Lékařka: Problémy s erekcí mají i mladí muži. Neřeší je, protože se za to stydí

Magdaléna Daňková Magdaléna Daňková
14. 6. 2019 9:00
Kateřina Vacková již pět let vede neziskovou organizaci Loono propagující prevenci onemocnění. Vystudovaná lékařka a její tým se nejdříve rozhodli zaměřit na včasné rozpoznání rakoviny prsou a varlat a na workshopech lidi učili samovyšetření. Na konci května spustili kampaň věnující se problémům s neplodností, sexuálně přenosným chorobám i inkontinenci. V rozhovoru pro Aktuálně.cz upozorňuje, že by se lidé za své problémy neměli stydět a měli by je řešit především včas.
Loono chystá workshopy o plodnost, prevenci sexuálně přenosných chorob i dalších problémech od září ve školách, firmách i festivalech po celém Česku. | Video: Loono

Během uplynulých let jste proškolili celkem 45 tisíc lidí. Kolik jste díky vašemu workshopu zachránili životů?

Desetitisíce lidí začaly díky nám nějaký problém řešit nebo chodit na preventivní prohlídky. A stovky lidí nám napsaly, že si něco nahmataly a začaly problémy řešit včas. Zásadní číslo je pro nás 44, tolika lidem bylo diagnostikováno život ohrožující onemocnění, jako je rakovina nebo vážná onemocnění srdce, a lékaře navštívili na základě naší rady nebo školení. Jsou důkazem, že naše práce má smysl.

Podle statistik lidé nechodí až na polovinu kontrol, na které mají v rámci veřejného zdravotního pojištění nárok. Které kontroly sem patří?

Nemám ráda spojení "mít nárok na", spíše bych řekla, že mají privilegium. V Česku máme velké štěstí, že náš zdravotní systém je takto nastaven. K praktickému lékaři chodí jednou za dva roky jenom 20 procent lidí. Jinak na gynekologii by měly ženy chodit jednou ročně na kontrolu a screening rakoviny děložního čípku. Jednou za dva roky by měly ženy od 45 let chodit také na mamografii. A od 50 let se dělá také test okultního krvácení, který je prevencí rakoviny tlustého střeva, ta je v Česku na předních příčkách výskytu. Důležité je také nevynechávat zubaře a upozorňujeme i na pravidelnou kontrolu znamének v prevenci rakoviny kůže.

Zlepšil se přístup k prevenci za tu dobu, co děláte školení?

Myslím si, že se přístup k prevenci zlepšil. Všichni nadávají na sociální sítě, ale my jsme za ně rádi, protože nám pomáhají šířit osvětu. K vyvracení mýtů a uvádění věcí na pravou míru pomohly i panelové diskuse nebo články, které o nás vyšly. Do ordinace lékařů dodáváme informační brožurky a poptávka po nich je čím dál tím větší. Ale pořád se máme kam rozrůstat, momentálně plánujeme otevřít pobočky v dalších českých městech, třeba v Pardubicích, Českých Budějovicích nebo Ostravě.

Kateřina Vacková (28 let)
Autor fotografie: Martin Fajtejsek

Kateřina Vacková (28 let)

  • Pochází z Mostu, žije v Praze. 
  • Je zakladatelkou a hlavní vizionářkou neziskové organizace Loono.
  • V roce 2016 byla vybrána časopisem Forbes mezi "30 nejtalentovanějších Čechů pod 30 let".
  • V létě 2017 odpromovala na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v oboru všeobecné lékařství.
  • Během studií absolvovala lékařskou stáž na Harvardově univerzitě v USA.
  • Ráda zkouší nové věci, cestuje, surfuje a cvičí jógu.
Zdroj: Kristýna Hondlíková

Vy sama jste se ve 22 letech vyléčila z rakoviny vaječníků, přitom jste v prevenci nic nepodcenila. Stačí se spoléhat na to, že chodíme pravidelně na kontroly?

Asi se nedá spoléhat jenom na ně, ale je to jedna z nezbytných věcí. Stejně důležité je ale také naslouchat svému tělu. Já jsem prevenci nezanedbala, ale měla jsem symptomy, které nebyly normální. Takže je i důležité věnovat pozornost svému tělu a navštívit lékaře nejen při pravidelných prohlídkách, ale pokaždé, když se děje něco nenormálního.

Loono se začalo věnovat mimo jiné i problémům s neplodností, podle vašich statistik s ní má problém až 20 procent lidí v reprodukčním věku. Jaké jsou nejčastější příčiny?

Je to komplexní problém, který budeme blíže vysvětlovat na plánovaných workshopech. Faktorů ovlivňujících neplodnost je celá řada, jedním z nejvýznamnějších je zvyšující se věk rodiček.

Chápeme, že ženy dneska studují vysokou školu, chtějí kariéru a rodinu zakládají později. Ale věříme, že když jim i jejich partnerům představíme, jak plodnost uchovat, pomůže to. Také je důležité vědět, jak zůstat fit a tělo příliš nevyčerpávat. Ale svou roli hraje i genetika, životní styl a další faktory. Nechceme lidem dávat ultimátní návod na to, jak zůstat plodní, protože to nejde. A zároveň nechceme dělat jen osvětu, jak neplodnosti předcházet, ale jak problém taky včas řešit.

