The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí.
///
MADRID
Krajní pravice rozhodla ve volbách starostů. Více než 8 tisíc španělských měst se díky paktům mezi jednotlivými politickými stranami dočkalo nového zastupitelstva. V mnoha případech měla rozhodující vliv krajně pravicová strana Vox. Informovala o tom agentura EFE. Příkladem je i hlavní město Madrid, kde se konzervativní Lidová strana (PP) po čtyřech letech ujala vedení městské radnice díky paktu s liberály Ciudadanos (Občané) a podporou hnutí Vox. Starostou Madridu se tak stal lídr PP v komunálních i evropských volbách José Luis Martinez-Almeida. (EuroEFE.EURACTIV)
Katalánský poslanec zůstává ve vězení. Španělský nejvyšší soud odmítl pustit z vězení předsedu katalánské Republikánské levice (ERC) Oriola Junquerasa. Katalánský politik žádal o propuštění kvůli dnešnímu ceremoniálu, při kterém měl složit slib jako nově zvolený europoslanec.
///
LONDÝN
Johnson se neukázal. Pět ze šesti kandidátů na post budoucího premiéra Spojeného království se v neděli utkalo v ostré televizní diskusi. Favorit Boris Johnson ale mezi nimi chyběl, za což si vysloužil kritiku od svých protivníků. „Pokud mu jeho tým nedovolí diskutovat s pěti kolegy, jak se může setkat se zástupci 27 zemí?“ prohlásil na jeho účet ministr zahraničí Jeremy Hunt. (Samuel Stolton, EURACTIV.com)
///
BRUSEL
Nacionalisty odmítáme! Předseda frankofonní strany socialistů Elio Di Rupo vyloučil jakoukoli spolupráci s vlámskými nacionalisty. „Musíme udělat vše pro to, abychom mohli vládnout bez N-VA, ale se čtyřmi dalšími vlámskými stranami, které představují přibližně 50 procent obyvatel Vlámska,“ řekl Di Rupo. V Belgii už od května probíhají rozhovory o formování nové vlády.
„Budeme bojovat, dokud nevznikne koalice bez N-VA,“ dodal. Di Rupo navrhuje nouzové řešení, které by spočívalo v pokračování odcházející menšinové vlády socialistů a zelených, čímž by se zabránilo hrozící politické krizi. (Alexandra Brzozowski, EurActiv .com)
///
BERLÍN
Pravicový terorismus? Po vraždě předsedy kasselského okresu Waltera Lübckeho byl zatčen člen pravicově extremistické komunity. Informoval o tom Frankfurter Allgemeine Zeitung. Lübcke byl členem CDU a otevřeně zastával integraci uprchlíků. Jeho vražda vyvolala rozhořčení veřejnosti napříč celou zemí, které by po zadržení pravicového extremisty mohlo ještě více eskalovat.
Klimatická neutralita. Německo oficiálně podporuje cíl EU dosáhnout v roce 2050 klimatické neutrality. Tento závazek podporuje již 18 členských států, čímž se zvyšuje možnost, že Rada EU klimatický cíl tento týden schválí. Pokud by se tak stalo, Unie by na zářijový klimatický summit OSN v New Yorku přijela jako globální lídr s nejvýraznějšími cíli a závazky. (Sam Morgan, EURACTIV.com)
///
ŘÍM
Mafiánská EU. Alberto Bagnaia, předseda finančního výboru italského senátu a člen pravicové Ligy, v televizním rozhovoru uvedl, že si EU koleduje o „incident“ s Itálií. Brusel podle jeho slov Řím vydírá, a uplatňuje tak doslova „mafiánské“ praktiky.
Bagnaia by se údajně mohl stát ministrem pro evropské záležitosti, v současné době je totiž tento post neobsazený. Spekuluje se také o tom, že by v případě změn ve vládním kabinetu mohl nahradit ministra financí Giovanniho Triu. (Gerardo Fortuna, EURACTIV.com)
///
ATHÉNY / NIKÓSIE
Napětí eskaluje. Řecko a Kypr chtějí ve čtvrtek (20. června) vyzvat Radu EU, aby v případě pokračujících vojenských cvičení ve výlučné ekonomické zóně Kypru uvalila sankce na Turecko. Vyplývá to z mimořádného zasedání národní bezpečnostní rady, ke které se telefonicky připojil i kyperský prezident Nikos Anastasiadis. Řecký premiér Alexis Tsipras situaci komentoval tím, že každý, kdo poruší suverénní práva Řecka a Kypru, jakož i mezinárodní právo v regionu, „by měl vědět, že na něj čekají sankce“. (Athénsko-makedonská tisková agentura)
///
VARŠAVA
Prezidentští kandidáti. Polské prezidentské volby se mají uskutečnit až v roce 2020, již nyní se ale začínají objevovat jména potenciálních kandidátů. Očekává se, že pravicovému prezidentovi Andrzeji Dudovi se v souboji o prezidentský post postaví předseda Evropské rady Donald Tusk. Průzkumy mu ale šanci na vítězství nedávají.
