‚To se ví, že jsme bratři.‘
Jaké chyby českých úředníků pomohly
firmám Agrofertu k dotacím

Kromě střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše z hnutí ANO vyčítají evropští kontroloři českým úředníkům celou řadu pochybení. Redaktoři serveru iROZHLAS.cz a Radiožurnálu na základě předběžných výsledků první části auditu zmapovali případy, kdy tyto chyby pomohly holdingu Agrofert.

Úředníkům ministerstva průmyslu a obchodu například nevadil bratrský střet zájmů v případě dotace pro firmu Cerea z holdingu Agrofert. Cerea podle auditorů navíc uměle zvyšovala hodnotu dotace ve spolupráci s další firmou z holdingu. Stejně tak úředníci z resortu průmyslu podle auditorů přiklepli dotace firmám Lovochemie a Ethanol Energy, u kterých přitom hrozilo dvojité financování z evropských peněz.

Bratři ve střetu

Střet zájmů při čerpání dotací podle auditorů Evropské komise nemá jen premiér a Agrofert, který vložil Babiš do svěřenských fondů v roce 2017, ale i manažer jedné z firem koncernu, východočeské společnosti Cerea. Dodavatelem nových sušáren zrnin, na které loni firma získala pět evropských dotací za 13,2 milionu korun, byla totiž společnost TIS-CR, kterou řídí jeho bratr.

Auditoři přitom poukazují na to, že takový postup porušuje bod 55 pro výběr dodavatelů veřejných zakázek, což jsou všechny, kde se žádají dotace. Případ je navíc zvláštní i tím, že sami úředníci Agentury pro podnikání a inovace (API), která o dotacích rozhodovala, právě kvůli střetu zájmů bratrů původně ve třech dotačních případech nařídili smlouvy s dodavatelem zrušit.

Po konzultacích s lidmi odpovědnými za celý operační program podnikání a inovace pro konkurenceschopnost z ministerstva průmyslu ale došli k závěru, že rodinná vazba vlastně není takový problém. U dvou dalších smluv pak střet zájmů mezi Cereou a TIS-CR navíc agentura neřešila vůbec.

„Auditoři nesouhlasí s tím, že se smlouva s dodavatelem podepsala. Navíc jednání ukazuje nevyrovnanou kvalitu procesů vedených API,“ stojí v předběžné zprávě jako zdůvodnění pro vrácení všech dotací.

‚Jsme bratři‘

Případ Cerey se odehrál loni. Firma vypsala na dodávku sušáren veřejný tendr na svém webu, přihlásil se ale jen jeden zájemce. Společnost TIS-CR z Chrudimi, jejímž jednatelem a společníkem je Ivan Hájek, bratr člena představenstva a finančního ředitele Cerey Petra Hájka.

Firmy pak v dubnu na tři stroje podepsaly smlouvu a Cerea požádala o již přiklepnutou dotaci. Jenže agentura API došla k závěru, že kvůli bratrům je tu střet zájmů, Cerea tím porušuje zmíněný článek pravidel pro výběr dodavatelů, a výplatu dotace nedoporučila.

Firma proto kontrakty s TIS-CR krátce na to vypověděla a vypsala tendr nový. Vedle toho podle auditorů ještě obeslala i pět dodavatelů e-mailem, kdy jedním z nich byl opět TIS-CR. A situace se opakovala. Jediná nabídka přišla od „bratra“, tedy firmy Ivana Hájka.

„Já pro to žádné vysvětlení nemám. My jsme se zúčastnili veřejné soutěže, která byla naprosto regulérně vyvěšená. Všem zákazníkům nabízíme dodávky strojů našeho zahraničního partnera a nic víc nás nezajímá. Pokud je nějaký důvod, že neplníme podmínky, tak ať mi to někdo řekne a já se příště nepřihlásím,“ reagoval Ivan Hájek.

O tom, že se případ jejich firmy vyskytuje v auditu Evropské komise, podle svých slov pouze slyšel a nyní čeká na překlad, aby věděl, o co jde. Každopádně odmítá, že by s bratrem cokoliv pracovního řešili.

„To se ví, že jsme bratři, a se zakázkami to vůbec nesouvisí. Já o žádné dotace nežádám, my jsme nic neporušili a nedává to smysl. Možná nás chce někdo vyštípat z nějakých výběrových řízení, slyšel jsem, že tam figurují ještě nějaké konkurenční firmy,“ reagoval Hájek.

Žádná nabídka

Konkurenčními firmami zřejmě myslí ty, které Cerea obeslala mailem, ale do soutěže se nepřihlásily. Jednou z nich byla podle auditu například firma Bednář FMT. Její manažer Vladimír Havlíček Radiožurnálu řekl, že je firma zaregistrovaná v poptávkovém systému Agrofertu, a tak jí z její oblasti chodí všechny poptávky z koncernu.

