Hvězda Ulice Jaroslava Obermaierová (73) o zdraví, mužích i trápení...
Měla by nárok už si odpočinout od práce! Přesto Jaroslava Obermaierová (73), známá mimo jiné rolí Vilmy Nyklové ze seriálu Ulice, natáčí a hraje pořád naplno. Není divu, její jediné manželství s Richardem Čechem se nevydařilo a herečka od té doby zůstala na syna Jaroslava (37) sama. Jelikož má zdravotní problémy, dodnes bydlí s maminkou, která se tak má co otáčet. Dokonce hrála i v bolestech, když ji zlobila záda. Proč se už nikdy nevdala? A čeho se v životě bojí?
Nedávno jste prošla těžkými zdravotními problémy. Kvůli bolestem zad jste musela do nemocnice. Jak se momentálně cítíte?
„Děkuji za optání, je to o hodně lepší. Cítím se také líp, ale co je hlavní, tak naštěstí již nemám ty ukrutné bolesti a den ode dne je to opravdu lepší.“
Musela jste kvůli zdraví omezit práci?
„Víte, ona se rozdělaná práce špatně omezuje. Protože se zrovna zkoušel muzikál Kvítek mandragory v Divadle Broadway, tak jsem i přes bolesti chodila do divadla a snažila jsem se být na zkouškách. Do toho jsem samozřejmě také točila Ulici. Musím říct, že některé dny pro mě byly fakt peklo a těšila jsem se večer domů.“
Sáhla jste si ještě někdy v životě, jak se říká, na dno?
„Tak jistě, jako každý. To víte, že třeba přemýšlím o otázce, co bude se synem, až já umřu. Smrt mojí maminky jsem nesla opravdu hodně těžce. To jsou blbé okamžiky v životě, které každý nese těžce a nedá se na ně připravit. Neexistuje na to žádný recept.“
Neměla jste to lehké ani v manželství. Proč jste se pak už nikdy nevdala?
„Nesnáším svatby, já jsem se nechtěla vdávat ani poprvé. Nechtěla jsem nikdy být vdaná, hlavně ty rozvody jsou pak hodně otravné.“
Co by měl mít muž, aby vás zaujal?
„Musel by být opravdu hodně hodný a vtipný. Jsem samozřejmě ráda v mužské společnosti, s kamarády, když jsou vtipní a jsou gentlemani. Ale pro život mě žádný tak moc nezaujal.“
Pracujete stále na plno. Zmínila jste muzikál Kvítek mandragory. Koho tam vlastně hrajete?
„Na rozdíl od mé role v muzikálu Mýdlový princ, kde hraji nepříjemnou roli, tak Jiřina Demlová v Kvítku mandragory je příjemná žena a hlavně má osud. Je hezky napsaná, a i když nakonec umře, tak je do té doby pořád veselá. Ta role má hlavu a patu, a proto mě baví hrát. Včera jsem zrovna zapomněla trochu textu. (směje se) Také si tam konečně zazpívám, a ráda.“
Nejvíc jste ale svázaná se seriálem Ulice, kde jste od samého začátku. Vzpomenete na chvíli, když jste dostala nabídku na roli Vilmy Nyklové?
„Když jsem byla oslovena do Ulice, tak jsem měla za sebou spolupráci s Dušanem Kleinem, protože jsme spolu točili filmy. Je to režisér, který přesně ví, co chce. V té době nebylo tolik divadelních nabídek, tak jsem Nyklovou přijala, ona toho ze začátku také neměla tolik. Sešla se tam dobrá parta, mám kolem sebe fajn kolegy.“
Příští rok to bude patnáct let, co se Ulice vysílá, čekala jste takový úspěch?
„Takový úspěch jsem vůbec netušila. A vlastně jsem o tom ani nepřemýšlela. Beru to jako ostatní práci. A co si budeme říkat, nemá cenu lámat si hlavu něčím, co neovlivním.“
Chtěla někdy ze seriálu odejít? Jak ji role Nyklové zasáhla do života? To a mnoho dalšího čtěte v tištěném Aha! pro ženy číslo 24.