The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí.
///
MADRID
Valls kritizuje liberály. Francouzský expremiér katalánského původu Manuel Valls ve středu (19. června) ostře kritizoval španělské Ciudadanos za jejich údajný obrat směrem k extrémním a protievropským postojům. Strana řadící se k politickému středu totiž na regionální úrovni nepřímo spojila síly s krajně pravicovým hnutím Vox.
„Když jsem se před rokem usadil v Barceloně, Ciudadanos byli liberální, progresivní a proevropskou stranou. Postupně se ale strana, se kterou jsem mnoho sdílel, stala něčím jiným. Ciudadanos se nyní fakticky paktují s reakcionářskou a protievropskou partají,“ prohlásil Valls na tiskové konferenci. (Partner sítě EURACTIV, EFE)
///
BUKUREŠŤ
Rumuni obsazují vysoké pozice v EP. Bývalý evropský komisař a rumunský expremiér Dacian Ciolos se stal šéfem liberálního uskupení „Obnovme Evropu“ (dříve ALDE) v Evropském parlamentu. Stal se tak prvním Rumunem, který se chopil předsednického postu v europarlamentní frakci.
Úspěch slaví i bývalá ministryně pro fondy EU v rumunské socialistické vládě Rovana Plumbová (PSD), která se stala místopředsedkyní frakce S&D. Před volbami přitom mezi rumunskou vládní stranou a evropskými socialisty panovalo značné napětí. PSD čelila kritice kvůli údajné snaze oslabit vládu práva v zemi. Po volbách a uvěznění bývalého předsedy PSD Livia Dragney ale premiérka Viorica Dancilaová slíbila, že její vláda již další změny v justici provádět nebude. (EURACTIV.ro)
///
BRUSEL
COP26 nebude v Belgii. Přestože federální vláda v dubnu formálně schválila předběžnou studii o možném zorganizování konference COP26 v Belgii, země nebyla schopna předložit svou oficiální kandidaturu na její hostování. Na místo toho se na společné organizaci dohodlo Spojené království s Itálií. (Alexandra Brzozowski, EURACTIV.com)
///
HAAG
Havárie MH17. Tým pod nizozemským vedením, který vyšetřuje sestřelení letu Malaysia Airlines MH17 nad východní Ukrajinou v roce 2014, obvinil čtyři podezřelé. Jedním z nich je i bývalý plukovník ruské zpravodajské služby Igor Girkin, na kterého byl vydán mezinárodní zatykač. Soudní proces by měl začít 9. března 2020. (Alexandra Brzozowski, EURACTIV.com)
///
LONDÝN
Rory je ven ze hry. Ministr pro mezinárodní rozvoj Rory Stewart opustil boj o britské premiérské křeslo, nedostal totiž potřebný počet hlasů pro postup do dalšího kola. Stewart prosazoval brexit pouze za předpokladu, že bude mezi EU a Británií uzavřena dohoda.
Do dalšího kola postupují čtyři kandidáti – bývalý ministr zahraničí Boris Johnson, ministr zahraničí Jeremy Hunt, ministr vnitra Sajid Javid a ministr životního prostředí Michael Gove. (Samuel Stolton, EURACTIV.com)
///
BERLÍN
Systémový rozdíl. Předsedkyně německých konzervativců Annegret Kramp-Karrenbauerová se ve středu (19. června) setkala s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Po schůzce prohlásila, že Macron „není příznivcem“ systému spitzenkandidátů, což označila za „systémový rozdíl“ mezi Německem a Francií. (Claire Stam, EURACTIV.de)
///
PAŘÍŽ
Francie není nadšená z dohody s Mercosurem. Francie se zdráhá podepsat dohodu o volném obchodu s Mercosurem (Argentina, Brazílie, Paraguay, Uruguay). Obává se totiž prudkého nárůstu dovozu hovězího masa do Evropy. Podobné obavy má i Polsko, Irsko a Belgie, které vyjádřily své pochybnosti v dopise zaslaném Evropské komisi.
„Obchodní dohoda musí být dohodou o udržitelném rozvoji,“ řekl francouzský diplomat s tím, že dohody musí být v souladu s Pařížskou klimatickou dohodou.
Sarkozy u soudu. Francouzští soudci budou poprvé v historii země řešit korupční případ prezidenta. Řízení s Nicolasem Sarkozym začne již během letošního roku. (Aline Robert, EURACTIV.fr)
///
ŘÍM
Italové chtějí ekonomické portfolio. „Všechny snahy italské vlády směřují k tomu, abychom se vyhnuli řízení za nadměrný schodek,“ řekl italský premiér Giuseppe Conte na půdě parlamentu před dnešním summitem EU.
