Budete zateplovat dům a nechcete sáhnout po klasické izolaci, jako je polystyren? Přemýšlíte nad tím, že použijete přírodní izolaci? Jaké výhody a nevýhody má sláma jako tepelná izolace? Podívejte se na zkušenosti z praxe!
Ceny energií rostou a zateplování domů se stalo nezbytností. Na trhu je velké množství nejrůznějších tepelných izolací. Tradičně se používá polystyren nebo minerální vata. Poslední dobou ale na oblibě získávají také přírodní izolace, jako je například ovčí vlna, konopí nebo sláma.
Slaměná izolace je prověřená staletími – sláma nebo seno byly často uskladněny na půdách a izolovaly tak strop domu. Ačkoli slaměné izolace žádný velký návrat zatím neslaví, stále častěji se na na některých domech objevují. Jak je to s izolačními vlastnostmi slámy? Dokáže nabídnout stejný komfort jako běžné izolace? Jaké překážky musí lidé, kteří se rozhodnou zateplit dům slámou, řešit?
ReklamaPokud se rozhodnete zateplit dům slámou, připravte se na to, že nebude jednoduché ji sehnat. Sláma prostě není polystyren, který si objednáte ve stavebninách. „Stává se, že stavitelé balíky slámy vůbec neseženou, pokud je špatná sklizeň. Člověk by měl slámu od zemědělců začít shánět skoro zároveň se začátkem práce na studii stavby. Zároveň je třeba myslet na skladování balíků před započetím stavby,“ říká architekt Jan Márton ze sdružení Ekodům.
Balíkování slámy závisí na počasí
Obtížně slámu sháněl například Petr Klika, který stavěl dům se slaměnou izolací v Hradčanech u Tišnova. „Problémem slámy jako izolace je totální závislost na počasí. V našem případě dlouho pršelo a slámy byl nedostatek. Člověk musí počítat s tím, že slámu nekoupí v nejbližších stavebninách,“ upozorňuje Klika.
Tomu se nakonec slámu přece jen sehnat povedlo. „Nakonec jsme celý dům úspěšně zaizolovali a musíme ještě počkat, až si sláma sedne. Takže omítku můžeme udělat až příští rok. Jinak sláma by sice šla sehnat rok dopředu, ale zase je problém se skladováním,“ dodává.
Slaměná izolace: Parametry a cena
Slaměné balíky, které budou využity pro zateplení domu, musí mít určité vlastnosti. Z hlediska tepelné izolace je optimální, aby kubík slámy vážil zhruba 90 kilogramů. Sláma by měla obsahovat jen málo organických zbytků. Záleží také na rychlosti balíkování – při rychlém postupu mají balíky hodně zaoblené hrany a jsou méně kompaktní. Balíky je potřeba vytvářet za suchého počasí a vázat je pevnými provázky. Pokud je to možné, je vhodné se na parametrech balíků domluvit přímo s obsluhou balíkovacího stroje. „Bylo nutné stroj nastavit tak, aby balíky trochu více stlačoval,“ popisuje drobné problémy, které při stavbě svého pasivního domu se slaměnou izolací musel řešit brněnský architekt Mojmír Hudec. Podle jeho vyjádření však balíky slámy izolují výborně a není problém s nimi domy v pasivním standardu stavět.
Cena balíku slámy se u jednotlivých farmářů značně liší. „Cena jednoho balíku se pohybuje od 10 do 25 korun. Někdy slámu zemědělec dá třeba i za láhev alkoholu, protože je rád, že se jí zbaví. Jindy zase požaduje výpomoc při sklizni,“ říká Márton.
Na kolik vyjde slaměná izolace na rodinném dvoupatrovém domě? „Jeden balík nás stál 9 korun, museli jsme zaplatit také dopravu. Celkem nás to vyšlo na 20 000 korun za materiál. Takže izolace jako taková je sice levná, jenže třeba za lešení jsem dal dohromady dvakrát až třikrát tolik, co za samotnou slámu. Platil jsem také na část prací brigádníky, několik tisíc korun stál další materiál. Takže ve výsledku sláma vlastně ani není levnější než ostatní izolační materiály,“ vypočítává Klika.
Slaměné izolace a montáž
Velkým úkolem u slaměné izolace bývá také sehnat zkušeného architekta. „Výběr špatného projektanta nebo spolehnutí se jenom na vlastní síly bývá chybou, které se lidé často dopouštějí. Nejlepší je spojit se s někým, kdo již má se slaměnou izolací zkušenosti. Většinou se jedná zároveň o architekty, kteří navrhují pasivní domy. Bohužel jejich seznam neexistuje, ale dají se například vyhledávat na internetu podle referencí ,“ popisuje Márton.
Sláma se na dům upevňuje různými způsoby. „Záleží na konstrukci. Nejlepší je, když jsou balíky nosné, ale to je u nás zatím problém. Architekti ani statici nerazítkují takové projekty běžným klientům z důvodu obav z nestandardního postupu výstavby,“ vysvětluje Márton. Samonosné domy tak zatím častěji vznikají v zahraničí, například v Dánsku.
V České republice je nosná konstrukce stavby zpravidla z jiného materiálu. Zájemci o ekologický dům pro ni často volí dřevo, protože se jedná rovněž o přírodní materiál. Stavitelé balíky ke konstrukci přistavují jako stěnu, propojují je pomocí svislých dřevěných štěpů a upevňují polyetylenovými provazy. Druhou možností je použít slámu jako výplň přímo do samotné konstrukce.
Slaměná izolace a požár
Michal Navrátil ze stavební firmy Rigi, který si sám postavil dům se slaměnou izolací, varuje před větším rizikem požáru při stavbě. „Je nebezpečné, když je na stavbě nepořádek a kousky slámy zůstávají ležet na zemi. Oheň by se tak šířil velkou rychlostí. Třeba v Rakousku a v Německu se na stavbě pořád zametá, aby sláma nezůstávala ležet na zemi. Naopak balíky již přichycené k domu tak nebezpečné nejsou.“
Nevýhodou je také větší časová náročnost zabudovávání slaměné izolace. „Se slámou je daleko více práce, než s běžnou izolací. Svépomocí je člověk schopný dům zaizolovat velmi levně. Ale pokud si najme stavební firmu, může ho to kvůli vyšší pracnosti vyjít dráž než standardní izolace,“ říká Navrátil.
Slaměná izolace propojuje lidi
Podobnou zkušenost má i Petr Klika. „Přesný počet hodin, kdy jsme slaměnou izolaci zabudovávali, nedokážu úplně odhadnout. Pracovali jsme na tom skoro každý víkend od konce srpna do konce října a v průměru tam byli tak čtyři lidé. Něco z toho byli placeni brigádníci, zadarmo se zapojili také někteří členové rodiny a se slaměnou izolací pomohli také účastníci workshopu, který jsme uspořádali,“ vypočítává Klika.
Zmíněný workshop byl příležitostí pro zájemce o slaměnou izolaci, aby se s tímto druhem tepelné izolace seznámili. A zároveň pomohli se stavbou slaměné izolace Klikovým. „Workshop nám pomohl. Když dělá naráz deset lidí, tak je to o něčem jiném, než když pracují jen dva. Je to výborná příležitost pro výměnu zkušeností,“ říká Klika.
