- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

Rozhovor s režisérem Martinem Vokounem

3 ženy

 

Martin Vokoun - režisér

Po vystudování na pražské DAMU působil téměř 5 let jako kmenový režisér Divadla J. K. Tyla v Plzni. Poté se vydal na "volnou nohu" a spolupracoval s mnoha pražskými i mimopražskými scénami (např. Divadlo A. Dvořáka v Příbrami, Divadlo Na Fidlovačce v Praze, Městské divadlo v Mostě nebo Komorní činohra v Praze)

Kromě divadelní režie se věnuje pedagogické činnosti na Vyšší odborné škole herecké v Praze a zasedá v odborných porotách na amatérských divadelních festivalech. Je zakládajícím členem souboru 3D company, kde funguje v pozici režiséra a uměleckého vedoucího.

V Městském divadle v Mostě režíroval inscenace Tajemný hrad v Karpatech a Saturnin. Momentálně s mosteckým souborem pracuje na inscenaci 3 ženy.

 

Martin Vokoun

Režisér Martin Vokoun - foto T. Branda

 

3 ženy - Katy Brand

V jádru vztahové komedie stojí mladá dívka Laurie (Markéta Hausnerová), její matka Suzanne (Zita Benešová) a její matka, dívčina babička Eleanor (Ivana Zajáčková). Ženy se sejdou v hotelovém pokoji na jakési rozlučce se svobodou, neboť Suzanne si má druhý den vzít Garyho, hodného a slušného chlapa, kterého nejspíše nemiluje.

Ženy postupně, úměrně tomu, jak se zvyšuje hladina alkoholu v jejich krvi, otevírají svá nitra, hovoří o svých životech, leccos si vzájemně vyčítají, ale hledají také pochopení či odpuštění. Potud se jedná o modelovou dramatickou situaci. Kvalita hry však spočívá v tom, jak autenticky, chytře a nadčasově je napsána, jak autorka brilantně střídá perspektivy jednotlivých postav a mistrně odhaluje jejich pravdu i sebeklam. Hru nadto zdobí příznačný anglický humor, lehkost a ironie.

 

 

Název 3 ženy může trochu mást -  je inscenace určena pouze ženám, nebo naopak právě mužům, kteří chtějí nahlédnout do ženské duše?

3 ženy není vysloveně ženská komedie, naším cílem je rozhodně širší publikum. Ženy se zde jistě budou poznávat, protože ten základní vztah matka-dcera je vždy a všude, nicméně si myslím, že je to příjemné i pro muže, protože ti mohou nahlédnout do ženské duše – mohou například leccos pochopit, lecčemu se zasmát. Rozhodně 3 ženy nejsou úzkoprofilové. Katy Brand napsala text dosti sebekriticky, není to jen oslava ženství.

 

Inscenaci uvádíme v české premiéře, je tato skutečnost pro režiséra jistým způsobem zavazující? Nebo naopak?

Překladu se ujal přímo pro mostecké divadlo Pavel Dominik a ano v jistém smyslu to asi trochu zavazující je, uvést něco poprvé na českém jevišti, protože to již navždy bude zapsáno v historii jako první uvedení, na druhou stranu je docela milé, že zde není srovnání a člověk má volnou ruku a čistou hlavu o tom, jak text převede na jeviště.

 

Jaké to je zkoušet komedii pro tři herečky a se třemi herečkami? Nebál jste se jich?

Ani ne. O mně se traduje, že jsem tzv. „ženský režisér“, již mám za sebou několik podobných titulů a práce se ženami mne, na rozdíl od jiných režisérů, baví. Zkoušení 3 žen bylo velice příjemné a milé. Důležité je, aby na sebe herečky slyšely a aby spolu byly rády, což se v tomto případě stalo.