Ekologická organizace Arnika před časem zkoumala výskyt toxických látek a těžkých kovů v domácnostech i kancelářích. Nebezpečné látky, konkrétně bromované a organo-fosfátové zpomalovače hoření, jsou neurotoxické, takže působí negativně na vývoj mozku, navíc se podle Brabcové nerozkládají v životním prostředí. Zpomalovače našla Arnika ve velké míře například v elektronice. Nejrizikovějšími materiály jsou plasty, a to možná pro někoho překvapivě i kvůli jejich recyklaci. Nebezpečné plasty třeba právě z elektroniky jsou recyklovány, a tak se dostávají znovu do oběhu. „A my je pak kupujeme zpátky. Tyto látky jsme našli třeba v hřebenech nebo hračkách,“ vysvětluje Brabcová.
Organizace Greenpeace upozorňuje na to, že do roku 2050 může být ve světových mořích víc plastu než ryb. Jen v Tichém oceánu pluje plastový ostrov větší než Německo, Španělsko a Francie dohromady. Odpad se dostává do těl ryb a ptáků, a tím do celého potravinového řetězce. Reaguje Česko dostatečně na ekologickou hrozbu? V pořadu Přes čáru odpovídá ředitel Odboru odpadů z Ministerstva životního prostředí Jaromír Manhart a vedoucí programu Odpady v Hnutí DUHA Ivo Kropáček.
Škodlivost azbestu je sice známější, rozsah nebezpečí si ale podle naší přední odbornice na azbest Zoji Guschlové v Česku dostatečně neuvědomujeme. A to je jeden z důvodů, proč je u nás azbest tak často likvidován neodborně. Osinku, jak zní český název tohoto minerálu, je v českých budovách kolem sedmi tun. Nenajdeme ho jen v obložení starších budov, ale i v populárních eternitových střechách nebo přímo v domácnostech, kde se dříve používal třeba u sporáků. Správně by azbest měly likvidovat jen odborné sanační firmy. Nikdo prý ale nesleduje, zda tomu tak skutečně je. „Při neodborné likvidaci se azbest uvolňuje a ohrožuje nejen pracovníky, kteří ho likvidují, ale i širší okolí,“ upozorňuje Guschlová.
Azbest je, stejně jako toxické látky zmíněné v úvodu, karcinogenní. Existují studie, které dávají do souvislosti poškození životního prostředí a nádorová onemocnění. „U některých typů karcinomů to víme jednoznačně. Obecně je náš životní styl velmi, velmi nevhodný,“ domnívá se onkoložka a předsedkyně Ligy proti rakovině Michaela Fridrichová a vypichuje problém, který sice nesouvisí úplně s životním prostředím, přesto je velmi závažný. „Když jsem začínala, potkala jsem karcinom slinivky jednou za půl roku, dnes několikrát týdně. Možná bychom se měli zamyslet, zda za to nemohou grilovací systémy, které sice připraví mimořádně chutné jídlo, které je ale v jisté úpravě také velmi toxické,“ varuje Fridrichová.
Jak to, že legislativa nedokáže zabránit, aby byly hračky jedovaté? Jak zjistit, která firma zlikviduje azbest ve vašem domě podle předpisů? Jak naše zdraví ohrožuje azbest a jak grilování? Poslechněte si celou debatu v magazínu Přes čáru.