TOP svět 10.–16. 6. 2019

Maďarskou výtvarnou cenu Leopold Bloom Award získala umělkyně Sári Ember – Britští umělci požadují po National Portrait Gallery, aby rozvázala spolupráci s energetickou společností BP – Zemřela jedna ze zakládajících členek japonské umělecké skupiny Gutai, Tsuruko Yamazaki

1/ Maďarskou výtvarnou cenu Leopold Bloom Award získala umělkyně Sári Ember

Sári Ember, Since our stories all sound alike, pohled do expozice Galleria Campari, Milano, zdroj: webové stránky Sári Ember

Výtvarnou cenu Leopold Bloom Award podporující mladé maďarské umělce na mezinárodní scéně získala umělkyně Sári Ember (1985). Cena pojmenovaná podle hlavního hrdiny knihy Odysseus Jamese Joyce Leopolda Blooma vznikla za podpory sběratelů Mary McLoughlin a Johna Warda. Letošní laureátka Sári Ember byla vybrána z šestice umělců: Zsolt Asztalos, Krisztina Erdei, Áron Kútvölgyi-Szabó, Zsolt Molnár, Kata Tranker. Ember se ve své tvorbě zabývá otázkou osobní historie a životem komunit. „Prostřednictvím obrazů lidí, objektů a místně specifických instalací se snažím zachytit složitou identitu těch, kteří jsou v pohybu, zkoumají pojem domova, sounáležitosti a dědictví, které se odráží v neustále se měnícím prostředí našich každodenních životů.“ (více zde) Sári Ember ve své tvorbě experimentuje s různými médii a materiály, jako je keramika, kámen nebo fotografie, které používá pro své koláže a objekty. Pracuje s odkazy na dějiny umění i osobním archivem. Původem brazilská umělkyně žije a tvoří v Budapešti. V roce 2009 promovala na Moholy-Nagy University of Arts and Crafts (MOME), kde se specializovala na fotografii a vizuální komunikaci.

2/ Britští umělci požadují po National Portrait Gallery, aby rozvázala spolupráci s energetickou společností BP

National Portrait Gallery v Londýně, zdroj: Wei-Te Wong, wikimedia commons

Malíř a porotce letošní ceny BP Portrait Award Gary Hume (1962) vyzval britskou National Portrait Gallery, aby ukončila spolupráci s energetickou společností BP (dříve British Petroleum), která tuto cenu sponzoruje třicet let. (zde) Jak informoval The Art Newspaper, Hume v dopisu řediteli galerie Nicholasi Cullinanovi vysvětluje, že sponzorování ceny firmou BP je v současné situaci klimatické změny nežádoucí, neboť BP svou produkcí aktivně zhoršuje klimatickou krizi bez očekávaného snížení produkce fosilních paliv v příštích desetiletích. Umělec si podle svých slov uvědomuje, jak náročné je získávání finančních prostředků pro výstavní činnost s omezením soukromých zdrojů. V případě BP však převažuje potřeba „naléhavě jednat o krizi“ a odmítnutí prostředků od firmy živící se ropným průmyslem považuje za „důležitý krok, který musí umělecký svět přijmout“. Humeovu výzvu podpořilo dalších osm umělců, kteří se hlavní výstavy pořádané k ceně účastnili v minulých letech. National Portrait Gallery se oficiálně vyjádřila, že respektuje názor umělců. Ačkoliv třetina příjmů galerie přichází z vládních dotací, velkou část čerpá od společností, bez kterých by nemohla realizovat řadu výstavních projektů. „Třicetiletá spolupráce s BP přinesla podporu řadě dnes etablovaných umělců a pomohla jim se prosadit na veřejnosti.“ Společnost BP na kritiku reagovala, že se snaží urychlit přechod na nízkouhlíkovou energetiku a „stát se součástí řešení klimatické výzvy“. Jednou z možností, kterou nyní správci galerie mají, je delegovat rozhodnutí o sponzorství BP na nově založenou etickou komisi. Ta rozhoduje, zda finanční dary přijímané galerií nejsou v rozporu s jejími hodnotami nebo nepochází z pochybných zdrojů. Otázky spojené s klimatickou změnou jsou v uměleckém prostředí stále více diskutovaným tématem, které se dotýká i výstavních institucí – jejich chování, fungování i participace. Tématu se podrobně věnovala i šéfredaktorka Artalk.cz Anna Remešová v komentáři Jak nově promýšlet umělecké a kulturní instituce nebo v příspěvku na Českém rozhlasu Vltava. (k poslechu zde)