„V případě sušáren obilovin a olejnin na poptávky nereagujeme, protože máme z minulosti zkušenost, že nemáme konkurenční cenu. V případě online aukce je hlavním kritériem cena, a je tedy zbytečné se aukcí účastnit, když víme, že naše technologie je příliš drahá. Dalším důvodem, proč na některé poptávky nereagujeme, je také skutečnost, že v některých případech naše technologie nesplňuje požadavky uvedené v zadávací dokumentaci,“ popsal důvody nezájmu Havlíček.

Další z oslovených byla firma Pawlica. „Nepřihlásili jsme se, protože naše stroje nesplňovaly požadované specifikace zakázky,“ uvedl jednatel společnosti Petr Pawlica.

Cerea tak po opakovaném tendru začala řešit, co bude dál: napsala do agentury, jestli za těchto okolností může smlouvy s TIS-CR uzavřít. Agentura odpověděla, že je třeba stanovisko vedoucího daného operačního programu z ministerstva. A ten pak prý obchod, i přes střet zájmů, odsouhlasil. Auditoři píšou, že to agentuře vysvětlil takto: „Tím, že se zakázka opakovala a vydávalo se zvláštní úsilí pro obdržení většího množství nabídek, udělal příjemce podpory vše pro to, aby byla zakázka transparentní.“

Auditoři s tím však nesouhlasí. „Příjemce podpory kontaktoval TIS-CR ihned po opětovném vyhlášení zakázky, což je zcela jasný střet zájmů,“ stojí ve zprávě. Cerea navíc údajně ani na stanovisko ministerstva nečekala a smlouvy s dodavatelem podepsala ještě dřív, než souhlas dostala. Stejně tak uzavřela už dříve smlouvy na další dvě dotace pro stroje od TIS-CR, u kterých navíc Agentura pro podnikání a inovace střet zájmů vůbec neřešila.

Dalším důvodem, proč chtějí bruselští kontroloři všech pět dotací vrátit, má být i vysoká cena pořízených strojů. Ta měla být údajně o 34 procent dražší než tzv. indikativní nabídky, tedy předběžné cenové nabídky od potenciálních dodavatelů.

„Nevím vůbec, o jakých cenách se bavíme. Naše ceny jsou standardní, ceníkové, a tedy veřejně známé. Nevím, co tam kdo může řešit,“ říká na to Ivan Hájek.

Další firma z holdingu

V další části předběžného výsledku auditu přitom kontroloři upozorňují, že uměle navýšená byla už hodnota samotného dotačního projektu. A to kvůli spolupráci Cerey s další společností z holdingu Agrofert – Farmtec, která vyrábí zemědělské technologie.

Auditoři upozorňují, že v případě všech pěti dotací poskytoval předběžnou nabídku Farmtec. Další nabídky zpracovaly společnosti mimo holding.

„Indikativní nabídky podané společností Farmtec byly vždy vyšší než nabídky podané zbylými dvěma společnostmi. V jednom případě byl rozdíl mezi nabídkou učiněnou Farmtec a další společností 32 procent. Tento systém tak umožňuje umělý nárůst rozpočtu operací,“ zjistila Evropská komise.

Netransparentnost spatřuje také v tom, že během rozhodování o dotaci společnost Cerea reprezentoval zástupce Farmtecu. „Indikativní nabídky prezentované Farmtec by z tohoto důvodu neměly být českými úřady brány v potaz jako nabídky učiněné nezávislými dodavateli,“ upozorňuje audit.

Ředitel Farmtecu Bohumil Belada připouští, že se sesterskou Cereou jeho firma během žádosti o dotaci spolupracovala. Problém to ale podle něj není. „Zpracovatel pouze využil naši nabídku na marketingový průzkum, to v té době v pravidlech ministerstva obchodu a průmyslu bylo,“ řekl serveru iROZHLAS.cz.

Odmítá také, že společnosti schválně dotaci navyšovaly. Indikativní nabídka podle Belady nemá na finální cenu dopad. „Je to jen odhad ceny, který stejně nehraje roli, protože roli hraje cena z výběrového řízení,“ argumentuje. Odmítá také, že žádost o dotace byla kvůli angažmá jeho podřízeného netransparentní. „On jim dělal poradenství k dotaci, proto jsme se pak výběrového řízení nezúčastnili,“ podotkl Belada.