"Nechceme dělat jen osvětu, jak neplodnosti předcházet, ale jak problém taky včas řešit."
"Nechceme dělat jen osvětu, jak neplodnosti předcházet, ale jak problém taky včas řešit." | Foto: Petr Vágner

V souvislosti s rostoucí neplodností se častokrát zmiňuje také stres. Souhlasíte s tím?  

Já sama jsem zatím v klinické praxi nebyla, tudíž se necítím povolána vyjadřovat se ke studiím zkoumajícím stres. Ale dlouhodobý, vyčerpávající stres je pro tělo samozřejmě škodlivý. Každodenní stres, který nás udržuje vzhůru a produktivní, je v pořádku. Pokud jsme ale vystaveni dlouhodobému stresu, který vyčerpává a lidi to na sobě pociťují, může způsobovat celou řadu problémů, od onkologických onemocnění po neplodnost.

V kampani se hodláte zabývat i tématem, o kterém se ve společnosti moc nemluví. Polovina mužů nad 50 let se totiž potýká s poruchou erekce a stydí se o svém problému mluvit. Jak to chcete změnit?

Podotýkám, že se tento problém může týkat i mladších mužů. O erektilní dysfunkci chceme vydat pár informačních článků a sdílet příběhy mužů, kteří se s ní potýkali nebo potýkají. Rádi bychom přesvědčili muže, kterých se problém týká, aby zavítali k lékaři, který jim pomůže. Aby dokázali přijít a říct mu: "Potřeboval bych pomoc, mám tenhle problém." Chápu, že tohle nebude tak populární, jako když budeme dělat streaming nasazování kondomu. Je to ožehavější téma, ale myslím si, že o něm dokážeme mluvit otevřeně, i pozitivně.

Erektilní dysfunkce nemusí být stoprocentní a nemusí být trvalá, může se dít nepravidelně, ale dokáže narušit život člověka a potenciálně i jeho partnerský vztah.

Na kterého lékaře by se měli muži se svým problémem obracet?

Primárně by to měl být praktik, který jej poté odešle na urologii, aby se zjistilo, jestli se jedná o problém vycházející z těla, nebo je to problém psychického rázu. Podle toho se pak nastaví příslušná léčba.

Z vašich statistik mě zaujalo poměrně vysoké procento lidí, kteří v sobě nesou virus HPV, ten způsobuje mimo jiné rakovinu děložního čípku. Jak je možné, že jej v sobě nese až 80 procent populace?

Je potřeba říct, že existuje několik typů viru HPV. Některé z nich skutečně mohou způsobit rakovinu děložního čípku, některé nedělají nic a některé způsobují třeba genitální bradavice. Vysoká promořenost v populaci je daná tím, že před virem HPV vás kondom neuchrání. Přenáší se tělními tekutinami, a může postihnout i dutinu ústní nebo anální otvor. Proto je důležité, aby ženy chodily na pravidelný screening děložního čípku, protože lékaři tak dokážou odhalit jakékoliv změny včas.

HPV virus ale nemusí způsobit vůbec nic, častokrát jej lidé v sobě nesou, aniž by se projevil. Lidé by proto měli sami sebe sledovat, a jestliže se u nich projeví nějaká bradavička okolo zevního genitálu, měli by navštívit lékaře.

V České republice je ročně nahlášeno dva tisíce případů sexuálně přenosných chorob a podle statistik každým rokem počet případů roste. Je to dáno větší nezodpovědností lidí, nebo tím, že se více lidí k onemocnění přiznává?

Je to dáno nezodpovědností, nedostatkem informací, ale i tím, že lidé častěji navštěvují svého lékaře včas. V rámci kampaně chceme ukázat, že když se člověk nakazí sexuálně přenosnou chorobou, neznamená to automaticky, že je špatný, může ho třeba nakazit partner. A pokud se to stane, pořád se nemoc dá vyléčit.

Měli by se podle vás i lidé se stálými partnery nechat testovat na sexuálně přenosné choroby?

Určitě. Zlatým pravidlem je mít sex jen s lidmi, které znají a kteří prošli testy. Ale ani to neznamená, že se nemají chránit před nejčastějšími chorobami. Pokud  se rozhodnou s daným partnerem žít dlouhodobě a nechránit se kondomem, měli by si oba dva zajít na testy, protože nikdy nevíte, jestli v sobě jeden z nich něco nemá. Některé choroby se častokrát ani nemusí projevit. Pokud se ale jeden z páru nakazí, musí to svému partnerovi říct a je potřeba, aby se léčili oba dva, jinak by si nemoc mohli předávat tam a zpět.

Testování na dermatovenerologii je pořád vnímáno jako něco, za co se lidé stydí. My ale chceme ukázat, že lidi, kteří se nechají otestovat, jsou zodpovědní, dokonce nadneseně můžeme říci - hrdinové. Věřím, že testování na sexuálně přenosné choroby bude do budoucna bráno stejně jako prohlídka u praktika. Taková prohlídka, jestli to máte "dole dobrý".

Video: Neplodnost je častější u mužů než u žen, říká lékař

Asistovaná reprodukce je výkladní skříní české medicíny, říká gynekolog a vedoucí lékař pražského centra asistované reprodukce Pronatal Tonko Mardešić | Video: DVTV, Filip Horký
 

Právě se děje

Další zprávy