V našich zeměpisných šířkách nám možná spory o to, zda bude platit letní, nebo zimní čas, připadají podstatné. Hlavní otázkou je, zda bude sluneční světlo o hodinu déle, nebo dříve. Za hranicí polárního kruhu je však situace jiná – vyskytují se zde totiž polární dny a noci, tedy období, kdy slunce nezapadá, respektive nevychází za/nad obzor.
Na sever od severního polárního kruhu se nachází městečko Sommarøy, kde přišli se zajímavým nápadem vzdát se konceptu času jako celku. Za touto neobvyklou myšlenkou stojí místní obyvatel Kjell Ove Hveding. Jeho nápad již reprodukovala státní zpravodajská agentura a psalo o něm několik lokálních deníků.
Život bez času?
Minulý týden se Hveding setkal s místně příslušným poslancem, kterému předal petici požadující zrušení času. Hnacím motivem je myšlenka, podle které by se Sommarøy stalo místem, kde mohou lidé dělat co chtějí kdykoli chtějí.
Hveding v rozhovoru pro server Gizmodo, který o nápadu informuje, uvedl, že lidé kvůli času zapomněli na to, jak být impulzivní. V práci musejí být v určené hodiny a také ve svém volném čase se jejich aktivity řídí hodinkami. Podle něj by bylo lepší, kdyby se třeba ve tři hodiny ráno mohli bavit, protože je pěkné počasí a svítí slunce.
Samotný návrh je velmi málo podrobný a je otázkou, zda se nejedná spíše recesi. Může jít o reakci na diskuzi kolem zrušení letního času, která nemá z pohledu 321 obyvatel městečka Sommarøy žádný význam.
Je to reálné?
Na jednu stranu zní představa, že by majitelé otevírali obchody a podniky, jak by uznali za vhodné, docela zajímavě. Stejně tak lidé by se mohli svobodně rozhodovat, kdy a jak budou trávit svůj čas, který by pro ně neměl pevně danou podobu.
V norském městečku Sommarøy nechtějí letní, ani zimní čas – rádi by čas zrušili úplně
Na druhou stranu i lidé za polárním kruhem žijí ve světě, kde jsou dny rozděleny na hodiny a ty na minuty a sekundy. Odstranění funkce času by mohlo přinést místním obyvatelům větší flexibilitu, ale v některých sektorech, jako je například doprava či vzdělávání, by způsobilo chaos.
Odborníci nesouhlasí
S nápadem nesouhlasí ani profesorka přírodních věd Hanne Hoffman, která studuje cirkadiánní rytmus: „Naše těla se přizpůsobila 24hodinovému cyklu, který vznikl rotací Země. Nemůžeme jít proti evoluci a proti tomu, jak jsme naprogramovaní.“
Řada hormonů a metabolických procesů reaguje na světlo a čas – „říkají“ tělu, jak se má chovat v různých bodech během dne. Dokonce i procesy, které nemáme pod svou přímou kontrolou, jako je trávení a tělesná teplota, jsou spojeny s tímto rytmem.
Nesoulad cirkadiánního rytmu je rizikovým faktorem pro vznik mnoha nemocí, vysvětlila Hoffman. Obzvláště ji znepokojují možné následky, které by takové počínání mělo na dětech a dospívajících jedincích. Dřívější experimenty ukázaly, že lidé neztrácejí svůj denní rytmus, a to ani v případě, že jsou zcela odříznuti od okolního světa.