Podle Onet.pl proto vstupují na scénu další osoby: starosta Varšavy Rafał Trzaskowski, starostka Lodže Hanna Zdanowská a bývalý ministr zahraničí a nově zvolený europoslanec Bartosz Arłukowicz. (Łukasz Gadzała, EURACTIV.pl)
///
BRATISLAVA
Inaugurace nové prezidentky. První slovenská prezidentka Zuzana Čaputová v sobotu oficiálně převzala svůj úřad. „Přišla jsem sloužit, ne vládnout,“ řekla právnička ve svém inauguračním projevu. Podpořila proevropské směřování Slovenska a uvedla, že zemi se nemůže stát nic lepšího, než patřit do společenství, které spojuje ekonomickou prosperitu se sociální solidaritou a zásadami mezinárodního práva. Zdůraznila také roli EU při řešení klimatické krize. (Zuzana Gabrižová, EURACTIV.sk)
///
PRAHA
Nezastavitelná vládní koalice. Sociální demokraté opustí vládní koalici s hnutím ANO Andreje Babiše pouze za předpokladu, že bude trestně stíhaný premiér odsouzen. Hněv veřejnosti mezitím narůstá. (Ondřej Plevák, EURACTIV.cz)
///
BUKUREŠŤ
Rumunští poslanci za EPP podporují Webera. Poslanci z rumunských stran přidružených k Evropské lidové straně (EPP) věří, že Manfred Weber má nejlepší šance stát se novým šéfem Evropské komise. Informovala o tom tisková agentura Agerpres.
Uvedli také, že je velmi důležité, aby prezident Klaus Iohannis (EPP) a vládnoucí strana PSD (S&D) co nejrychleji zahájili jednání o budoucím portfoliu rumunského eurokomisaře. (EURACTIV.ro)
///
SOFIE
Opoziční předsedkyně stáhla rezignaci. Předsedkyně opoziční Bulharské socialistické strany (BSP) Kornelia Ninová odvolala na stranickém sněmu svou plánovanou rezignaci. Ninová před dvěma týdny oznámila, že kvůli porážce BSP v květnových volbách do europarlamentu z čela strany odstoupí. Její straničtí kolegové však požadovali, aby si své rozhodnutí rozmyslela.
Vládnoucí strana GERB premiéra Bojka Borisova (EPP) získala ve volbách 31 % hlasů, následovala ji BSP s 24 %. (Georgi Gotev, EURACTIV.com)
///
ZÁHŘEB
Kdo bude novým prezidentem? Debata o tom, kdo nahradí chorvatskou prezidentku Kolindu Grabar-Kitarovićovou se vyostřuje. Volby se uskuteční v únoru 2020 a následně se země chopí předsednictví v Radě EU. Jedním z kandidátů je i bývalý premiér Zoran Milanović (S&D). Zda se svůj mandát pokusí obhájit i Grabar-Kitarovićová (EPP) není zatím jasné. (Karla Junicic, EURACTIV.hr)
///
BĚLEHRAD
Zvláštní postavení. Hasim Mekic, předseda výkonné rady Národní rady Bosny a Hercegoviny, která zastupuje národnostní menšinu Bosňáků v Srbsku, předal EU, OBSE a Radě Evropy žádost o udělení zvláštního postavení regionu Sandžak. Informoval je také o způsobu, jak by se mohl problém týkající se Sandžaku řešit.
Mekic řekl, že Bosňané neakceptují svou „těžkou a nejistou pozici“ a potřebují „účinné ochranné mechanismy a instituce na zajištění přežití a politické existence v Sandžaku“. Žádost byla dříve zaslána vládám Srbska a Černé Hory, na jejichž území se Sandžak nachází. (BETA.rs/EURACTIV.rs)
///