Conte také potvrdil, že pro italského komisaře bude požadovat ekonomické portfolio „v souladu s historickou úlohou Itálie“. (Gerardo Fortuna, EURACTIV.com)
///
ATHÉNY / NIKÓSIE
Tsipras má plán. Premiér Alexis Tsipras v televizním rozhovoru prozradil, že Řecko má plán, jak odradit Turecko od pokusu těžit zemní plyn z výlučné ekonomické zóny mezi řeckým ostrovem Kastellorizo a Kyprem. „Nedovolíme Erdoganovi drancovat řeckou výlučnou ekonomickou zónu,“ prohlásil premiér a pochválil podporu EU i USA v této záležitosti. „Pokud to bude nutné, s Erdoganem promluvím, ale v této fázi zatím nejsme,“ (Theodore Karaoulanis, EURACTIV.gr)
Turecko mezitím plánuje osídlit opuštěné město. Turecké úřady spravující severní část Kypru se rozhodly znovu otevřít „zapovězenou“ čtvrť Varosha ve městě Ammohostos (Famagosta). Ta byla dříve oblíbenou turistickou destinací a největším kyperským přístavem. V roce 1974 se však vlivem turecké invaze proměnila v „město duchů“. Nyní ji chrání dvě rezoluce OSN, podle kterých mohou čtvrť znovu osídlit pouze její původní obyvatelé. Rezoluce také vyzývá Turecko, aby správu této oblasti předalo mírovým jednotkám OSN. (Theodore Karaoulanis, EURACTIV.gr)
Přístupové rozhovory. Čtyři bývalí ministři zahraničí – Ditmir Bushati za Albánii, Daniel Mitov za Bulharsko, Nikos Kotzias za Řecko a Ioannis Kasoulides za Kypr – vyzvali EU k okamžitému zahájení přístupových jednání se Severní Makedonií a Albánii. Informovala o tom balkánská zpravodajská agentura IBNA.
///
VARŠAVA
Tvrdý postoj vůči Rusku stále trvá. Polský ministr zahraničí Jacek Czaputowicz potvrdil, že Varšava souhlasila s prodloužením sankcí vůči Rusku. Navrhl také, aby se sankce obnovovaly každý rok, a nikoli jen po půl roce, jako je tomu nyní. Postih by chtěl rozšířit i na osoby, které vydávaly ukrajinským občanům v Donbasu ruské pasy. (Łukasz Gadzała, EURACTIV.pl)
///
BRATISLAVA
Šefčovič potvrzen. Slovenská vláda potvrdila, že na post svého budoucího evropského komisaře opět nominuje Maroše Šefčoviče. Zkušený diplomat působil již ve třech Evropských komisích, což podle státního tajemníka pro zahraniční věci Františka Růžičky nepředstavuje žádné znevýhodnění. „Na druhou stranu, pokud hovoříme o šancích Slovenska obsadit jednu ze čtyř, jednu z pěti hlavních pozic, domnívám se, že nemáme nikoho, kdo by měl v Evropském parlamentu větší důvěru.“ (Zuzana Gabrižová, EURACTIV.sk)
///
PRAHA
Zahradil vyhlíží novou pozici. Český europoslanec Jan Zahradil (ODS, ECR) se stal kandidátem frakce ECR na post předsedy Evropského parlamentu. Předtím se Zahradil ucházel o vedoucí pozici v jiném orgánu EU – v Evropské komisi. (Ondřej Plevák, EURACTIV.cz)
///
SOFIE
Úbytek obyvatel. Bulharská populace se podle předpokladu OSN nikdy nevyšplhá nad 7 milionů. Nejoptimističtější scénář počítá s tím, že na konci 21. století bude v zemi žít 5,5 milionu lidí. Podle nejčernějších vizí bude mít Bulharsko v roce 2100 pouze 2,18 milionu obyvatel. (Dnevnik.bg)
///
ZÁHŘEB
O tři tisíce pracovníků více. Chorvatská vláda se rozhodla navýšit kvóty pro zahraniční pracovníky. V turismu se bude jednat o dva tisíce nových pracovníků, zatímco ve stavebnictví o jeden tisíc. Navýšení kvót po vládě žádali místní zaměstnavatelé, podle kterých by nedostatek pracovních sil mohl mít negativní dopad na turistickou sezónu. (Partner sítě EURACTIV Jutarnji list).
Opozice situace využila ke kritice vlády. Ta je podle ní zodpovědná za odliv desetitisíců Chorvatů v produktivním věku do zahraničí. Chorvatský turistický ruch tvoří téměř 20 % HDP. (Željko Trkanjec, EURACTIV.hr)
///
LUBLAŇ
Privatizace hotova. Slovinský státní holding (SDH) oznámil prodej 10% podílu Nové lublaňské banky v hodnotě 109,5 milionu eur, čímž dokončil privatizaci největší slovinské banky. Dalších 65 % se podařilo prodat loni.
Evropská komise požadovala privatizaci bankovního sektoru poté, co při ekonomické krizi v roce 2013 dovolila Slovinsku použít 4,8 miliard eur z rozpočtu na záchranu bankovního sektoru. (Željko Trkanjec, Euractiv.hr)
///
BĚLEHRAD
Západní Balkán potřebuje dvě století, aby se vyrovnal EU. Ředitelka Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) pro oblast západního Balkánu Zsuzsanna Hargittaiová prohlásila, že pokud region nadále poroste tak pomalým tempem, bude potřebovat dvě století na to, aby dosáhl průměrného příjmu ve členských státech EU.
Mezi hlavními důvody je podle ní komplexní regulace byznysu a velký vliv státu na veřejné společnosti, které mají oproti soukromým značné výhody. Situace by se však mohla změnit, neboť v regionu žije řada lidí, kteří mají stejně vysoké vzdělání, jako jejich západoevropští vrstevníci. Hargittaiová to uvedla pro Business Magazine. (beta.rs, EURACTIV.rs)
///