Nesmyslné dotazy

Ředitel Cerey František Turek reagoval na několik otázek serveru iROZHLAS.cz týkajících se zjištění auditu následovně: „Vzhledem k tomu, že váš dotaz obsahuje nepravdivé a nepřesné údaje a je v podstatě nesmyslný a cíleně zavádějící, nebude na něj v tuto chvíli naše firma reagovat s tím, že Vás odkazuji na oficiální zdroje skupiny Agrofert.“

Agentura pro podnikání a inovace nejprve odpovědi na otázky týkající se evropského auditu Radiožurnálu a serveru iROZHLAS.cz slíbila, druhý den ale odkázala na tiskové oddělení ministerstva průmyslu, který má daný operační program na starosti. Mluvčí úřadu pak ke všem otázkám poslala stanovisko ministra Karla Havlíčka (nestr. za ANO): „V tuto chvíli materiál studujeme. Více se vyjádříme, až budeme znát detaily auditu. Z prvního zjištění musíme konstatovat, že předběžná zpráva Evropské komise obsahuje řadu faktických pochybení. Akceptace tohoto návrhu by znamenala ohrožení řady dalších českých firem. MPO proto připravuje odborný a nezávislý rozklad, kterým přesvědčí auditní orgány, že naše firmy čerpají v souladu s českými zákony.“

Kdo vlastní Cereu?

Evropští kontroloři kvůli případu společnosti Cerea navíc vyčítají českým úředníkům, že se u velkých podniků dostatečně nezajímali o to, kdo jsou jejich skuteční majitelé. A přehlíželi tak, že Andrej Babiš dodnes prostřednictvím svěřenských fondů ovládá holding Agrofert. Důslední byli naopak úředníci u žádostí malých a středních podniků, jak vyplývá z předběžného materiálu.

U dotací Cerey na výměnu sušáren zrnin úřady jen převzaly její informace a dál je nijak neprověřovaly. „Korespondence ukazuje, že zprostředkovatelský orgán považoval předložení prohlášení žadatele za formalitu a neověřil jej,“ uvádí zpráva.

Kdyby podle auditu úředníci postupovali, jak měli, zjistili by, že vlastník deklarovaný Cereou je pouze správcem svěřenských fondů, v nichž je společnost vložena. Ve skutečnosti je ale ovládal, a Cereu tak vlastnil český premiér.

„Komise shledává, že pan Babiš je vlastníkem fondů. Tento problém v rámci finančního ověřování nebyl identifikován,“ upozorňuje materiál komise.

Server iROZHLAS.cz položil dotaz, proč jeho lidé dostatečně nezkoumali majetkovou strukturu svěřenských fondů, přímo ministrovi průmyslu a obchodu Havlíčkovi.

Za podřízené se postavil: „Úředníci jeli přesně podle českého práva, ve vztahu k trustu si nechali dát vyjádření ministerstev pro místní rozvoj a spravedlnosti, a to je zcela jasné. Je to v souladu s požadavky na střet zájmů, jinými slovy v té době tam střet zájmu nebyl.“

Dotazy bez odpovědi ponechal ředitel odboru pro prioritní osy 2, 3 a 4 ministerstva Jan Piskáček, jehož tým měl dotace pro Cereu na starosti. „Po dohodě s nadřízenými nemohu odpovědět jinak, než vás ‚nasměrovat‘ na naše tiskové oddělení, které je jako jediné oprávněno se k dané věci vyjadřovat,“ uvedl Piskáček.

122 milionů v ohrožení

V polovině roku 2017 přikleplo ministerstvo průmyslu a obchodu další dvě dotace firmám z holdingu Agrofert, ty dohromady převyšovaly 122 milionů korun. Nejdříve resort schválil 50 milionů pro Lovochemii na výzkum nového inovativního hnojiva, jen o pár měsíců později úředníci přiklepli dalších 72 milionů pro firmu Ethanol Energy, a. s., a to na technologie na snížení energetické náročnosti výroby.

Obě dotace nyní v předběžném návrhu auditní zprávy k možnému střetu zájmů českého premiéra navrhli evropští kontroloři vyloučit z financování. „Obě operace jsou považovány za nezpůsobilé v plném rozsahu,“ stojí v dokumentu.

Evropští auditoři totiž zjistili, že firmy profitují z unijního trhu s emisními povolenkami a že existuje riziko, že by evropskou finanční podporu dostaly hned dvakrát.

Obchod s povolenkami

„To, že si někdo musí kupovat povolenky na to, aby mohl vypouštět emise skleníkových plynů, ho z dotací apriorně nijak zvlášť nediskvalifikuje,“ vysvětlil pro iROZHLAS.cz odborník na energetiku Jan Rovenský z Greenpeace.

