Def Leppard a Whitesnake – kapely, které obě vznikly před dvaačtyřiceti lety v Anglii, a v osmdesátkách se s spolu s ostatními zapojily do zcela nové éry glam a hair metalu. Do éry plné laků na vlasy, srdceryvných rockových balad a hlavně skvělé muziky.
To vše nám v rozpálený pondělní večer přišly obě kapely do pražské O2 areny připomenout. A i když byli Def Leppard uvedeni jako hlavní hvězda a Whitesnake jako „pouhý“ special guest, jejich vystoupení rozhodně nepůsobilo jako předskakování. Zkrátka jsme se dočkali regulérních koncertů dvou rockových legend v jeden večer. Publikum sice bylo podle triček dost polarizované a fanoušci působili jako dva týmy, rozhodně ale nebyli proti sobě a obě skupiny si náramně užili.
Čtěte také: TIP REDAKCE: Def Leppard – Zpěváka přijali pro blond vlasy, bubeníka si nechali i s jednou rukou
Show Whitesnake odstartovala skladba Bad Boys a následně hit Slide It In, hned tedy bylo jasné, o co tenhle večer půjde. Žádné zbytečné vizuální efekty, zkrátka ryzí přímočarý rock, který potěší hlavně uši, ale za to maximálně. Dále následovala například skladba Slow an’ Easy, po které ale pánové rozhodně nezpomalili a na pódiu se strhl duel mezi kytaristy Joelem Hoekstrou a Rebem Beachem, který po přestřelce vysokých tónů vyústil v Shut Up and Kiss Me. Po ní se samozřejmě musel předvést i bubeník Tommy Aldridge, jenž předvedl, že ve svých téměř sedmdesáti letech rozhodně nepatří do starého železa a umí do toho pořádně praštit.
No a pak už následovaly jen hitovky – Is This Love, Give all Your Love a Here I Go Again, ke kterým ani není co dodat.
Po krátké pauze pak Def Leppard odstartovali show za obrovského aplausu skladbou Rocket a pokračovali za doprovodu projekce na obří obrazovce skladbami jako Animal, Foolin’ nebo love songem When Love and Hate Collide. Po tomto mírném zklidnění to pak pořádně rozjeli při Let’s Get Rocked.
Velkou pozornost na sebe po celou dobu koncertu strhával kytarista Phil Collen, který má ve zvyku vystupovat nahoře bez a upozorňovat tím na svou vypracovanou hruď. Na to, že je mu 62, se hned na první pohled udržuje v opravdu perfektním stavu a kondici. Protipólem polonahého Collena pak byl zástupce rytmické sekce, zakládající člen kapely, baskytarista Rick Savage. Ten se totiž během vystoupení zvládl asi čtyřikrát převléknout a pokaždé působil, že si šatník neobnovil tak od osmdesátek.
Osmdesátkově ale vlastně působil celý večer, během kterého se zpěvák Joe Elliot staral o skvělou atmosféru. Neustále komunikoval s publikem, rozezpívával jej a působil opravdu příjemně a sympaticky. Ostatně stejně jako zbytek kapely. Všichni si to nesmírně užívali. Bylo to vidět v každém jednotlivém pohybu.
Čtěte také: TIP REDAKCE: Elton John a další velikáni po jeho boku – Axl Rose, Aretha Franklin nebo Sting
Výběrem songů navíc potěšili jak zaryté fanoušky, tak i příležitostné posluchače, kteří třeba přišli spíš kvůli Whitesnake. Nemohly tedy chybět písně jako Two Steps Behind, Hysteria nebo samozřejmě Pour Some Sugar On Me. Zklamaní nebyli ani ti, co se těšili na sólo jednorukého bubeníka. Rick Allen si ho totiž během show střihl skutečně mistrovsky. Kdo by nevěděl, že mu chybí končetina, vůbec by to nepoznal.
Po dlouhém čekání na přídavek pak zaslouženě přišly na řadu Rock of Ages a Photograph. A pak i dlouhé klanění se a loučení. Jako by byli s celým publikem dlouholetí přátelé a těšili se, až se se všemi znovu potkají. A podle toho, co řekl při loučení Joe Elliot, by to ani nemuselo trvat moc dlouho.
