V zapadlé vesnici v Chile žije poslední žena mluvící jazykem Yaghan

Porozumět indiánům z kmene Yaghan, původním obyvatelům Ohňové země, chtěl v druhé polovině 19. století misionář Thomas Bridges. Dnes slova zanikají navzdory snaze poslední plynně mluvící ženy, které je přes devadesát let.

Cristina Calderon, poslední žena mluvící plynně jazykem Yaghan.
Cristina Calderon, poslední žena mluvící plynně jazykem Yaghan.
Zdroj: Profimedia.cz

Národ zvaný Yaghan žil tisíce let izolovaný od zbytku světa na jižním cípu Jižní Ameriky. V roce 1520 objevil jeho území portugalský mořeplavec Fernão de Magalhães. Pojmenoval jej podle ohňů, které viděl – Ohňová země. Kmeny Yaghan často pálily ohně nejen proto, aby se udržely v teple, ale také si takto posílaly zprávy a upozorňovaly se na blížící se nebezpečí.

Od roku 1881 byla Ohňová země rozdělena mezi Argentinu a Chile. Ve druhé polovině 19. století začalo do země přicházet mnoho britských poutníků. Jeden z nich začal studovat jazyk místních obyvatel. Misionáře Thomase Bridgese dokonce zaujal zvláštní jazyk národa Yaghan natolik, že vytvořil yaghansko-britský slovník.

Až do Guinnessovy knihy rekordů se v roce 1994 dostalo jedno yaghanské slovon „mamihlapinatapai“ coby nejkomplexnější slovo na světě. Volně se dá přeložit jako: „vzájemný pohled dvou lidí v naději, že ten druhý nabídne nebo udělá něco, co si oba velmi přejí, nikdo z nich však nechce být tím, kdo bude první“.

Dnes jazykem Yaghan plynně mluví už jen jediný člověk na světě – Cristina Calderon (91). Žije na jihu Chile v malém domku na okraji vesnice Puerto Williams. „Táta i maminka byli potomci kmene Yaghan, a tak se u nás mluvilo jen tímto jazykem. Španělsky jsem se nikdy neučila.“   

S nostalgií vzpomíná na starší sestru Yámanu, poslední osobu, se kterou si mohla ve svém jazyce bez problémů popovídat. Mrzí ji, že potomci lidí jejího kmene se přestali jazyk učit. Bolest z představy, že slova jejích předků brzy zaniknou, tlumí zájem jedné z dcer učit se yaghansky.

„I já však už někdy zapomínám na slova, která mi byla celý život tak blízká. Vždycky musím vyčkat, zda se ke mně vrátí, abych je předala dál,“ dodává Cristina Calderon.