Potíž podle něj může nastat, pokud dostávají firmy povolenky zdarma. „Protože povolenky zdarma jsou vlastně formou dotace, kdy si ostatní firmy povolenky musí kupovat, zatímco jiné je dostávají zdarma z důvodů, které byly definované jako veřejný zájem,“ popsal.

Výměnou za to, že povolenky dostávají zdarma, musí firmy provádět určitá opatření, která povedou ke snížení emisí skleníkových plynů. „Pokud na opatření kromě povolenek zdarma zároveň budou čerpat nějaké další evropské dotace, tak to – nejsem tedy expert na dotace – zavání systémem dvojí podpory. Tedy že vykážete jednu činnost dvakrát. Jednou na ní dostanete povolenky zdarma a zároveň na to dostanete ještě přímou dotaci,“ dodal.

Žádný posudek

Auditoři upozorňují, že ve výzvě věnované úsporám energie, pod kterou oba projekty spadají, jsou jasně popsaná pravidla pro případy, kdy je firma součástí systému EU pro obchodování s emisemi (EU ETS). Ethanol Energy i Lovochemie přitom podle posledních informací v seznamu jsou.

„V projektové žádosti nebyla zahrnuta žádná informace týkající se toho, že je žadatel/příjemce podpory součástí EU ETS systému, týkající se proveditelnosti studie nebo názorů na podnikatelský plán,“ zhodnotili auditoři žádost společnosti Ethanol Energy, a. s.

Podobně vyhodnotili i druhý projekt. „V případě žádosti Lovochemie, a. s., nebylo řídicím orgánem (ministerstvo průmyslu, pozn. red.) provedeno individuální posouzení, pokud jde o rozsah projektu, ten je považován za jdoucí proti rozsahu povolenek pro obchodování se skleníkovými plyny, které byly vydány na národní úrovni,“ napsali.

Úředníci na ministerstvu obchodu tak podle auditorů neudělali žádný posudek pro obchodování s emisními povolenkami, kterým by vyloučili, že u projektu Lovochemie nedojde ke dvojímu financování.

Interní hodnocení

Každý projekt přitom nejdříve po formální stránce zkontroluje Agentura pro podnikání a inovace. Poté jej na ministerstvu průmyslu hodnotí dva úředníci, kteří přidělují projektům různé body dle různých hodnoticích kritérií. Využít přitom můžou i externí hodnotitele. Na základě přidělených bodů projekt evropskou podporu dostane, nebo ne.

V době, kdy dotace úředníci na ministerstvu schválili, vedl sekci fondů EU Tomáš Novotný. Oba projekty ale komentovat nechtěl. „Já jsem o konkrétních projektech neměl přehled. Já jsem zavedl systém hospodárnosti i kritéria se zpřehlednila, zpřísnila, ale u konkrétních projektů jsem nebyl,“ uvedl pro iROZHLAS.cz.

Současný šéf stejného odboru Marian Piecha to nechtěl komentovat a v e-mailu odkázal na tiskový odbor. Ten uvedl, že zatím celou záležitost analyzuje a do té doby na dotazy neodpoví. Vyjádřit se k projektům původně měla Agentura pro podnikání a inovace, později ale uvedla, že informace bude podávat jen ministerstvo.

Redakce iROZHLAS.cz oslovila ředitele odboru Jana Piskáčka, který měl hodnocení na starosti, i s dotazy na tyto dva projekty. Ten ale stejně jako v případě Cerey odkázal na tiskový odbor.

Havlíček: Rozpor není

Ministr průmyslu a obchodu byl sdílnější. Pochybení v případě společnosti Ethanol Energy vylučuje. „Podpořena je činnost výroby etanolu, což vede ke zlepšení energetické účinnosti této výroby, která není v seznamu EU ETS. Tím je naplněno, že se nevylučuje podpora z Evropského fondu pro regionální rozvoj,“ napsal Havlíček pro iROZHLAS.cz v SMS.

Na dotaz, zda úředníci toto dostatečně doložili i v žádosti, odpověděl, že podle názoru úřadu ano. „Jedná se o chybu a domníváme se, že je to doložitelné,“ dodal. Rozpor prý úředníci vidí i u auditu Lovochemie.

Generální ředitel Ethanol Energy, a. s., Martin Kubů nechtěl na dotazy odpovědět s tím, že společnost připravuje oficiální vyjádření. Na dotazy nereagoval ani předseda představenstva Lovochemie Petr Cingr. Jeho asistentka pouze odkázala na mluvčího Agrofertu Karla Hanzelku.

Jana Klímová, Ondřej Golis a Tereza Čemusová

Související témata: Andrej Babiš, Agrofert, audit, Evropská komise