God Hates Us All a obsahovalo například song New Faith. V něm se mimo jiné zpívá "Tell me how it feels knowing chaos will never end." Tohle se naplánovat fakt nedá... Už o 15 let dříve vzbudila skupina značnou pozornost písní Angel Of Death, jež pojednává o praktikách Josefa Mengeleho v koncentračním táboře v Osvětimi. Obvinění z propagace nacismu na sebe nenechalo dlouho čekat.

KONTROVERZE, část II

Nařčení, že se čtveřice zapletla s nacismem, kdysi vyslovil i Max Cavalera. Jeho pozornost upoutala skladba SS-3 z CD Divine Intervention. Slayer se vždy bránili tím, že popisovat určité události neznamená jejich oslavování. Pobouření vyvolal i track Jihad z roku 2006, tedy z doby, kdy ještě zdaleka nebyly zaceleny všechny rány po událostech z 11. září 2001. V minulosti Kerry King a spol. čelili i žalobě rodičů, že jejich písně sloužily jako příručka třem chlapcům, kteří brutálně zavraždili jejich dceru. Osočení ze satanismu je u bandy typu Slayer tím nejmenším, to snad ani není nutné víc rozebírat.

RECENZE: Slayer by prospěla omlazovací kúra

BIG 4

Nálepka, která láká i dráždí. Rozčiluje zastánce Testament, Overkill, případně Exodus. Také tyto party jsou pro hromadu metalistů naprostou elitou americké thrash-metalové scény a zaslouží si podle nich místo mezi nejlepšími. Klidně i na úkor jiného spolku. Ti smířlivější pak navrhují aspoň rozšířit vybranou společnost eventuálně až na Big 7. Každopádně Slayer už jejich věhlas nikdo nevezme, úspěšné turné pod marketingově atraktivní hlavičkou Big 4 mělo zastávku v roce 2010 i v České republice. Zřejmě neopakovatelný svátek zůstane ve vzpomínkách šťastlivců, kteří byli při tom, případně na DVD The Big Four: Live From Sofia, Bulgaria.

DAVE LOMBARDO

Jak již bylo zmíněno, Slayer jsou příslušníky tzv. Big 4. Není málo těch, pro které je ikonický bubeník dokonce číslo 1 svého řemesla. Jeho pozice v kapele nebyla tak stabilní, přesto je neodmyslitelnou součástí původní sestavy. Do ní kromě dvojice King & Araya patřil i zesnulý kytarista Jeff Hanneman. Lombardo, jehož univerzálnost dokazuje i působení u Suicidal Tendencies nebo koncertní výpomoc Misfits, inspiroval početný zástup svých následovníků. Kromě etap u Slayer nahrával třeba s Testament, jeho služeb využila též Apocalyptica. Do vlastní diskografie si toho však může zapsat mnohem víc.

FANOUŠCI

Členové každé skupiny tvrdí, že právě jejich fanoušci jsou ti nejlepší, nejdivočejší, nejoddanější, nejfanatičtější atd. Nicméně kolik z nich se může pochlubit tím, že si jejich nejvěrnější příznivci nechali do svého těla vyřezat logo souboru? Někomu zkrátka obyčejné tetování nestačí. Když je kapela extrémní, je třeba přijít s nekonvenčním způsobem uctění svých hrdinů. Bláznovství daleko za hranou? Zbytečnost sloužící výhradně k získání pozornosti? Asi ano. Na druhou stranu - dokud budou na světě podobní lidé, budou tady i Slayer a jejich odkaz.

Text: Tomáš Rumler

Témata: Slayer, poslední koncert, koncert, legenda, trashmetal, Anthrax