3/ Zemřela jedna ze zakládajících členek japonské umělecké skupiny Gutai, Tsuruko Yamazaki

Tsuruko Yamazaki se svým dílem na výstavě International Art of a New Era: Informel and Gutai v Namba, Osaka, 1958, zdroj: Artforum

Časopis Artforum minulý týden informoval o smrti japonské umělkyně Tsuruko Yamazaki (1925–2019), zakládající členky japonské umělecké skupiny Gutai. Inovativní multidisciplinární sdružení umělců vzniklo v roce 1954 z iniciativy malíře Jiro Yoshihary (1905–1972), ke kterému se později přidali Kazuo Shiraga (1924–2008) Saburo Murakami (1925–1996), Akira Kanaynama (1924–2006), Yasuo Sumi (1925–2015) ad. Název skupiny vznikl spojením dvou slov „Gu“ – nástroj nebo prostředek a „tai“ – tělo. Na začátku zformování skupiny stálo špatné pochopení díla Jacksona Pollocka, který inspiroval mladé umělce okolo Yoshihary, aniž by chápali význam jeho děl a kontext jejich vzniku. Pro umělce představovaly obrazy „prostor pro akci“, při které zapojovali svá těla, jako když Shiraga opustil štětec a začal malovat chodidly. Výstavy Gutai měly performativní charakter a autoři na nich všemožně experimentovali s nanášením barvy na plátno. Časem se obrazové experimenty přesunuly do venkovního prostředí a „arénou“ jejich performancí se stala krajina. Během roku 1957 přerostl formát výstav do velkých audiovizuálních show připomínajících představení avantgardního divadla, ve kterém se členové skupiny snažili zapojit diváky do hry. Historička umění Ming Tiapo ve své studii Gutai Chain: The Collective Spirit of Individualism (Duke university press, Durham, 2013) píše v souvislosti s Gutai o intersubjektivní účasti publika (v angličtině „intersubjective audience“), které se stalo součástí tvůrčí komunity, jak ukázala například výstava Outdoor Gutai Art Exhibition v Ashia Park (1956). Tsuruko Yamazaki se podílela na všech hlavních výstavách skupiny až do jejího zániku v roce 1972. Byla jedinou ženskou autorkou, která participovala po celou dobu její existence, přesto se jí mezinárodního uznání dostalo až v závěru kariéry. Yamazaki byla známá především svými materiálovými experimenty. Využívala reflexní kovy, jako je cín, a na plechovky či panely malovala anilinovými barvami, které při kontaktu s kovem oxidovaly a vytvářely nezvyklé barevné odstíny. Svou první evropskou sólovou výstavu Beyond Gutai: 1957–2009 měla v roce 2010 v galerii Almine Rech v Paříži. Její dílo se objevilo na řadě důležitých přehlídek moderního a současného japonského umění – mimo jiné se v roce 1993 a 2009 podílela na čtyřicátém pátém a padesátém Bienále v Benátkách.

Petra Lexová | Vystudovala dějiny umění a učitelství výtvarné výchovy. Věnuje se výzkumu středoevropského sochařství 60. a 70. let a architektuře. V současné době je doktorandkou na Semináři dějin umění MU v Brně a přednáší na Ústavu věd o umění a kultuře FF JU v Českých Budějovicích.